2026
Vzhled
| 3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026 • 2027 • 2028 • 2029 • 2030 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben
Rok 2026 (MMXXVI) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna a skončí ve čtvrtek 31. prosince. V České republice má 250 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 11 jich připadá na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5786 a 5787, dle islámského kalendáře 1447 a 1448. Letní čas začal v neděli 29. března ze 2:00 SEČ na 3:00 SELČ a skončí v neděli 25. října ze 3:00 SELČ na 2:00 SEČ.
Události
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 15. ledna – Koaliční vládě ANO, Motoristů a SPD byla vyslovena důvěra. Pro hlasovalo 108 poslanců.
- 16. ledna – Po týdnech vyjednávání byl propuštěn neprávem vězněný Jan Darmovzal ve Venezuele.
- 17. ledna – Strany ODS a Piráti si volily nové vedení. Předsedou Pirátů byl znovuzvolen Zdeněk Hřib. Předsedou ODS byl zvolen exministr dopravy Martin Kupka.
- 27. ledna – Prezident Petr Pavel na mimořádné tiskové konferenci obvinil ministra zahraničí Petra Macinku z vydírání kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Následnou petici pak na Pavlovu podporu podepsalo přes 600 tisíc občanů.
- 1. února
- V Praze se konala demonstrace „Stojíme za prezidentem!" pořádaná neziskovou organizací Milion chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla. Odhadovaná účast byla 80–90 tisíc lidí.
- Zastavením těžby v dole ČSM byla ukončena těžba černého uhlí v České republice.
- 3. února – Exministr průmyslu a obchodu, bývalý člen ODS a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba založil nové politické hnutí Naše Česko.
- 7. února – Předávání cen České filmové kritiky.
- 8. února – Snowboardistka Zuzana Maděrová získala pro Česko první zlatou medaili na zimních olympijských hrách konaných v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo.
- 9. února – Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV).
- 16. února – Motoristé sobě navrhli na ministra životního prostředí poslance Igora Červeného, poté co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat původního kandidáta Filipa Turka.
- 23. února – Prezident Petr Pavel jmenoval Igora Červeného (za AUTO) ministrem životního prostředí.
- 11. března – Stovky studentů demonstrovaly před budovou Ministerstva kultury proti škrtům v kultuře. Pokud by se peníze na kulturu nevrátily požadovaly demisi ministra kultury Oty Klempíře.
- 14. března – Proběhl 33. ročník udílení cen Český lev, nejlepším filmem se stal film Karavan, režisérky Zuzany Kirchnerové.
- 21. března - nezisková organizace Milion chvilek pro demokracii pořádala další demonstraci, tentokrát na Letné s názvem Letná – Nenechme si ukrást budoucnost, údajně přišlo 200 - 250 tisíc lidí
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- Kypr převzal od Dánska na půl roku předsednictví Rady Evropské unie.
- Bulharsko se stalo 21. členským státem eurozóny.
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2026 jsou finské Oulu a slovenský Trenčín.
- Volným dílem se staly knihy Thomase Manna, Alberta Einstena aj.
- Při požáru baru Le Constellation ve švýcarské Crans-Montaně zahynulo nejméně čtyřicet osob a přes sto dalších bylo zraněno.
- Guy Parmelin se ujal funkce prezidenta Švýcarska. Tento post zastával již v roce 2021.
- 2. ledna – Rovníková Guinea přesunula hlavní město z Malaba do Ciudad de la Paz.
- 3. ledna – USA provedla vojenský útok ve Venezuele, při němž byl zadržen venezuelský prezident Nicolás Maduro s manželkou Cilií Floresovovou.[1]
- 6. ledna – Skončil katolický Svatý rok 2025.
- 7. ledna – Agent Imigračního a celního úřadu USA (ICE) zastřelil v minnesotském Minneapolisu Renée Goodovou, což vyvolalo několika tisícové protesty napříč státem i celou zemí.
- 15. ledna – Ugandský prezident Yoweri Museveni si zajistil již sedmý prezidentský mandát.
- 18. ledna – Při železniční nehodě u Adamuzu ve Španělsku zahynulo 45 osob.
- 22. ledna – Spojené státy oficiálně opustily Světovou zdravotnickou organizaci.[2]
- 23. ledna – Japonská premiérka Sanae Takaičiová rozpustila parlament a vyhlásila předčasné volby na 8. února ve snaze získat silnější většinu.
