Přeskočit na obsah

Dakar

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dakar
N'gor - Severní předměstí Dakaru, poblíž letiště Jof (2006)
N'gor - Severní předměstí Dakaru, poblíž letiště Jof (2006)
Dakar – znak
Znak
Poloha
Souřadnice14°42′ s. š., 17°27′ z. d.
Časové pásmoUTC
StátSenegalSenegal Senegal
regionDakar
departementDakar
Dakar na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha82,38 km²
Počet obyvatel1 030 594 (2005)
Hustota zalidnění12 510,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.villededakar.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dakar je hlavní město Senegalu, které se nachází na Zeleném mysu na pobřeží Atlantského oceánu. Žije zde přibližně 1,44 milionu[1] obyvatel. Dakar je nejzápadnějším městem Afriky, je výhodným výchozím bodem pro transatlantický a evropský obchod. Město je nejvýznamnějším přístavem regionu, administrativním centrem země, sídlem národního shromáždění Senegalu a prezidenta. Je hlavním a finančním centrem i pro značnou část západní Afriky. Sídlí zde banka BCEAO (francouzsky Banque Centrale des États de l'Afrique de l'Ouest), centrální banka pro CFA frank a dále také řada mezinárodních organizací a výzkumných center nebo nevládních organizací.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název města pochází ze slova dakhar, což ve wolofštině označuje dřevo tamarindu indického, místního stromu. Tento název použil kmen Lebu, který žil jižně od dnešního Dakaru a kde dnes stojí přístav.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Podnebí a vodstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je polopouštní. Období dešťů je relativně krátké, zato období sucha trvá déle. Prší mezi měsíci červencem a říjnem a dalších osm měsíců pak je většinou sucho. Průměrný úhrn srážek pro Dakar je 540 mm za celý rok. Zatímco mezi prosincem a dubnem je poměrně příjemné teplo, od května do listopadu teploty běžně překračují 30 °C. Vliv moře mírní teplotní extrémy, vlny veder nejsou tak silné, jako v senegalském vnitrozemí.

Změna klimatu

[editovat | editovat zdroj]

Podle dokumentu, který byl zveřejněn v roce 2019 v časopisu PLOS One se předpokládá nárůst průměrné roční teploty pro město a jeho okolí do roku 2050 o 1,5 °C. Tím by se klimatické poměry posunuly zhruba tam, kde jsou ve městě Praia na ostrovech Kapverdy. Podle výzkumu Mezinárodního panelu pro klimatické změny z roku 2022 je Dakar jedním z dvanácti afrických měst, které budou nejvážněji změnami klimatu postiženy. Celkové škody se počítají na vyšší desítky miliard dolarů. Vzestup mořské hladiny by měl pro město, které je významný přístav a které obklopují vody Atlantského oceánu, rovněž nedozírné důsledky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Koloniální období

[editovat | editovat zdroj]
Město ve 30. letech 20. století.
Nákladní loď v místním přístavu roku 1956.
Univerzitní kampus, rok 1962.
Letecký pohled v 1. desetiletí 21. století.

První Evropané, kteří spatřili lokalitu dnešního města, byli Portugalci, kteří se plavili na Zelený mys a na ostrově Gorée zbudovali menší osídlení. To mělo za úkol sloužit hlavně jako místo, kde bylo možné opravovat lodě po dlouhé plavbě. Od roku 1536 byl ostrov využíván mimo jiné i jako místo pro obchod s otroky.[2] V roce 1588 Gorée obsadili Nizozemci (od nich bylo také převzato současné pojmenování, které se váže k obci Goeree-Overflakkee v dnešním Nizozemsku). Ty v roce 1644 vystřídali Britové a nakonec roku 1677 i Francouzi, kteří také získali celý Senegal. V této době žilo na poloostrově, který spojoval Zelený mys s africkým vnitrozemím okolo deseti tisíc lidí (původních obyvatel).[2]

Druhá polovina 19. století

[editovat | editovat zdroj]

