MiG-35
| MiG-35 | |
|---|---|
 MiG-35 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Rusko |
| Výrobce | Nižněnovgorodský letecký závod Sokol |
| Konstruktérská skupina | Mikojan |
| První let | 7. února 2007[1] |
| Zařazeno | 17. června 2019 |
| Charakter | Ve službě[2][3] |
| Uživatel | Ruské letectvo |
| Výroba | 2016–2024 |
| Vyrobeno kusů | 8 (6 testovacích a 2 sériové)[4][2] |
| Vyvinuto z typu | MiG-29M MiG-29K |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikojan MiG-35 (v kódu NATO „Fulcrum-F“) je ruský víceúčelový stíhací letoun navržený konstrukční kanceláří Mikojan, která je součástí Sjednocené letecké korporace (UAC). Je prezentován jako stíhací letoun generace 4+++.[5] Jde o další vývoj stíhaček MiG-29M/M2 a MiG-29K/KUB.[6] Podle zdroje z ruského obranného průmyslu je MiG-35 v podstatě modernizovanou verzí MiG-29KR.[7][8] Mnozí považují MiG-35 za nové označení, které Mikojan používá především z marketingových důvodů.[9][10][11][12][13]
První prototyp byl úpravou letounu, který dříve sloužil jako demonstrační MiG-29M2 a dočasně nesl označení MiG-35. Pozdější prototyp však byl odlišným modelem s jiným vybavením a stal se základem varianty MiG-35 v podobě, v jaké je známa dnes. Mikojan představil MiG-35 poprvé mezinárodně na letecké show v Moskvě v roce 2017; první dva sériové kusy vstoupily do služby v roce 2019.[11]
Jednomístná verze nese označení MiG-35S, dvoumístná MiG-35UB.[13] Stíhač má výrazně vylepšenou avioniku a zbraňové systémy oproti raným verzím MiGu-29 — zejména nové schopnosti přesně naváděných úderů a unikátně konstruovaný optický lokátorový systém (OLS), který letadlo zbavuje závislosti na pozemních systémech navádění a umožňuje provádět nezávislé víceúčelové mise. Sériové stroje používají radar PESA, přičemž je dostupná také možnost instalace radaru AESA.[11][8] Sériová verze nemá vektorování tahu, jak bylo původně plánováno,[14] ale trysky s vektorováním tahu lze instalovat na přání zákazníka.
Zpočátku se uvažovalo, že by moderní MiGy-35 mohly v ruském letectvu nahradit zastaralé stroje MiG-29. Ale v roce 2011 se objevila informace, že letectvo od tohoto záměru ustoupilo kvůli vysokým provozním nákladům i vysoké ceně letadla. Jednotkové náklady MiGu-35 tehdy činily 1 mld. rublů, v přepočtu asi 24 mil. eur. V průběhu následujících let začaly být staré MiGy-29 nahrazovány těžkými stíhačkami Su-30SM.
Služba
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Rusko
[editovat | editovat zdroj]Ruské ministerstvo obrany plánovalo v roce 2013 objednat 37 letounů, ale v srpnu 2017 byl počet snížen na 24. První série šesti MiGů-35 byla objednána v srpnu 2018, a první dva sériové stroje byly dodány Ruským vzdušně-kosmickým silám dne 17. června 2019.
V roce 2023 se objevily zprávy naznačující, že letoun vstoupil do výroby a je operačně používán během ruské invaze na Ukrajinu.
V květnu 2025 ruské ministerstvo obrany nasadilo MiGy-35 k „prvnímu známému bojovému použití“ k obraně Moskvy proti ukrajinským dronům.[15]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Vojenské vzdušné síly Ruské federace – 22. srpna 2018 objednaly šest letadel (MiG-35S a MiG-35UB). První dvě byla dodána v červnu 2019 a zbylá čtyři mělo ruské letectvo získat do konce roku 2019.[16]
Specifikace (MiG-35)
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 1 nebo 2
- Délka: 17,32 m
- Rozpětí: 12 m
- Výška: 4,73 m
- Nosná plocha: 40 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 11 000 kg
- Vzletová hmotnost: 17 500 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 24 500 kg
- Motor: 2 × dvouproudový motor Klimov RD-33MK
- suchý tah: 2× 53 kN
- tah s přídavným spalováním: 2× 88,3 kN
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 2200 km/h ve vysoké letové hladině, 1400 km/h u země
- Dolet: 2400 km (1500 mi, 1300 nmi)
- Bojový: 1000 km
- Přeletový: 3100 km (1900 mi, 1700 nmi) s třemi přídavnými nádržemi
- Dostup: 16 800 m
- Přetížení: 10
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Russian company unveils MiG-35 at Aero India – Times of India [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 July 2018.
- ↑ a b ВКС получили первые два новейших истребителя МиГ-35 [online]. 17 June 2019 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Russia's Aerospace Force gets first generation 4++ MiG-35 fighter jets [online]. 17 June 2019 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Indian pilots checked MiG-35 in [online]. June 2010 [cit. 2010-12-14]. S. 64. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 December 2010.
- ↑ Russia’s MiG-35 Fighter Has a Message for the F-35 and F-22 [online]. 19fortyfive.com, rev. 2025-12-04 [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ "MiG-35/MiG-35D."RAC MiG Corporation. Retrieved: 8 November 2012. Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ 7 photos of the MiG-35, a highly maneuverable fighter jet that Russia hopes will keep the MiG corporation in business [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 February 2021.
- ↑ a b What does the MiG-35 bring to air combat? Interview with Anastasia Kravchenko [online]. Defence iQ, 7 March 2019 [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 June 2019.
- ↑ Why Indian Air Force Continues To Reject Russian MiG-35 'Advanced Jets'? [online]. 10 August 2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Mig 35, F16 or Gripen: Which is the better choice for the IAF? [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 August 2017.
- ↑ a b c MiG-35 Deliveries Draw Close [online]. 6 December 2018 [cit. 2019-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 December 2018.
- ↑ Russia To Deploy MiG-35 Jets in Syria; Keen To Woo Potential Customers Including India & Malaysia [online]. 28 August 2020 [cit. 2021-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 October 2021.
- ↑ a b Why Russia's MiG-35 Is Starting To Look Like A Dead Duck [online]. The Drive, 8 August 2020 [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 August 2020.
- ↑ "Mig-35 Dawn of the legends". Combat Approved. Youtube. 160. epizoda. 20 minutes in.
- ↑ Boyko Nikolov. Russian MiG-35 jets hunt Ukrainian drones over Moscow skies [online]. [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruské letectvo získalo prvé dva MiGy-35. www.leteckymagazin.sk [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-14.
- ↑ МиГ-35/35Д: новейший российский многофункциональный истребитель. www.migavia.ru [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-21.
- ↑ МиГ-35/МиГ-29М2
- ↑ MiG-35 Fulcrum-F Multirole Fighter, Russia
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu MiG-35 na Wikimedia Commons - MiG-35 na palba.cz
- (anglicky) Video – MiG-35