- 30. ledna – Bylo zveřejněno přes 3 miliony stránek Epsteinových spisů, které ukazují kriminální aktivity amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
- 5. února – Vypršela platnost dohody Nový START, poslední do té doby platné mezinárodní smlouvy o omezení počtu jaderných zbraní mezi USA a Ruskem.[3][4][5]
- 6.–22. února – XXV. zimní olympijské hry v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo.
- 8. února – V druhém kole portugalských prezidentských voleb zvítězil středolevicový politik António José Seguro se ziskem více než 66 procent hlasů.[6]
- 17. února – Peruánský parlament odvolal kvůli podezření z korupce prezidenta Josého Jerího, který byl ve funkci od října 2025.
- 28. února – Útoky Izraele a USA na Írán začala válka na Blízkém východě.[7][8] Při útocích byl zabit i nejvyšší íránský vůdce Alí Chámeneí.
- 8. března – Íránské Shromáždění znalců zvolilo jako nového nejvyššího duchovního Íránu Modžtabu Chámeneího.
- 6.–15. března – XIV. zimní paralympijské hry v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo.
- 7. března – Nejbližší možný start prvního pilotovaného letu kosmické lodi Orion v rámci mise Artemis II agentury NASA.[9]
- 15. března – Proběhl 98. ročník udílení Oscarů v Dolby Theatre v Hollywoodu, nejlepším filmem se stal film Jedna bitva za druhou, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Michael B. Jordan a Jessie Buckleyová.
- 20.–22. března – V polské Toruni proběhlo 21. halové mistrovství světa v atletice.
- 22. března – Ve slovinských parlamentních volbách zvítězilo Hnutí Svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba.[10]
- 2. dubna – Došlo ke startu prvního pilotovaného letu kosmické lodi Orion v rámci mise Artemis II agentury NASA.
- 12. dubna – Proběhly parlamentní volby v Maďarsku.
Očekávané události
[editovat | editovat zdroj]- 25. dubna – Funkce 38. pražského arcibiskupa a 26. primase českého se ujme dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl.
- 15.–31. května – Mistrovství světa v ledním hokeji 2026 ve Švýcarsku
- 11. června–19. července – Mistrovství světa ve fotbale 2026 v USA, Kanadě a Mexiku.
- 1. července – Irsko převezme od Kypru na půl roku Předsednictví Rady Evropské unie.
- 7.–8. července – Summit NATO v Ankaře 2026
- 12. srpna – Z území Česka bude pozorovatelné částečné zatmění Slunce.
- 29. srpna – Islandské referendum o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie.
- 13. září – Parlamentní volby ve Švédsku.
- říjen – Volby do Senátu Parlamentu České republiky
- 31. října–13. listopadu – IV. letní olympijské hry mládeže v senegalském Dakaru.
- 3. listopadu – Volby do Sněmovny reprezentantů USA
- 15. listopadu – Sonda Voyager 1 dosáhne vzdálenosti 1 světelný den od Země.[11]
- 19. listopadu – Naplánovaný termín vydání hry Grand Theft Auto VI (GTA VI) od vydavatele Rockstar Games. [12]
Neznámé datum
[editovat | editovat zdroj]- Předpokládalo se, že bude dokončena katedrála Sagrada Família (datum stého výročí smrti Antonia Gaudího). Dokončení se ale odsouvá.[13]
- Má být dokončeno rozšíření mezinárodního letiště Suvarnabhumi v Bangkoku.[14]
- Vynesení vesmírné observatoře Plato agentury ESA pomocí rakety Ariane 6.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]


- 2. ledna – Jana Mačáková, lékařka a vysokoškolská pedagožka (* 8. června 1943)
- 4. ledna
- Miloslav Fiala, římskokatolický kněz a premonstrát (* 28. srpna 1928)
- Miloslav Masopust, generálporučík v. v., veterán z druhé světové války (* 26. září 1924)
- 5. ledna – Miroslav Stárek, fotbalový brankář (* 10. listopadu 1948)
- 8. ledna – Václav Cigler, sochař, sklářský výtvarník a šperkař (* 21. dubna 1929)
- 11. ledna – Miroslava Pešíková, tanečnice, baletní mistryně, držitelka ceny Thálie (* 11. srpna 1946)
- 13. ledna – Pavel Řezáč, barman a jevištní technik v Žižkovském divadle Járy Cimrmana (* 1953)
- 19. ledna – Mojmír Maděrič, herec, moderátor (* 18. srpna 1955)
- 22. ledna – Květoslava Kořínková, politička (* 10. července 1940)
- 23. ledna
- Alena Kučerová, grafička (* 28. dubna 1935)
- Ota Zaremba, sportovec, olympijský vítěz ve vzpírání (* 22. dubna 1957)
- 25. ledna – Boris Jirků, malíř, výtvarník a pedagog (* 10. dubna 1955)
- 6. února – Jana Brejchová, herečka (* 20. ledna 1940)
- 14. února – Pavel Klikar, hudebník a pedagog (* 26. ledna 1954)
- 17. února – Jim Čert, zpěvák, akordeonista (* 25. února 1956)
- 20. února
- Petr Horák, filozof (* 5. září 1935)
- Vladimír Liščák, sinolog (* 9. února 1954)
- František Mašlaň, lední hokejista (* 19. února 1933)
- František Mezihorák, politik a vysokoškolský pedagog (* 6. října 1937)
- 24. února – Jiří Valenta, klávesista, člen skupiny Olympic (* 4. května 1959)
- 9. března
- Leoš Šimánek, cestovatel a spisovatel (* 19. dubna 1946)
- Miloslav Trégl, disident, publicista, místní politik a signatář Charty 77 (* 24. ledna 1960)
- 10. března – Zdeněk Hummel, basketbalista a trenér (* 12. ledna 1947)
- 16. března – Vladimír Stránský, lední hokejista (* 7. června 1947)
- 17. března – Dominika Elischerová, influencerka, zpěvačka a zápasnice (* 17. července 2002)
- 19. března – Aleš Zedník, politik (* 19. února 1958)
- 22. března
- Božena Jirků, novinářka, redaktorka a propagátorka dárcovství (* 19. září 1947)
- Rudolf Žáček, historik (* 20. května 1948)
- 31. března – Petr Pleva, politik ODS (* 13. června 1959 Brno)
- 8. dubna – Imrich Bugár, československý atlet, diskař (* 14. dubna 1955)
- 10. dubna – Vojtěch Adam, lékař a politik (* 12. září 1950)
- 12. dubna – Václav Hybš, dirigent, trumpetista a hudební aranžér (* 3. června 1935)
- 14. dubna – Vladimír Kopecký, lední hokejista (* 3. září 1930)
- 16. dubna – Jan Potměšil, herec (* 31. března 1966)
Svět
[editovat | editovat zdroj]




- 2. ledna – Valerij Plotnikov, ruský fotograf (* 20. října 1943)
- 3. ledna
- Gerry Gable, britský politický aktivista (* 27. ledna 1937)
- Colin McDonald, anglický fotbalový brankář (* 15. října 1930)
- Dimitar Penev, bulharský fotbalový trenér a fotbalista (* 12. července 1945)
- Eva Schlossová, rakousko-britská přeživší holocaustu a autorka memoárů (* 11. května 1929)
- 4. ledna – Nora Ikstena, lotyšská spisovatelka (* 15. října 1969)
- 6. ledna – Béla Tarr, maďarský režisér (* 21. července 1955)
- 7. ledna
- Glenn Hall, kanadský hokejový brankář (* 3. října 1931)
- Martin Chivers, anglický fotbalista (* 27. duben 1945)
- Uri Lupolianski, izraelský politik (* 29. srpna 1951)
- 8. ledna
- Uljana Semjonovová, lotyšská basketbalistka (* 9. března 1952)
- Terry Yorath, velšský fotbalista (* 27. března 1950)
- 10. ledna
- 11. ledna
- Louis E. Brus, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 10. srpna 1943)
- Ueli Kestenholz, švýcarský snowbordista (* 10. května 1975)
- 13. ledna
- Scott Adams, americký spisovatel a tvůrce komiksů (* 8. června 1957)
- Jorgos Vasiliu, kyperský politik (* 20. května 1931)
- 15. ledna – Irena Řecká a Dánská, dcera řeckého krále Pavla I. (* 11. května 1942)
- 16. ledna
- Kianna Underwood, americká herečka (* 28. října 1992)
- Mark Jones, americký režisér a scenárista (* 17. ledna 1952)
- 17. ledna
- Phil Goyette, kanadský lední hokejista a trenér (* 31. října 1933)
- Lazar, pravoslavný duchovní, emeritní metropolita simferopolský a krymský (* 22. dubna 1939)
- Gladys Westová, americká matematička (* 27. října 1930)
- 19. ledna – Valentino Garavani, italský módní návrhář (* 11. května 1932)
- 20. ledna