Město Dakar bylo založeno oficiálně v roce 1857[3][4], kdy francouzská armáda nechala v místě současného Náměstí nezávislosti (francouzsky Place de l'Indépendance) postavit opevnění. Důvod pro stavbu na pevnině byl prostý – rozrůstající se tržiště na břehu moře vyžadovalo ochranu koloniálních sil. Do roku 1862 byl zbudován i ochranný val v místním přístavu. A právě ten, spolu s tržištěm, představují základ, ze kterého se rozrůstal moderní Dakar. Émile Pinet-Laprade[5] nechal vypracovat první územní plán pro město a brzy byly pojmenovány i jednotlivé ulice. Ty směřovaly tak, že mezi sebou svíraly pravé úhly.[6] Roku 1885 na ulici Rue Blanchot vyrostla i první mešita, neboť místní obyvatelstvo bylo muslimské.

Postaveno bylo zázemí pro zásobování parníků uhlím. V tom nahradil město Mintelo na Kapverdách. V roce 1866 byla dokončena i železniční trať, která končila v Dakaru. Vedla do města Saint-Louis a umožnila rozvoj pobřeží, především pro zemědělství (pěstovaly se zde arašídy).[7]

Gorée, včetně Dakaru, bylo v roce 1872 prohlášeno obcí dle francouzského práva. Samotný Dakar byl od ostrova Gorée správně oddělen v roce 1887 jako nová obec. Obyvatelé města si zvolili vlastního starostu (tím se stal Jean Alexandre) a radu města a mohli vyslat vlastního voleného zástupce do francouzského Národního shromáždění. V roce 1902 nahradil Dakar zmíněný Saint-Louis jako hlavní město Francouzské Západní Afriky.[8][7] V té době měl necelých deset tisíc lidí.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu století byly zbudovány některé stavby, které dodnes představují koloniální architekturu ve městě. Jedná se např. o palác republiky, původně palác guvernéra[8], vycházely první noviny a dokončeno bylo i místní nádraží, které se dochovalo do současnosti.

V roce 1914 zasáhla město epidemie moru[zdroj?], která vyústila v to, že koloniální úřady vyhnaly původní obyvatelstvo za hranice města do lokality zvané Medina (původní, předevropské osídlení).[9] Mezi oběma existoval tzv. sanitární kordon, území, které mělo oddělovat obě populace.[10] Město se tak rozdělilo na dvě části – Medinu a přímořskou rovinu (francouzsky Plateau). Rozvíjející se koloniální město se stalo úspěšným předobrazem pro další francouzské metropole v západní Africe, např. Bamako, Conakry nebo Brazzaville.

V době první světové války dakarský přístav nabyl na významu, neboť nedaleko ležely německé kolonie Togoland a Kamerun.

Po válce byl zvolen starostou města Blaise Diagne. Z blízkého východu se sem usídlila libanonská komunita, která si velmi rychle vytvořila monopol v oblasti obchodu.[5] Dakar zůstal Francii i nadále jako kolonie. Budována byla i druhá železniční trať a to na území dnešního Mali[11] (tehdy Francouzský Súdán). Dokončena byla roku 1924.[12] Vše vyústilo ve vyšší ekonomickou aktivitu pro místní přístav. Ten byl rozšířen v 30. letech 20. století. Dakar se rozrostl do jednoho z největších měst na území francouzských kolonií, srovnatelný byl s Hanojí nebo Bejrútem. Žilo zde okolo třiceti tisíc lidí. Usídlila se v něm řada poboček francouzských společností a vyrostly zde byly různé továrny. Mimo rafinérie na arašídový olej to byla i ropná rafinérie, konzervárna, pivovar a další. Letiště Mermoz (které dnes již neexistuje), umožnilo spojení s Francií a ostatními koloniemi. V roce 1929 byla obec na ostrově Gorée, která tehdy čítala jen několik stovek obyvatel administrativně sloučena s Dakarem do jednoho města.

V závěru 30. let byla dostavěna katedrála francouzsky Cathédrale Notre-Dame-des-Victoires, sídlo arcibiskupství a otevřela se zde i pobočka Francouzského institutu Černé Afriky (francouzsky Institut Français d’Afrique Noire).

