Spartan Cruiser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Spartan Cruiser II
Spartan Cruiser (G-ACDW) nad Melbourne
Spartan Cruiser (G-ACDW) nad Melbourne
Určení dopravní letoun
Výrobce Spartan Aircraft Limited
Šéfkonstruktér Edgar Percival
První let 1932
Zařazeno 1933
Vyřazeno 1942
Uživatel Spartan Air Lines Ltd.
British Airways, Baťovo obchodní letectvo
Vyrobeno kusů 17
Další vývoj Spartan Cruiser III
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spartan Cruiser byl britský třímotorový dopravní letoun pro 6 až 10 cestujících, který postavila společnost Spartan Aircraft Limited sídlící v East Cowes na ostrově Wight.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem tohoto typu byl spojovací letoun Saro Percival Monoplane,[1] třímotorový letoun s dřevěným křídlem navržený Edgarem Percivalem a postavený společností Saunders-Roe Limited (Saro) v roce 1931, který poprvé vzlétl v roce 1932. Tento letoun[2] však nedosáhl komerčního úspěchu, proto byl překonstruován na dopravní letoun. Díky majetkově úzkým vazbám mezi společnostmi Saunders-Roe a Spartan Aircraft byl rozpracovaný projekt letounu Spartan A.24 Mailplane dokončen u Spartanu jako Spartan Cruiser. Prototyp letounu Spartan Cruiser (G-ABTY) byl zalétán v květnu 1932, když jej pilotoval Louis Strange. Původní uspořádání třímotorového dolnoplošníku bylo zachováno, ale trup z překližky byl nahrazen celokovovou konstrukcí. Tato verze měla s dvoučlennou posádkou kapacitu šest cestujících.[2]

Po představení veřejnosti 27. června 1932 na letišti v Hendonu na severu Londýna bylo s tímto letounem vykonáno evropské prodejní turné. Tato ukázka se ukázala jako velmi užitečná, protože jugoslávská letecká společnost Aeroput si objednala 2 letouny a zakoupila licenci na stavbu dalších letounů, která byla realizována továrnou na výrobu letadel Zmaj.

Spartan Cruiser II a motory Walter Major 4

Původní Cruiser byl později přepracován na verzi Spartan Cruiser II s upraveným trupem a kokpitem. První Cruiser II (G-ACBM) poháněný motory Cirrus Hermes IV letěl poprvé v únoru 1933. Nejvíce letounů Spartan Cruiser II bylo s třemi motory de Havilland Gipsy Major o výkonu 130 k (97 kW).[3] V letech 1933 a 1934 bylo postaveno společností Spartan celkem 12 letounů verze Cruiser II, z nichž pět bylo prodáno do zahraničí. Letoun s imatrikulací G-ACOU (později OK-ATM) byl poháněn československým motorem Walter Major 4.[4]

Dalším vývojovým stupněm byl Spartan Cruiser III s aerodynamicky upraveným trupem pro osm cestujících, s upraveným čelním sklem a hlavním podvozkem. Pro leteckou společnost Spartan Air Lines pak byly postaveny tři letouny Cruiser III (G-ACYK, G-ADEL a G-ADEM).[2]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Spartan Cruiser II a s motory Walter Major 4

Hlavním uživatelem byla letecká společnost Spartan Air Lines Ltd., která vznikla za účelem provozování dopravní linky mezi Londýnem a Cowes na ostrově Wight. V dubnu 1933 Spartan Air Lines zpočátku provozovala jeden letoun Cruiser I (G-ABTY) a dva letouny Cruiser II (G-ACDW a G-ACDX) z londýnského letiště Heston. Ve třicátých letech minulého století narůstal počet Britů, kteří si mohli dovolit na víkendy cestovat do různých letovisek „na otočku“. Obliba letounů Spartan Cruiser u cestujících zařadila tyto stroje jako tahouny víkendové letecké přepravy.[5]

Zkušený šéfpilot společnosti Spartan Air Lines P. W. Lynch Bloss vykonal v zimě 1933 legendární let do Sydney a Melbourne v Austrálii. Z Anglie odletěl na letounu s imatrikulací G-ACDW společně s poslancem britského parlamentu Crawfordem Greenem za hustého deště v úterý 10. října 1933 a do australského Sydney dorazili po dlouhé cestě 30. října. Zpět do Anglie nakonec přiletěli ve zdraví dne 26. prosince 1933 a zanechali za sebou vzdálenost 51 200 km.[6]