- Rif'at al-Asad, syrský politik, bratr Háfize al-Asada (* 22. srpna 1937)
- Marie Bashirová, australská lékařka a politička (* 1. prosince 1930)
- 21. ledna – Désirée Švédská, baronka Silfverschiöld, princezna švédská (* 2. června 1938)
- 22. ledna
- John L. Allen Jr., americký novinář a spisovatel (* 20. ledna 1965)
- Francis Buchholz, německý baskytarista, člen skupiny Scorpions (* 19. února 1954)
- 23. ledna
- Giancarlo Cella, italský fotbalista (* 5. září 1940)
- Brian Crowley, irský politik (* 4. března 1964)
- 24. ledna – David Abulafia, britský historik (* 12. prosince 1949)
- 26. ledna
- Salvatore Basile, italský herec (* 18. května 1940)
- Sly Dunbar, jamajský bubeník (* 10. května 1952)
- 28. ledna
- Vénus Khoury-Ghata, francouzsko-libanonská spisovatelka (* 23. prosince 1937)
- Franco Menichelli, italský gymnasta (* 3. srpna 1941)
- Július Gyermek, operní režisér (* 18. dubna 1931)
- 30. ledna – Catherine O'Hara, kanadsko-americká herečka (* 4. března 1954)
- 2. února – Marian Kasprzyk, polský boxer (* 22. září 1939)
- 3. února – Sajf al-Islám Kaddáfí, libyjský politik, syn Muammara Kaddáfího (* 25. června 1972)
- 8. února – Kazimierz Wielikosielec, běloruský římskokatolický kněz, emeritní pomocný biskup Pinsku (* 5. května 1945)
- 11. února
- James Van Der Beek, americký herec (* 8. března 1977)
- Cees Nooteboom, nizozemský prozaik, básník a esejista (* 31. července 1933)
- Helmuth Rilling, německý sborový dirigent (* 29. května 1933)
- 12. února – Michel Portal, francouzský hudební skladatel, saxofonista a klarinetista (* 25. listopadu 1935)
- 13. února – Roj Medveděv, ruský historik a spisovatel (* 14. listopadu 1925)
- 15. února – Robert Duvall, americký herec a režisér (* 5. ledna 1931)
- 16. února – Semjon Gluzman, ukrajinský psychiatr, disident a zastánce lidských práv (* 10. září 1946)
- 17. února – Jesse Jackson, americký baptistický pastor a aktivista (* 8. října 1941)
- 18. února
- Sepp Piontek, německý fotbalista a trenér (* 5. března 1940)
- Jan Timman, nizozemský šachový velmistr (* 14. prosince 1951)
- 19. února – Eric Dane, americký herec (* 9. listopadu 1972)
- 21. února – Adam Sandurski, polský zápasník, volnostylař (* 8. února 1953)
- 23. února – Birte Christoffersenová, dánsko-švédská skokanka do vody (* 28. března 1924)
- 25. února – Jeff Galloway, americký olympionik, dálkový běžec a propagátor běhu (* 12. července 1945)
- 26. února - Carrie Anne Fleming, herečka (* 16. srpna 1974)
- 27. února – Neil Sedaka, americký zpěvák a skladatel (* 13. března 1939)
- 28. února
- Alí Chámeneí, nejvyšší vůdce Íránu (* 19. dubna 1939)
- Abdolrahím Músaví, íránský generál (* 1960)
- Azíz Násirzádí, íránský generál (* 1964)
- Mohammad Pakpúr, íránský generál (* 1961)
- Alí Šamchání, íránský admirál (* 29. září 1955)
- 1. března – Davíð Oddsson, islandský politik (* 17. ledna 1948)
- 4. března – William Thoresson, švédský gymnasta (* 31. května 1932)
- 5. března
- António Lobo Antunes, portugalský spisovatel (* 1. září 1942)
- Jānis Streičs, lotyšský režisér, scenárista a herec (* 26. září 1936)
- Corey Parker, americký herec (* 8. července 1965)
- 6. března – Jennifer Runyon, americká herečka (* 1. dubna 1960)
- 9. března – Tommy DeCarlo, americký zpěvák (* 23. dubna 1965)
- 11. března – Ron Delany, irský atlet, běžec na středních tratích (* 6. března 1935)
- 13. března – Phil Campbell, velšský kytarista (* 7. května 1961)
- 14. března
- Jürgen Habermas, německý filozof a sociolog (* 18. června 1929)
- Christopher A. Sims, americký ekonom (* 21. října 1942)
- 15. března – Len Deighton, anglický spisovatel (* 18. února 1929)
- 17. března
- 18. března
- Heisuke Hironaka, japonský matematik (* 9. duben 1931)
- Ja'akov Edri, izraelský politik (* 25. listopadu 1950