Během druhé světové války Senegal a celá Francouzská Západní Afrika uznaly legitimitu Vichistické Francie. Západní spojenci Dakar osvobodili od kolaborantské vlády až v roce 1943. Do té doby nicméně generál Charles de Gaulle pomýšlel, že by se africké město mohlo stát jeho základnou pro hnutí odporu. Jeho plán (krycí název Operation Menace) počítal s podporou britského námořnictva. Kvůli zpožděním a úniku informací druhé straně dokázala vláda ve Vichy celou akci překazit. Pokus o vylodění narazil na tuhý odpor a po třídenní bitvě (od 23. do 25. září 1940) byla operace odvolána. De Gaullovy jednotky se přesunuly do přístavu Douala v dnešním Kamerunu.

V listopadu 1944 se západoafričtí branci francouzské armády vzbouřili z důvodu nevyhovujících podmínek v táboře Thiaroye, který stál na okraji města. Vzpoura byla vnímána jako symbol boje proti koloniální nadvládě a stal se klíčovou událostí pro místní hnutí za nezávislost a dekolonizaci.

Do války byla v Dakaru postavena i rafinerie pro arašídový olej, který byl vyvážen do Francie a měl pomáhat s nedostatky, které byly způsobeny válečnou situací. Průmyslový rozvoj metropole pokračoval i po skončení konfliktu, nicméně v roce 1961, kdy se celá kolonie rozpadla na osm nezávislých států, zanikl i jednotný trh a došlo k ekonomickým těžkostem. Dakar byl v letech 1959 až 1960 hlavním městem krátkodobě existující Federace Mali a poté se stal hlavním městem Republiky Senegal. Rozvoj průmyslový následoval i nárůst velikosti města, které mělo v okamžiku nezávislosti okolo tří set padesáti tisíc obyvatel.

Město si následně prošlo rozsáhlou transformací z koloniální metropole do hlavního města nezávislého státu. Básník, filozof a první prezident Senegalu Léopold Sédar Senghor se pokusil proměnit Dakar v „Atény subsaharské Afriky“ (francouzsky l'Athènes de l'Afrique subsaharienne). Nová doba otevřela dveře moderní architektuře.[13] Nejen projekty pro nové úřady, muzea, náboženské stavby (např. velká mešita) a kulturní instituce, ale také dramatický růst počtu obyvatel, který provází mnohdy živelnou urbanizaci celé západní Afriky, ovlivnily jeho podobu. Díky tomu, že územní plánování bylo navrženo poměrně robustně již v době koloniální správy, dokázal Dakar o něco lépe tento nárůst ustát, než jiná města v regionu.[2] Již v 50. letech 20. století byla založena organizace, která měla budovat systematickým způsobem bytovou výstavbu tak, aby bylo možné bourat rozšiřující se slumy.[14] Již tehdy vznikl plán, který předpokládal rozšíření souvislé zástavby až k areálu dnešního mezinárodního letiště.[15]

Před koncem 20. století překonal Dakar metu jednoho milionu obyvatel, trend růstu se však i nadále zrychloval a město se rozrůstalo všemi možnými směry, mnohdy i podobou nelegálních čtvrtí a slumů. Ty vznikaly např. v lokalitách Pikine[16] nebo Yeumbeul, ale i jinde. Docházelo ale i k různým násilnostem, např. v 60. letech 20. století, nebo v roce 1989.

V roce 1996 byla provedena správní reforma metropole, která rozdělila Dakar na 19 obvodů (francouzsky Communes d’arrondissement).

21. století

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 hostil Dakar Africké mistrovství v plavání. O několik let později byl slavnostně odhalen Monument znovuzrození Afriky.

