Taylorismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frederick Taylor

Taylorismus je soustava vědecké organizace práce, jejímž autorem je Frederick Winslow Taylor. Podstatu teorie tvoří rozložení pracovních postupů na jednotlivé operace a úkony, jejich zkoumání a racionalizování pomocí časových a pohybových studií a jejich spojení se zvyšováním pracovních výkonů stimulačními prémiemi.

Jde o klasické období managementu a sociologie řízení na přelomu 19. a 20. století. Taylorismus dále rozvíjeli zejména Frank Bunker Gilbreth, Henry Gantt a Harrington Emerson.

Řízení lidských zdrojů dle Taylora[editovat | editovat zdroj]

  • Úloha kázně – v čele jsou řídící pracovníci kvalifikovaní k řízení a současně dělníci disciplinovaně plní příkazy.
  • Umisťování pracovníků dle jejich schopností na co nejužitečnější pozici.
  • Motivace prostřednictvím denních úkolů a s tím související zavedení úkolové mzdy.
  • Vysoká míra specializace pracovních výkonů, což vede k menší době na zaučení, rychlé zdokonalování.
  • Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů.
  • Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu – lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taylorizmus na slovenské Wikipedii.