- 19. března
- Chuck Norris, americký herec a mistr bojových umění (* 10. března 1940)
- Umberto Bossi, italský politik (* 19. září 1941)
- 20. března
- Filaret, patriarcha kyjevský (* 23. ledna 1929)
- Nicholas Brendon, americký herec (* 12. dubna 1971)
- Linas Banys, litevský biatlonista (* 6. dubna 1998)
- J. Michael Bishop, americký imunolog a mikrobiolog (* 22. února 1936)
- 22. března
- Gioan Baotixita Phạm Minh Mẫn, vietnamský římskokatolický duchovní (* 5. března 1934)
- Lionel Jospin, francouzský socialistický politik (* 12. července 1937)
- 23. března
- Valerie Perrine, americká herečka (* 3. září 1943)
- Chip Taylor, americký zpěvák, hudebník, hudební producent a skladatel (* 21. března 1940)
- 24. března
- Gino Paoli, italský písničkář (* 23. září 1934)
- Birutė Galdikasová, kanadská antropoložka a etoložka (* 10. květen 1946)
- 25. března – Alexander Kluge, německý filmový režisér, scenárista, producent, spisovatel a filozof (* 14. února 1932)
- 26. března
- Giuseppe Savoldi, italský fotbalový útočník (* 21. ledna 1947)
- Roza Salichovová, ruská volejbalistka (* 24. září 1944)
- James Tolkan, americký herec (* 20. června 1931)
- 27. března
- Ross the Boss, americký kytarista (* 3. ledna 1954)
- Mary Randová, britská atletka (* 10. února 1940)
- 28. března
- Mary Beth Hurt, americká herečka (* 26. září 1946)
- Liamine Zéroual, alžírský politik (* 3. července 1941)
- 29. března
- Greg Elmore, americký bubeník (* 4. září 1946)
- Wiesław Myśliwski, polský spisovatel (* 25. března 1932)
- 30. března – Marta Rašlová, slovenská herečka (* 29. května 1949)
- 31. března
- Kees Kuijs, nizozemský fotbalista (* 4. října 1931)
- Borislav Michajlov, bulharský fotbalový brankář a trenér (* 12. února 1963)
- 1. dubna – Hans-Jürgen Kreische, německý fotbalista (* 19. července 1947)
- 3. dubna – Vittorio Messori, italský politolog a novinář (* 16. dubna 1941)
- 7. dubna
- Mircea Lucescu, rumunský fotbalista a trenér (* 29. července 1945)
- Jim Whittaker, americký horolezec (* 10. února 1929)
- 8. dubna – Mario Adorf, německý herec (* 8. září 1930)
- 10. dubna – Jacek Magiera, polský fotbalista a trenér (* 1. ledna 1977)
- 13. dubna
- Moya Brennan, irská folková zpěvačka, skladatelka a harfenistka (* 4. srpna 1952)
- Ljudmila Ševcová, sovětská atletka, běžkyně (* 26. listopadu 1934)
- 14. dubna – Michael O. Rabin, izraelský informatik (* 1. září 1931)
- 15. dubna – José Santamaría, uruguayský fotbalista a trenér (* 31. července 1929)
Výročí
[editovat | editovat zdroj]Výročí událostí
[editovat | editovat zdroj]- 25. června – Bitva u Little Bighornu (150 let)
- 4. července – Třináct kolonií deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii a vznikly Spojené státy americké (250 let)
- 29. srpna – Bitva u Moháče (500 let)
Výročí narození
[editovat | editovat zdroj]- 5. ledna – Konrad Adenauer, německý politik (150 let)
- 6. března – Andrzej Wajda, polský režisér (100 let)
- 3. dubna – Tomáš Baťa, český podnikatel v obuvnictví (150 let)
- 17. dubna – Vojta Náprstek, český vlastenec, národopisec, mecenáš (200 let)
- 21. dubna – Alžběta II., britská královna (100 let)
- 28. dubna – Harper Leeová, americká spisovatelka (100 let)
- 8. května – David Attenborough, britský přírodovědec (100 let)
- 1. června – Marilyn Monroe, americká herečka (100 let)
- 3. června – Allen Ginsberg, americký básník, představitel beatnické generace (100 let)
- 7. srpna – Mata Hari, nizozemská orientální tanečnice, kurtizána a tajná agentka (150 let)
- 13. srpna – Fidel Castro, kubánský komunistický revolucionář a politik (100 let)
- 20. prosince – Svatý Jan Sarkander, kněz a světec (450 let)
- 21. prosince – Arnošt Lustig, český novinář, politický spisovatel, romanopisec a spisovatel (100 let)
Výročí úmrtí
[editovat | editovat zdroj]- 26. května – František Palacký, český historik, politik a spisovatel (150 let)
- 8. června – George Sandová, francouzská romantická spisovatelka (150 let)
- 4. července
- Thomas Jefferson, americký prezident, hlavní autor americké Deklarace nezávislosti (200 let)
- John Adams, americký prezident (200 let)
- 25. srpna – David Hume, skotský filozof (250 let)
- 29. srpna – Ludvík Jagellonský, český, uherský a chorvatský král (500 let)
- 12. října – Maxmilián II. Habsburský, císař Svaté říše římské, český a uherský král (450 let)
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2026.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Petr Pavel (od 2023)
- Dánsko – král Frederik X. (od 2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
- Maďarsko – prezident Tamás Sulyok (od 2024)
- Mexiko – prezidentka Claudia Sheinbaumová (od 2024)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Karol Nawrocki (od 2025)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezident Peter Pellegrini (od 2024)
- Spojené království – král Karel III. (od 2022)
- Spojené státy americké – prezident Donald Trump (od 2025)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu Lev XIV. (od 2025)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOŘÉNKOVÁ, ČTK, ČT24, Petra Hosenseidlová, Tereza. USA zaútočily na Venezuelu, zajaly Madura. ČT24 [online]. [cit. 2026-01-03]. Dostupné online.
- ↑ PUBLISHED JAN 21, 2026. The United States Leaves the WHO. Three Reforms Could Motivate Its Return. The Transmission [online]. 2026-01-22 [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK; MACHOREK, Martin. Konec platnosti smlouvy Nový START nemohl přijít v horší dobu, obává se šéf OSN. ČT24 [online]. Česká televize, 2026-02-05 [cit. 2026-02-05]. Dostupné online.
- ↑ BEALE, Jonathan. Fears of new arms race as US-Russia nuclear weapons treaty expires. BBC News [online]. BBC, 2026-02-05 [cit. 2026-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURKHALTER, Dorian. Last US-Russia nuclear treaty expires – what’s at stake?. Swissinfo [online]. 2026-02-05 [cit. 2026-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Portugalsko bičované bouřemi vybralo za prezidenta středolevého Segura. Novinky.cz [online]. 2026-02-08 [cit. 2026-02-09]. Dostupné online.
- ↑ LIEBERMANN, Oren; BERTRAND, Natasha; TSUI, Karina. US and Israel launch strikes on Iran, as Trump says ‘massive’ campaign underway. CNN News [online]. CNN, 2026-02-28 [cit. 2026-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US, Israel launch strikes on Iran, state of emergency declared. Gulf News [online]. 2026-02-28 [cit. 2026-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGER, Eric. NASA targeting early February for Artemis II mission to the Moon. Ars Technica [online]. 2025-09-23 [cit. 2025-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba, ztratilo však většinu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-03-23]. Dostupné online.
- ↑ In November 2026, A Human-Made Object Will Reach A Light-Day From Earth For First Time In History. IFLScience [online]. 2025-06-19 [cit. 2025-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Grand Theft Auto VI se znovu odkládá. Čeká nás další Duke Nukem Forever?. indian-tv.cz [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Sagrada Familia se nedokončí ani v roce 2026. Kvůli úbytku turistů se mohou práce prodloužit o desetiletí. ČT24 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Suvarnabhumi Airport (BKK) – transfer, parkování na letišti, přestupy. www.cklub.cz [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 2026 na Wikimedia Commons