Ve 3. desetiletí 21. století je Dakar významným finančním centrem, kde sídlí desítky národních a regionálních bank (včetně již zmíněné BCEAO), a také řada mezinárodních organizací, nevládních organizací a mezinárodních výzkumných center. Ve snaze snížit míru přelidnění vznikají nové čtvrti na okrajích Dakaru.[17] V roce 2013 sem byla otevřena dálnice, která vede z Dakaru do jeho předměstí a dále na východ do zbytku Senegalu.[18] Atraktivita místa rostla do té míry, že došlo k přetížení místního trhu s bydlením, což i zde učinilo bydlení pro řadu lidí nedostupným.[19][20] Do města se sestěhovávají i občané z dalších západoafrických zemí regionu ECOWAS. Rozšířena je např. i praxe, kdy v restauracích často pracují Nigerijci, jako taxikáři potom působí Guinejci apod.[21]

V roce 2025 město přejmenovávalo některé ulice, které nesly název podle Francouzů z dob koloniální správy.[22][23]

V letech 1978 až 2007 byl Dakar cílem Rallye Dakar.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Struktura obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byl počet obyvatel v metropolitní oblasti odhadován na 2,4 miliónu.[chybí zdroj] Obyvatelstvo je velmi mladé; v 2. dekádě 21. století bylo 40 % lidí, kteří v hlavním městě žijí, mladších 20 let.

Již od roku 1920 zde žije početná libanonská komunita, která se věnuje především obchodu, stejně jako komunita Maročanů, kteří jsou zde známí podnikatelé. Z cizích pracovníků lze zmínit také obyvatele Mauritánie, Guiney a Kapverd. 20 000 obyvatel Dakaru jsou rovněž potomci Francouzů ještě z doby, kdy město bylo součástí francouzské kolonie.

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je sídlo katolického arcibiskupství. Jsou zde chrámy, které patří církvi římskokatolické ale i několika dalším křesťanským církvím. Velká mešita je jednou z nepřehlédnutelných dominant města. Nese název po Massalikoulovi Djinanovi.

Většina obyvatel Dakaru je nicméně muslimské víry. Dakar byl zvolen Islámskou vzdělávací, vědeckou a kulturní organizací (ISESCO) jako Hlavní město islámské kultury v roce 2007. Je zde velký počet mešit, např. zmíněná Velká mešita v Dakaru a nápadná Omariennská mešita, která má minarety zdobené zelenými koulemi.

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]

Dakar se dělí na 19 místních částí seskupených do 4 okresů, a to následujícím způsobem:

Okres Počet obyvatel (2013) Rozloha Místní části
Almadies 211 315 30,1 Mermoz-Sacré-Cœur • Ngor • Ouakam • Yoff
Dakarská plošina (Plateau) 189 486 14,7 Dakar-Plateau • Fann-Point E-Amitié • Gueule Tapée-Fass-Colobane • Medina
Velký Dakar 306 728 18,9 Biscuiterie • Dieuppeul-Derklé • Grand Dakar • Hann Bel-Air • HLM • Sicap-Liberté
Parcelles Assainies 438 527 14,7 Cambérène • Grand Yoff • Parcelles Assainies • Patte d’Oie
Celkem 1 030 594 78,4

Souhrnný nižší počet obyvatel je způsoben tím, že se Dakar rozšířil i mimo správní hranice, které jsou tímto členěním vymezeny.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Tiskárna v Dakaru
Výroba cihel

Zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlé město obklopují na straně, kde je spojené s africkou pevninou, rozsáhlá pole a plantáže.

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Průmysl je v současné době orientován hlavně na výrobu potravin, dále je zde rozsáhlý průmysl textilní, dřevařský, výroba nábytku a tradičně zde stojí již několik rafinérií (např. v lokalitě Mbatal). Textilní sektor je ohrožován dovozem z Čínské lidové republiky, Ve městě je i cementárna a továrna na stavební materiály a působí zde francouzská skupina Vicat.

Služby

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází velké množství tradičních tržnic, největší a nejznámější[24] z nich nese název Colobane nebo Sandanga.[25] Ačkoliv zde vznikají i moderní obchodní centra, trh a neformální ekonomika mají dodnes význam v ekonomice města.[26] V druhé uvedené je zaměstnáno až čtyřicet procent Dakařanů.

