Památník Tomáše Bati
| Památník Tomáše Bati | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | František Lýdie Gahura |
| Výstavba | 1933 |
| Přestavba | 2016–2019 |
| Materiály | beton, ocel, sklo |
| Pojmenováno po | Tomáš Baťa |
| Poloha | |
| Adresa | nám. T. G. Masaryka 2570, Zlín,  Česko |
| Ulice | nám. T. G. Masaryka |
| Souřadnice | 49°13′8,89″ s. š., 17°39′56,82″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29818/7-7101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | https://pamatnikbata.eu/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu.
Historie a popis budovy[editovat | editovat zdroj]
Budova od architekta Františka Lýdie Gahury, otevřená v roce 1933, rok po smrti Tomáše Bati, je nejhodnotnější památkou zlínského konstruktivismu a vrcholem fenoménu tzv. baťovské architektury.[1] Na první pohled je idea památníku jednoduchá: prázdný hranol umístěný ve viditelné poloze nad městem, v ose stoupajícího parkového prostoru, tvořený několika moduly zlínského skeletu o rozměrech 6,15 × 6,15 m a opláštěný pouze katedrálním sklem; uvnitř osudný letoun Junkers F 13, ve kterém Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul krátce po startu z nedalekých Otrokovic při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu.
Památník Tomáše Bati je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky. Tvoří je pouze opěrný systém a barevné vitráže, železobetonový skelet a sklo. V prvních deseti letech jej navštívilo 1,5 miliónů osob.
Svému poslání přestal sloužit v listopadu roku 1944, kdy byl při válečném bombardování Zlína silně poškozen skleněný plášť. Kulturní činnost (již pod hlavičkou přejmenovaného Domu umění) se podařilo znovu obnovit v červnu 1948, zahájením přehlídky výtvarného umění XI. Zlínského salónu.
V letech 1954–1955 objekt přestavěl akademický architekt Eduard Staša, aby více než 55 let sloužil současně Filharmonii pracujících a Oblastní galerii výtvarného umění Gottwaldov. Dům umění (původně tedy Památník Tomáše Bati) byl v roce 1985 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[2][3]
Obnova památníku[editovat | editovat zdroj]
Při úvahách o obnově Památníku Tomáše Bati se uvažovalo v evropských a celosvětových souvislostech. Závěry odborné konference z října 2006 zněly jednoznačně – navrátit památníku jeho původní podobu a ideovou funkci s tím, že využití má být přizpůsobeno stavbě. Tyto závěry v roce 2011 schválilo Zastupitelstvo města Zlína a v roce 2012–2014 byla na jejich základě vytvořena architektonická studie obnovy. V roce 2013 byl budově navrácen název Památník Tomáše Bati.[4]
Náročná realizace obnovy probíhala v letech 2016–2019, financována Ministerstvem kultury, výnosy z veřejné sbírky a městem Zlín. To se také společně s rodinou Baťů, městem Möhlin a dalšími významnými donátory, které oslovila Nadace Tomáše Bati, finančně podíleli na realizaci hlavního exponátu, monumentální repliky letounu Junkers F 13. Architektonická ikona a vrchol Gahurovy urbanistické tvorby znovu otevřel dveře veřejnosti.[5][6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vzhled památníku před rekonstrukcí -
Památník ve třicátých letech -
Letadlo Junkers F 13 -
Interiér s replikou letadla Junkers -
Replika letadla Junkers, ve kterém zahynul Tomáš Baťa
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archiweb - Památník Tomáše Bati. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Památník Tomáše Bati, 1933 | OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA ZLