Gennadij Zjuganov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gennadij Andrejevič Zjuganov
Gennady Zyuganov, 2013.jpeg

2. předseda Centrální rady Svazu komunistických stran – Komunistické strany Sovětského svazu
Úřadující
Ve funkci od:
22. ledna 2001
Předchůdce Oleg Šenin

1. předsedů frakce KSRF ve Státní dumě Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od:
13. ledna 1994
Předchůdce funkce vytvořena

člen Státní dumy Federální rady Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od:
12. prosince 1993

předseda Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od:
14. února 1993
Předchůdce funkce vytvořena; Valentin Kupcov jako první tajemník ÚV KSRSFSR

člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy
Úřadující
Ve funkci od:
1996
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Sovětského svazu
Komunistická strana Ruské federace

Narození 26. června 1944 (73 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3920895
Alma mater Orlovská státní univerzita
Profese politik
Podpis Signature of Gennady Zyuganov.png
Webová stránka kprf.ru/personal/zyuganov
Ocenění Řád Čestného odznaku
Medaile Na památku 850 let Moskvy
Řád Alexandra Něvského
Commons Kategorie Gennady Zyuganov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gennadij Andrejevič Zjuganov (rusky Генна́дий Андре́евич Зюга́нов; * 26. června 1944, Mymrino) je ruský politik, od roku 1993 předseda Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace, předseda Sdružení komunistických stran - Komunistické strany Sovětského svazu a poslanec Státní dumy (1993).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 26. června 1944 v učitelské rodině ve vesnici Mymrino (okolo 100 km od Orjola). Dle přiznání Zjuganova se narodil nedonošený – jako sedmiměsíční.

Otec Andrej Michajlovič Zjuganov (19101990), který byl velitelem dělostřelecké jednotky. Dle slov Gennadija Zjuganova přišel o nohu pod Sevastopolem. Po válce učil na Mymrinské střední škole většinu předmětů, včetně základů zemědělství, cizí jazyky, ruštinu a literaturu. Matka – Marfa Petrovna, (19152004), učila na prvním stupni Mymrinské školy.

Poté co dokončil s vyznamenáním Mymrinskou střední školu Chotyněckého okresu Orlovské oblasti v roce 1961, rok v ní pracoval jako učitel. V roce 1962 byl přijat na matematicko-fysikální fakultu Orlovského pedagogického institutu, jehož studium ukončil s vyznamenáním v roce 1969.

V letech 1963–1966 sloužil v četě radiačního a chemického průzkumu v Německu (v současné době plukovník chemických vojsk v záloze).

Dle oficiální verze vyučoval mezi léty 1969 až 1970 na Orlovském pedagogickém institutu. Zároveň se zabýval prací v odborech, komsomolu a straně.

V roce 1966 vstoupil do KSSS. Od r. 1967 byl v orgánech Kosmopolu a pracoval ve volených orgánech okresní, městské a oblastní úrovně.

Od r. 1972 do r. 1974 pracoval jako první tajemník Orlovského výboru Kosmopolu. V letech 1974–1983 byl tajemníkem okresního výboru, druhým tajemníkem Orlovského výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Mezi léty 1973 až 1977 byl členem Orlovské městské rady, Od r. 1980 do r. 1983 byl zástupcem Orlovské obrastní rady lidových zástupců.

V letech 1978–1980 studoval na hlavním oboru Akademie sociálních věd při ÚV KSSS, absolvoval postgraduální studium jako externí student. V roce 1980 obhájil disertační práci pro dosáhnutí titulu a hodnosti kandidáta filosofických věd na téma „Hlavní směry rozvoje socialistického městského života na příkladu velkých měst v zemi“ (specialita – 09.00.02 „Teorie vědeckého komunismu“).

Mezi léty 1989—1990 byl zástupcem vedoucího ideologického oddělení ÚV KSSS. Byl delegátem XXIII. sjezdu (červen 1990) jako představitel RSFSR – Ustavujícího sjezdu Komunistické strany RSFSR (červen – září 1990).

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V sovětských dobách působil jako stranický funkcionář. V letech 1983-1991 pracoval v ústředním výboru KSSS jako instruktor, vedoucí sektoru severního Kavkazu, první náměstek vedoucí ideologického oddělení, vedoucí oddělení organizačně-stranické práce. Zjuganov kandidoval v ruských prezidentských volbách v letech 1996, 2000, 2008 a 2012. Ve volbách roku 1996 se umístil na druhém místě za úřadujícím prezidentem Borisem Jelcinem, když v prvním kolem získal 32,5 % a v kole druhém 40,7 %. V následujících volbách z roku 2000 skončil opět druhý s 29,5%, vítězný kandidát Vladimir Putin vyhrál již v prvním kole. V roce 2004 proti Putinovi nekandidoval, stranickou nominaci přenechal Nikolaji Charitonovi. V roce 2008 již Putin kandidovat nemohl, Zjuganov se proto rozhodl vyzvat vládního kandidáta Dmitrije Medvěděva. Přestože skončil druhý, připsal si jen necelých 18 % všech hlasů a Medvěděv vyhrál již v prvním kole. Zatím poslední Zjuganovova účast v prezidentských volbách byla ta z března 2012, kdy se ziskem 17,14 % (druhé místo) podruhé neuspěl v souboji s Vladimirem Putinem.

K 70. narozeninám (2014) obdržel G. A. Zjuganov od prezidenta Putina Řád Alexandra Něvského. Patriarcha Ruské pravoslavné církve Kirill mu při této příležitosti udělil Řád slávy a cti a v oslavném poselství uvedl, že Zjuganov si ocenění zaslouží jako „jeden z nejznámějších ruských politiků, který projevuje zájem o prospěch národa a ochranu tradičních morálních hodnot".[1]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Pochopit Rusko. Říčany : Orego, 2002. 207 S. ISBN 80-86117-84-7.
  • Globalizace - slepá ulička nebo východisko?. Říčany : Orego, 2002. 39 S.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Komunista Zjuganov dostal vyznamenání od pravoslavné církve. Lidovky.cz [online]. 2014-06-27 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]