Turistika

[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch, zejména kongresová turistika, nabývá na významu, a to díky mezinárodním akcím, konferencím, veletrhům apod.[27] Gorée je díky svému historickému významu významnou turistickou atrakcí. Z různých stran obklopují Dakar písečné pláže, některé se nachází i v samotném středu města.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní nádraží ve stylu francouzské koloniální architektury.
Přístav s francouzskou vojenskou lodí.
Dopravní ruch na jedné z místních křižovatek.
Dakarský přístav.

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Z města vede značný počet silničních komunikací. Klíčové jsou dálnice A1 a dálnice A2, které vedou do měst Touba a M'Bour.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Železniční tratě, které byly zbudovány během koloniálního období v důsledku nedostatečné údržby zanikly. Město iniciovalo vznik nových železničních tratí, které jsou oddělené (bez úrovňových křížení) od ostatních komunikací. Stát má vzhledem k významu přístavu a nákladní dopravy zájem tuto síť obnovit.[28] V provozu má být síť příměstské dopravy se 14 nádražími. Hlavní trať vede do města Thiès a odtud dále pokračuje senegalská železniční síť.

Vodní doprava

[editovat | editovat zdroj]

Přístav v Dakaru patří k nejvýznamnějším v západní Africe, je chráněn systémem zdí a valů proti případným bouřím. Zhruba 90 % mezinárodního obchodu Senegalu prochází přes tento přístav.[29] V roce 2024 odbavil jen pro sousední Mali 24 milionů tun nákladu.[30]

Francouzské námořnictvo do roku 2025 část dakarského přístavu velmi intenzivně využívalo.[31]

Letecká doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dakar má mezinárodní letiště (Blaise Diagne International Airport), které se nachází severozápadně od středu města. Dáno do užívání bylo v roce 2018.

V místní části s názvem Jof je umístěna základna francouzského letectva.

Městská doprava

[editovat | editovat zdroj]

Rostoucí metropole čelí enormním výzvám z hlediska existence veřejné dopravy. Proto byla v roce 1997 ustanovena Výkonná rada pro trvalou veřejnou dopravu (francouzsky Conseil Exécutif des Transports Urbains Durables). Ta vypracovala v roce 2001 studii, kdy uvedla, že neexistence veřejné dopravy stojí město ročně 1,4 miliardy dolarů, nicméně problémy jsou i v oblasti špatné infrastruktury, hluku, znečištění a dalších oblastí.

Vypracován byl projekt příměstské železnice, která by měla obsloužit nejen mezinárodní letiště, ale i řadu lokalit po celém Dakaru. Využívat ji má na 115 000 cestujících denně. Do provozu byl její první úsek uveden dne 14. ledna 2019 (zkušební provoz) a cestující se mohli svézt po celé trase v prosinci 2021.

Zřízeny byly také dvě linky metrobusů (bus rapid transit), které jsou plně elektrické.[32][33] V provozu je přes sto vozidel.[34] Systém byl financován půjčkou od Světové banky a Evropské investiční banky. Podporu zajistila i senegalská vláda. Je oddělený od zbytku silniční sítě[33] a mezi obyvateli se rozšiřuje jeho popularita.[35]

Od roku 2016 jsou zde i autobusy, které jsou bezbariérové.[36]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Dakar má zhruba patnáct středních škol.

Původní Vysokoškolský institut, který byl založen roku 1950, se postupně přetransformoval v první senegalskou vysokou školu (založenou v roce 1957). V západní části města se při mořském břehu nachází rozsáhlý kampus Vysoké školy polytechnické (francouzsky Ecole Supérieure Polytechnique). Kromě toho zde sídlí také Kedge Business School.

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

V centru metropole sídlí hlavní nemocnice[37] a v její blízkosti směrem k prezidentskému paláci se nachází ještě poliklinika.

Média

[editovat | editovat zdroj]
Střed města.
Náměstí Soweto.