Do Jugoslávie byly prodány na podzim 1933 a na jaře 1934 letouny výr. č. 5 a 6 s imatrikulací G-ACJO (YU-SAN) a G-ACMW (YU-SAO).[7] Licenční letoun Cruiser II postavený v květnu 1935 společností Zmaj v srbském Zemunu nesl imatrikulaci YU-SAP.[8][9] Všechny tyto letouny byly provozovány leteckou společností Aeroput (Lublaň, Sušak, Niš). První 2 byly provozovány až do zabavení v roce 1941 Německem, letoun YU-SAP skončil havárií 15.7.1936 nedaleko slovinské Hrušice u Jesenice.[10]

Letecká společnost Iraq Airwork Limited si objednala jedno letadlo pro dopravní trasu mezi Bagdádem a Mosulem, další letadlo bylo objednáno společností Misr Airwork Limited, egyptskou pobočkou Iraq Airwork. Dva letouny Cruiser II a jeden Cruiser III byly zařazeny do služby v RAF v roce 1940.

Dva letouny Cruiser II (výr. č. 8 a 9) s československou imatrikulací OK-ATQ (motor Gipsy III) a OK-ATM (motor Walter Major 4) byly zapsány do leteckého rejstříku v červenci 1934. Baťova letecká společnost je provozovala pět roků až do března 1939, kdy byly z rejstříku vymazány. Byly totiž zabaveny nacistickým Německem, došlo ihned k demontáži jejich vrtulí a o něco později se na nich objevily německé registrace. Přes Brno a Prahu o pár měsíců později přeletěly do Německa a zde ještě nějaký čas létaly jako kurýrní letouny u jedné dopravní letky Luftwaffe na letišti nedaleko Berlína.[5]

Trup letounu Cruiser III (G-ACYK) je vystaven v Národním leteckém muzeu (National Museum of Flight Scotland) v East Fortune ve Skotsku (30 km východně od Edinburgu). Jedná o letadlo, které havarovalo v roce 1938.[11] V roce 1973 byla kabinová sekce přesunuta vrtulníkem z místa havárie poblíž pobřežního městečka Largs ve Skotsku (asi 50 km západně od Glasgow) do leteckého muzea.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Civilní[editovat | editovat zdroj]

  • EgyptEgypt Egypt
    • Misr Airwork Limited
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království
    • British Airways (1936-1940)
    • Northern and Scottish Airways (1936)
    • Railway Air Services (1936)
    • Scottish Airways (1936-1938)
    • Spartan Air Lines (1933-1935)
    • United Airways (1934)

Vojenští[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (Cruiser II s motorem Walter Major)[editovat | editovat zdroj]

Data ze zdroje[4]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Kapacita: 6 cestujících
  • Rozpětí: 16,5 m
  • Délka: 11,95 m
  • Nosná plocha: 40,5 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1650 kg
  • Užitečné zatížení: 980 kg
  • Vzletová hmotnost: 2630 kg
  • Pohon: 3 motory Walter Major 4 o výkonu 120-130 k (88,3-95,6 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 220 km/h
  • Cestovní rychlost: 190 km/h
  • Výstup na 3000 m:
  • Dostup: 4570 m
  • Dolet: 500 km, po úpravě 820 km, s příd. nádrží 1500 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spartan Cruiser na anglické Wikipedii.

  1. The Saro Percival Monoplane. Flight. 10.7.1931, roč. XXIII. (1931), čís. 28. (July), s. 666. Dostupné online. 
  2. a b c Jackson (1988), pp.188-191.
  3. The Spartan Cruiser. Flight. 9.11.1933, roč. XXV. (1935), čís. 45. (November), s. 1120. Dostupné online. 
  4. a b Bulletin Walter, Vol. 1934, No. VI-1934 (June), 12 p., vydavatel: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII - Jinonice
  5. a b OBENDRAUF, Lubor. Spartan Cruiser létal u firmy Baťa [online]. Praha: Pilotinfo.cz, 28.11.2014 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  6. OBENDRAUF, Lubor. Letoun, s kterým Baťa překonával kontinenty, měl tropické chladiče [online]. Praha: Technet.cz, 21.2.2015 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  7. Civil Aircraft Register - Yugoslavia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  8. Zmaj Aircraft
  9. Zmaj aircraft company
  10. SMITH, John dr. Havárie letounu Zmaj/Spartan Cruiser II [online]. Aviation Safety Network, 1.1.2018 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  11. SMITH, John dr. Havárie letounu Spartan Cruiser Mk III [online]. Aviation Safety Network, 1.1.2018 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]