airBaltic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
airBaltic
Airbaltic-logo.png
AirBaltic CS300 Bombardier YL-CSA (30966048910).jpg
IATA
BT
ICAO
BTI
CALLSIGN
AIR BALTIC
Zahájení činnosti28. srpna 1995
SídloRiga, Lotyšsko
Hlavní základna
Další základny
Destinace70 (2018)
Velikost flotily31 (2018)
Přepravené osoby2,6 milionů (2015)
Věrnostní programPINS
Web: www.airbaltic.com

airBaltic je národní lotyšská nízkonákladová letecká společnost, s hlavní základnou na letišti Riga a sídlí poblíž téhož města – Rigy. Společnost má další základny na letišti ve Vilniusu a Talinnu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost Air Baltic byla založena 28. srpna 1995, první let se konal 1. října téhož roku. V roce 2004 společnost své působení rozšířila i do hlavního města LitvyVilniusu, byla přejmenována na AirBaltic.

Společnost byla ztrátová a vzniklo spoustu politických skandálů. V roce 2011 společnost oznámila, že propustí polovinu svých zaměstnanců a zrušila přibližně 700 letů, aby zamezila ztrátám a uzemnění. Do společnosti investovala Lotyšská vláda přibližně 100 milionů Latů. Společnost dostala nového generálního ředitele Martina Gausse, ten byl dříve generální ředitel u zkrachovalé společnosti Malév.

Destinace[editovat | editovat zdroj]

DHC-8-400 airBaltic

airBaltic provozovala v říjnu 2016 lety do 60 destinací především v Evropě a také Asii.

Praha[editovat | editovat zdroj]

Společnost airBaltic začala létat do Prahy–Ruzyně z Rigy pravidelně 14. června 1999 s frekvencí třikrát týdně provozovanou letounem Fokker 50 (poprvé letoun imatrikulace YL-BAR). Dne 25. března 2000 byla ale kvůli malému vytížení ukončena.

airBaltic z linky do Prahy obnovil 11. listopadu 2002 letounem Fokker 50, opět s třemi týdenními frekvencemi. Později byla linka opět zrušena.

Již potřetí byla linka znovuzahájena 1. ledna 2013 s letounem DHC-8, po tom co ČSA od linky do Rigy kvůli úsporným opatřením ustoupily.[1] Později od března 2016 přidala společnost díky velkému zájmu k dosavadním třím další dvě frekvence týdně.[2][3] Od zimní sezóny 2018/2019 byly navýšeny frekvence letů na deset týdně, v letní sezóně 2019 to bude jedenáct týdně.[4]

Codeshare[editovat | editovat zdroj]

airBaltic má také několik codeshare dopravců, nepatří do žádné z aliancí leteckých společností:

Flotila[editovat | editovat zdroj]

Boeing 737-300 airBaltic
V minulosti společnost provozovala také dva letouny Boeing 757-200

Současná[editovat | editovat zdroj]

V červenci roku 2017 společnost airBaltic provozovala celkem 29 letadel s průměrným stářím 10,5 let, přičemž dalších 14 jich bylo objednáno:[5]

Letadlo Počet Objednávky Cestující Poznámky
Y Celkem
Boeing 737-300 6 149 149 Do roku 2020 budou nahrazeny Bombardierem CS300
Boeing 737-500 5 120

126

120

126

Bombardier Dash 8 12 76 76 Do roku 2022 budou nahrazeny Bombardierem CS300
Bombardier CS300 8 42 145 145 První zákazník typu Bombardier CS300, první dodávka 1. prosince 2016.[6]
Celkem 31 42

Historická[editovat | editovat zdroj]

airBaltic v minulosti provozovalo následující typy letadel:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku airBaltic na anglické Wikipedii.

  1. Air Baltic přidá příští léto o 2 lety týdně do Prahy navíc. www.planes.cz [online]. Planes.cz [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  2. AirBaltic navýší lety do Prahy | Airways.cz - vše o letecké dopravě. www.airways.cz [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  3. KAT. ČSA loni lety do Rigy zrušily. Linku obsadil Air Baltic a počty letů naopak navýší. Hospodářské noviny. 2014-01-14. Dostupné online [cit. 2016-11-25]. (česky) 
  4. airBaltic bude létat častěji z Prahy do Rigy. Zdopravy.cz. 2018-09-15. Dostupné online [cit. 2018-09-15]. (česky) 
  5. Air Baltic Fleet Details and History. www.planespotters.net [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  6. CS300 se poprvé představí na linkách airBaltic | Airways.cz - vše o letecké dopravě. www.airways.cz [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]