V Dakaru vysílá veřejnoprávní senegalská televize a rozhlas (RTS – Radio Télévision Sénégalaise) a vychází značný počet deníků. Hlavními tituly jsou Le Soleil, který podporuje vládní politiku, Sud Quotidien a Wal Fadjri, které jsou nezávislejší, Le Quotidien, který je neutrální a Le Matin a L'Observateur (vlastněné skupinou Futurs Médias zpěváka Youssoua N'Doura).

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Na sportovním stadionu Sicap-Liberté hraje fotbalový tým AS Douanes, který se účastní místní 1. fotbalové ligy.

V roce 2026 bude Dakar hostit Letní olympijské hry mládeže.[38] Tyto hry se měly konat již v roce 2022, ale byly o 4 roky odsunuty.

Životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Ovzduší

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako další města Afriky i Dakar trápí znečištění ovzduší.[39] V roce 2013 dosáhly hodnoty částic PM 3.5 hodnoty překračující povolené limity. Znečištění ovzduší zhoršují také prašné bouře.[40][41] Městské úřady podporují elektrifikaci individuální dopravy ve snaze toto znečištění snížit.[42]

Odpadové hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Znečištění odpadem, především plasty, je závažnou otázkou v řadě afrických měst, včetně Dakaru. Již v roce 2015 zakázala senegalská vláda jednorázové plastové tašky.[43] V roce 2020 zde byla ustanovena Unie pro koordinaci nakládání s pevným odpadem (UGC), která instalovala sběrné kontejnery a další místa, kam je odpad umisťován a odkud je potom svážen. Tím se brání vzniku nelegálních skládek.[44] Senegalský prezident podporuje heslo „Zero waste Senegal“.

Ekologické akce

[editovat | editovat zdroj]

Ve snaze o zlepšení životního prostředí jsou iniciovány různé aktivity ve městě, jako např. sázení stromů.[45]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Kulturní instituce

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum afrického umění Theodora Monody je jedním z nejstarších uměleckých muzeí tohoto typu v celém regionu západní Afriky a sídlí v Dakaru. Od roku 1989 zde také působí Historické muzeum Senegalu a Gorée. V polovině 90. let 20. století zde bylo ustanoveno i Muzeum ozbrojených sil Senegalu (francouzsky Musée des Forces Armées Senegalaise). V blízkosti hlavního nádraží stojí i Muzeum černých civilizací (francouzsky Musée des civilisations noires) v nápadné budově o kruhovém půdorysu.

Mezi galeriemi lze zmínit např. Galerii Cécila Fakhouryho nebo Oh Gallery.[46]

Kulturní akce

[editovat | editovat zdroj]

V Dakaru se koná celá řada festivalů, které mají význam jak národní, tak i mezinárodní. Jedná se např. o Světový festival černého umění (anglicky World Festival of Black Arts), Mezinárodní filmový festival v Dakaru, dříve zde probíhal festival Taf Taf, který se věnoval obecně umění. Pořádá se zde také Týden módy.[47][48]

Kulturní památky a pamětihodnosti města

[editovat | editovat zdroj]

Mezi pamětihodnosti hlavního města lze zařadit např. již zmíněný Monument znovuzrození Afriky. Významnou turistickou atrakcí je ostrov Gorée, kde se nachází opevnění evropského typu. Navíc je památkou UNESCO.[46]

