KAI T-50 Golden Eagle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
T-50 Golden Eagle
T-50 Golden Eagle Demo flight (12201496383).jpg
Určení cvičný letoun / lehký bojový letoun
Výrobce Korea Aerospace Industries
První let 20. srpna 2002[1]
Zařazeno 22. února 2005[2]
Charakter Ve službě
Uživatel Letectvo Korejské republiky
Indonéské letectvo
Irácké letectvo
Filipínské letectvo
Výroba 2001–dosud
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KAI T-50 Golden Eagle je rodina nadzvukových jednomotorových proudových cvičných a víceúčelových bojových letounů vyvinutých konsorciem tvořeným jihokorejskou společností Korea Aerospace Industries (KAI) a americkou Lockheed Martin. T-50 je první nadzukový bojový letoun vyvinutý v Korejské republice a jeden z mála nadzvukových cvičných letounů (viz např. Northrop T-38 Talon). Vývoj letounu byl zahájen na konci 90. let 20. století. První let prototypu proběhl v roce 2002 se zkušebním pilotem pplk. Cho Gwang-Je z továrního letiště KAI v Sachonu. Jihokorejské letectvo letoun zařadilo do služby v roce 2005. Ze základního cvičného letounu T-50 byla následně odvozena akrobatická varianta T-50B, cvičně-bojová varianta pro pokročilý výcvik TA-50 a dále plnohodnotný víceúčelový bojový letoun FA-50. Typ provozují či si jej objednala letectva Korejské republiky, Indonésie, Iráku, Filipín a Thajska.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

T-50

Základem celé rodiny je nadzvukový cvičný letoun T-50, který byl vyvinut ve spolupráci KAI a americké společnosti Lockheed Martin. Z něj byla vyvinuta ozbrojená verze TA-50 (LIFT). Indonésie roku 2011 objednala 16 letounů ve verzi T-50I.[3] V roce 2010 byl letoun nabídnut USA jako náhrada za tamní cvičný letoun Northrop T-38 Talon.[4] Americké letectvo má v rámci programu T-X zájem až o 1000 cvičných letounů. Amerikanizovaná verze T-50A byla veřejnosti představena v únoru 2016.[5]

Z ozbrojeného cvičného letounu TA-50 je odvozen lehký víceúčelový bojový letoun FA-50, kterým jihokorejské letectvo nahradí letouny typu F-5E/F Freedom Fighter a A-37 Dragonfly.[6] První prototyp vznikl přestavbou stroje T-50 a byl zalétán v roce 2011. V prosinci 2011 jihokorejské letectvo objednalo prvních 20 strojů FA-50 s termínem dodání v roce 2014. V květnu 2013 byla zadána výroba dalších 40 kusů.[7] Dosažení plné operační způsobilosti jihokorejských FA-50 je plánováno na rok 2016.[6] Prvním exportním úspěchem typu FA-50 byla filipínská objednávka 12 letounů ve verzi T-50PH.[3]

Konstrukce (FA-50)[editovat | editovat zdroj]

Verze FA-50 má oproti T-50 zdokonalenou avioniku a vybavením kokpitu, upravený drak, objemnější palivové nádrže a je schopna nést širší spektrum podvěšené výzbroje. Pod delším radomem v přídi nese nový radar vyvinutý na základě izraelského typu ELTA EL/M-2032. Další odlišností je instalace nového datalinku, nebo výmetnic klamných cílů. V případě potřeby může být instalován i motor odlišného typu. Pohonný systém tvoří proudový motor General Electric F404-102 s tahem 78 kN a digitálním řízením FADEC. Výzbroj tvoří rotační 20mm kanón a až 4500 kg výzbroje nesené na sedmi závěsných bodech. Tvoří ji například protizemní střely AGM-65 Maverick, klasické i naváděné pumy, kontejnerové pumy, nebo protiletadlové řízené střely AIM-9 Sidewinder.[8]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

FA-50 při odpalu střely vzduch-země AGM-65 Maverick

23. května 2017 spustila filipínská armáda útok ve městě Marawi v provincii Lanao del Sur s cílem zajmout vůdce skupiny Abu Sayyaf, která byla spřízněná s organizací Islámský stát. Výsledkem byla nejdelší městská bitva v moderních filipínských dějinách. Po dvou dnech pozemních bojů se do operace zapojilo i filipínské letectvo. Jeho úkolem bylo uskutečnit letecké údery na asi 30 zbývajících ozbrojenců z džihádistické skupiny Mauti, které se pozemním jednotkám nedařilo vytlačit z jejich pozic ve třech vesnicích v okolí města.

