Ch-25

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ch-25ML

Ch-25 (v kódu NATO: "AS-10 Karen") je střela typu vzduch-země krátkého dosahu vyvinuta Sovětským svazem v konstrukční kanceláři Zvezda (v současnosti ruská společnost Zvezda-Strela). Je určena k ničení stacionárních a mobilních pozemních cílů.

Přestože je střela v ruském letectvu dodnes využívána, nahradí ji zřejmě brzy modernější Ch-38M vyvinutá společností Raduga.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Zkušenosti s prvními ruskými řízenými střelami "vzduch-země" (Ch-23) nebyly zcela uspokojivé. Kromě nízké přesnosti raketa Ch-23 výrazně zatěžovala pilota. Ten se totiž musel věnovat současně pilotování letadla, navádění střely a v případě nutnosti ještě provádět bojové manévry. Vědecko-technický pokrok v oblasti mikroelektroniky a optiky v první polovině 70. let 20. století umožnil posun také ve vývoji řízených střel.

Testování nové rakety Ch-25 bylo zahájeno v roce 1973, kdy bylo z letadel Su-7BM a Su-17M vystřeleno celkem 12 exemplářů. Jelikož výsledky byly z hlediska přesnosti neuspokojivé, testy dále pokračovaly pomocí Su-17M2, který měl sofistikovanější zaměřovací zařízení. K dalším odpalům došlo v průběhu roku 1974 a testovaly se střelby i z MiGu-23BK (MiG-27K). Raketa Ch-25 byla zařazena do výzbroje 3. února 1976 a vyráběla se do roku 1983. Dne 13. srpna 1989 byly zavedeny její vylepšené verze Ch-25MP, Ch-25ML a Ch-25MR, které se vyráběly až do roku 1997.

Konstrukce a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Od svého předchůdce (Ch-23) zdědila střela Ch-25 pouze vnější vzhled a aerodynamický design.

V přední části se nachází naváděcí systém - laserový, radiolokační, rádiově-povelový, optický TV nebo infračervený. Následuje řídící systém a za ní vysoce výbušná bojová hlavice. V zadní části je umístěn raketový motor s bočními tryskami.[1]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Sovětská válka v Afghánistánu[editovat | editovat zdroj]

Od dubna 1986 bombardovaly sovětské Su-25 střelami Ch-25ML vchody do jeskyní, které využívaly afghánští mudžahedíni jako úkryty a sklady zbraní. Útoky byly prováděny z výšky až 8 km.[2]

Invaze Iráku do Kuvajtu[editovat | editovat zdroj]

Na začátku invaze do Kuvajtu ztratil Irák letadla Su-22 a MiG-23 po zásahu raketami země-vzduch ze systému MIM-23B (I-Hawk). K potlačení kuvajtské protivzdušné obrany použilo irácké letectvo střely Ch-25MP vystřelené z letadel Su-22.[3]

Ruská intervence v Sýrii[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2015 útočily ruské Su-24 na pozice militantů v Sýrii střelami Ch-25ML.[4]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • Ch-25MP - protiradarová verze s pasivním radiolokačním systémem navedení, která nahrazovala Ch-27PS.
  • Ch-25MP - modernizovaná protiradarová verze s pasivním radiolokačním systémem navedení.
  • Ch-25mA - verze s aktivním radiolokačních systémem navedení.
  • Ch-25ML - laserem naváděná verze, která nahrazovala Ch-25.
  • Ch-25MR - verze s rádiovým povelovým systémem, která nahrazovala Ch-23.[5]
  • Ch-25MT - verze s pasivním TV systémem navedení.
  • Ch-25MTP - verze s pasivním infračerveným systémem navedení.[6]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Ch-25 Ch-25ML Ch-25МR Ch-25МP
Výrobní označení Izdělije 69 Izdělije 713 Izdělije 714 Izdělije 711 /
Izdělije 712
Rok zavedení do výzbroje 1976 1981 1981 1981
Navádění laserové laserové rádiově povelové pasivní radiolokační
Motor PRD-228 PRD-276
Efektivní dostřel minimální, km 3
Efektivní dostřel maximální, km 7 10 10 40
Kruhová odchylka, m 5-10 5-10 do 0,5 - 1 do 0,5 - 1
Rychlost nosiče při odpalu, km / h 700-1000 700-1250
Minimální výška odpalu, km 0,5 0,05
Maximální výška odpalu, km 4 5 12
Maximální rychlost střely 850 870 860 920
Délka, mm 3750 3705 3830 4194/4294
Průměr, mm 275
Rozpětí křídel, mm 820 755
Hmotnost, kg 320 299 ± 8 320 315 ± 8
Bojová část F25-1М
Tříštivé - trhavá
F27
Hmotnost bojové části 112 86-90 140 86-90
Závěsníky APU-68, APU-68UМ, APU-68-85, APU-68UМ2, APU-68UМ3
Nosiče Su-17, Su-24, Su-25, Su-27, MiG-27, MiG-29, MiG-31BМ, Ка-50 (Ch-25МL)

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Současní[editovat | editovat zdroj]

Bývalí[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ch-25 na slovenské Wikipedii.

  1. Х-25
  2. Sukhoi Su-25 Frogfoot
  3. Iraqi Invasion of Kuwait; 1990
  4. RT takes closer look at Russian jets bombing ISIS
  5. Ракета Х-25МП: История создания
  6. Х-25 "Прожектор"