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s řadou jiných měst v západní Africe je Dakar považován za bezpečnou destinaci[47], díky čemuž se zde rozvíjí turistický ruch, ale i přistěhovalectví.[49]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dakar na srbské Wikipedii, Дакар na ruské Wikipedii a Dakar na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2021-01-03].
  2. ↑ a b c ARECCHI, Alberto. City profile: Dakar. In: Cities. [s.l.]: [s.n.], 1985. S. 198. (anglicky)
  3. ↑ DIOP, Abdoul Aziz. Quelles centralités pour la ville de Dakar, Sénégal ?. In: Rives méditerranéennes. [s.l.]: OpenEdition Journal, 2007. ISSN 2103-400. S. 2. (francouzsky)
  4. ↑ SINOU, Alain. Comptoirs et villes coloniales du Sénégal. Paříž: Karthala/Orstom, 1993. ISBN 2-86537-393-2. S. 171. (francouzsky) 
  5. ↑ a b ARECCHI, Alberto. City profile: Dakar. In: Cities. [s.l.]: [s.n.], 1985. S. 199. (anglicky)
  6. ↑ SINOU, Alain. Comptoirs et villes coloniales du Sénégal. Paříž: Karthala/Orstom, 1993. ISBN 2-86537-393-2. S. 229. (francouzsky) 
  7. ↑ a b SINOU, Alain. Comptoirs et villes coloniales du Sénégal. Paříž: Karthala/Orstom, 1993. ISBN 2-86537-393-2. S. 169. (francouzsky) 
  8. ↑ a b DIOP, Abdoul Aziz. Quelles centralités pour la ville de Dakar, Sénégal ?. In: Rives méditerranéennes. [s.l.]: OpenEdition Journal, 2007. ISSN 2103-400. S. 4. (francouzsky)
  9. ↑ SINOU, Alain. Comptoirs et villes coloniales du Sénégal. Paříž: Karthala/Orstom, 1993. ISBN 2-86537-393-2. S. 280. (francouzsky) 
  10. ↑ SINOU, Alain. Comptoirs et villes coloniales du Sénégal. Paříž: Karthala/Orstom, 1993. ISBN 2-86537-393-2. S. 191. (francouzsky) 
  11. ↑ SINOU, Alain. Comptoirs et villes coloniales du Sénégal. Paříž: Karthala/Orstom, 1993. ISBN 2-86537-393-2. S. 172. (francouzsky) 
  12. ↑ Au Sénégal, la renaissance très attendue du train Dakar-Tambacounda [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. ↑ Dakar, A City in Constant Reinvention [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ ARECCHI, Alberto. City profile: Dakar. In: Cities. [s.l.]: [s.n.], 1985. S. 200. (anglicky)
  15. ↑ Analyse des problemes urbains a Dakar. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 4. (francouzsky) 
  16. ↑ ARECCHI, Alberto. City profile: Dakar. In: Cities. [s.l.]: [s.n.], 1985. S. 202. (anglicky)
  17. ↑ Senegal building new city in bid to ease congestion in Dakar [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Dakar-Diamniadio: Senegal’s Highway of Hope [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Why middle‑class families are being pushed out of Accra and Dakar [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ BEYE, Aminata; DÉGLISE, Manon. Dakar, portrait d’une ville de migration - un hub migratoire avec des défis et opportunités. [s.l.]: Mixed Migrations Centre, 2023. S. 7. (francouzsky) 
  21. ↑ BEYE, Aminata; DÉGLISE, Manon. Dakar, portrait d’une ville de migration - un hub migratoire avec des défis et opportunités. [s.l.]: Mixed Migrations Centre, 2023. S. 17. (francouzsky) 
  22. ↑ DD’Abidjan à Dakar, l’Afrique efface les noms français de ses avenues [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  23. ↑ Sénégal : à Dakar, le boulevard Général-de-Gaulle va devenir le boulevard Mamadou-Dia [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  24. ↑ Dakar’s fashion revolution [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ DIOP, Abdoul Aziz. Quelles centralités pour la ville de Dakar, Sénégal ?. In: Rives méditerranéennes. [s.l.]: OpenEdition Journal, 2007. ISSN 2103-400. S. 5. (francouzsky)
  26. ↑ DIOP, Abdoul Aziz. Quelles centralités pour la ville de Dakar, Sénégal ?. In: Rives méditerranéennes. [s.l.]: OpenEdition Journal, 2007. ISSN 2103-400. S. 6. (francouzsky)
  27. ↑ Young People in West Africa Can Barely Afford Their Cities [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Comment l’investissement du Port Autonome de Dakar pourrait faire gagner au Sénégal + 2 points de PIB [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  29. ↑ Dakar, a forward-looking port city that faces the legacy of the colonial era [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Le Port Autonome de Dakar au-dessus de la ligne de flottaison (chiffres) [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  31. ↑ France withdraws troops from Senegal, ending military presence in West Africa [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Dakar's award-winning all-electric bus system [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ a b Dakarský plně elektrický rychlý autobusový systém [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Dakar, Senegal Receives the 2025 Sustainable Transport Award; Mexico City Earns an Honorable Mention [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Dakar: le grand public découvre enfin le BRT [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  36. ↑ THIENDELLA FALL, Osmane; DESLANDES, Rollande; PARENT, Ghyslain. Regard sur l’aspect « inclusif » d’une ville africaine : le cas de Dakar. In: Développement Humain, Handicap et Changement Social. [s.l.]: [s.n.], 2023. ISSN 2562-6574. S. 24. (francouzsky)
  37. ↑ DIOP, Abdoul Aziz. Quelles centralités pour la ville de Dakar, Sénégal ?. In: Rives méditerranéennes. [s.l.]: OpenEdition Journal, 2007. ISSN 2103-400. S. 9. (francouzsky)
  38. ↑ Les Jeux Olympiques de la Jeunesse Dakar 2026 en chiffres : tout ce qu'il faut savoir [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  39. ↑ Dakar étouffe sous les particules fines [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  40. ↑ Dakar Air Quality Ranks Worst Globally as Dust Storm Engulfs Senegal [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Dakar’s Air Quality Plummets as Saharan Dust Descends on Senegal [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Senegal embraces electric cars to fight pollution in Dakar [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  43. ↑ Sénégal: Dakar encore loin d’être une ville propre et «zéro déchet» [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  44. ↑ Des mesures pour lutter contre les dépôts d’ordures à Dakar [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  45. ↑ Tree-planting project to make Dakar green [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b Exploring the diversity of Dakar [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ a b Dakar: The Capital City That's the Westernmost Point in Africa [online]. [cit. 2025-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Dakar Fashion Week : un tremplin pour les jeunes créateurs [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  49. ↑ BEYE, Aminata; DÉGLISE, Manon. Dakar, portrait d’une ville de migration - un hub migratoire avec des défis et opportunités. [s.l.]: Mixed Migrations Centre, 2023. S. 30. (francouzsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní města Afriky
Nezávislé státy