Do konce prvního týdne kampaně nasadilo filipínské letectvo oba své bojové letouny - FA-50 a OV-10 Bronco. Po krátkém příměří, během něhož byli evakuováni civilisté, se 3. června pozemní potyčky a letecké údery obnovily. K "slovu" se opět dostaly FA-50, které bombardovaly centrum města. O dva dny později se do blízké palebné podpory pozemních jednotek zapojily spolu s FA-50 i vrtulníky AW109E. Do oblasti nad městem Marawi se stíhačky vrátily znovu 9. června, když prováděly nálety na okolní vesnice pod kontrolou džihádistů z Mauti.

Po počátečních úspěších letadel FA-50 se však odehrál incident, při kterém tyto stroje takříkajíc pálily do vlastních řad. K případu došlo 12. července, kdy se stíhačky FA-50PH pokusily shodit čtyři neřízené pumy na obranné pozice asi 80 militantů ze skupiny Mauti a IS. Jedna z pum dopadla přibližně 200 metrů od vytyčeného cíle a zasáhla budovu, ve které se nacházely vládní jednotky. V důsledku tohoto incidentu byli zabiti dva vojáci a 11 dalších utrpělo zranění. Po provedení téměř 70 úspěšných misí tak musela být celá letka FA-50PH kvůli vyšetřování dočasně uzemněna.

Do bojů se letadla FA-50 znovu zapojila v polovině srpna a byla nasazována až do úplného ukončení celé operace. Ta oficiálně skončila 23. října 2017 po pěti měsících bojů, když filipínský tajemník národní obrany Delfin Lorenzana informoval o vítězství nad teroristy v Marawi.[9]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • T-50 – pokročilý cvičný letoun.
    • T-50A – amerikanizovaná verze nabídnutá do programu T-X.
    • T-50B – akrobatická verze T-50 určená pro jihokorejskou skupinu Black Eagles.
    • T-50I – T-50 pro letectvo Indonésie.
    • T-50TH – T-50 pro letectvo Thajska.
  • TA-50 – cvičně-bojový letoun kategorie LIFT.
    • T-50IQ – TA-50 pro letectvo Iráku.
  • FA-50 – víceúčelový bojový letoun.
    • T-50PH – FA-50 pro letectvo Filipín.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

FilipínyFilipíny Filipíny
IndonésieIndonésie Indonésie
IrákIrák Irák
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
ThajskoThajsko Thajsko
  • Thajské královské letectvo – Roku 2015 byl typ T-50 vybrán jako náhrada thajských letounů L-39ZA/ART Albatros. Cvičné letouny T-50TH mohou nést některé zbraňové systémy. Roku 2018 byly dodány první čtyři stroje. Do služby byly oficiálně přijaty 4. dubna 2018. Celkem jich má být do roku 2020 dodáno 12 kusů.[10]

Specifikace (FA-50)[editovat | editovat zdroj]

Formace jihokorejských FA-50 za letu

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1–2
  • Délka: 13,13 m
  • Rozpětí: 9,45 m
  • Výška: 4,94 m
  • Nosná plocha:
  • Hmotnost prázdného stroje: 6470 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 12 384 kg
  • Pohonná jednotka:proudový motor General Electric F404-102
  • Výkon pohonné jednotky: 78 kN (s forsáží)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku KAI T-50 Golden Eagle na slovenské Wikipedii.

  1. "Korean Aerospace T-50 Golden Eagle". Flug Revue, 8 July 2004. copy archived 11 June 2008.
  2. First T-50 Golden Eagles Delivered to Korean Air Force; Only Supersonic Trainer in Production Today. Lockheed Martin, 22 February 2006.
  3. a b c [Ondrášek (2012), s. 52.]
  4. Korea Proposes T-50 Jets Sale to US [online]. Airforce-technology.com [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. T-X: Lockheed nabízí jihokorejský T-50 Golden Eagle [online]. Armádní noviny [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b FA-50 Light Combat Aircraft, South Korea [online]. Airforce-technology.com [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KAI to supply additional FA-50 fighters to South Korean Air Force [online]. Airforce-technology.com [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ONDRÁŠEK, Jiří. Jihokorejské bojové supersoniky. ATM. 2012, roč. 42, čís. 11, s. 51. ISSN 1802-4823. [Dále jen Ondrášek (2012)]
  9. Philippine Air Force eyes additional FA-50s
  10. Thajské letectvo zařadilo do výzbroje letouny KAI T-50TH. ATM. 2018, roč. 50, čís. 5, s. 54. ISSN 1802-4823. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ONDRÁŠEK, Jiří. Jihokorejské bojové supersoniky. ATM. 2012, roč. 42, čís. 11, s. 51–53. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]