Abuja (Nigérie) • Akkra (Ghana) • Addis Abeba (Etiopie) • Alžír (Alžírsko) • Antananarivo (Madagaskar) • Asmara (Eritrea) • Bamako (Mali) • Bangui (Středoafrická republika) • Banjul (Gambie) • Bissau (Guinea-Bissau) • Brazzaville (Konžská republika) • Gitega (Burundi) • Chartúm (Súdán) • Dakar (Senegal) • Dodoma (Tanzanie) • Džibuti (Džibutsko) • Džuba (Jižní Súdán) • Freetown (Sierra Leone) • Gaborone (Botswana) • Harare (Zimbabwe) • Káhira (Egypt) • Kampala (Uganda) • Kigali (Rwanda) • Kinshasa (Konžská demokratická republika) • Konakry (Guinea) • Libreville (Gabon) • Lilongwe (Malawi) • Lomé (Togo) • Luanda (Angola) • Lusaka (Zambie) • Malabo (Rovníková Guinea) • Maputo (Mosambik) • Maseru (Lesotho) • Mbabane (Svazijsko) • Mogadišo (Somálsko) • Monrovia (Libérie) • Moroni (Komory) • N'Djamena (Čad) • Nairobi (Keňa) • Niamey (Niger) • Nuakšott (Mauritánie) • Ouagadougou (Burkina Faso) • Port Louis (Mauricius) • Porto Novo (Benin) • Praia (Kapverdy) • Pretorie (Jihoafrická republika) • Rabat (Maroko) • São Tomé (Svatý Tomáš a Princův ostrov) • Tripolis (Libye) • Tunis (Tunisko) • Victoria (Seychely) • Windhoek (Namibie) • Yamoussoukro (Pobřeží slonoviny) • Yaoundé (Kamerun)

Teritoria, kolonie a
zámořská území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dakar&oldid=25383854“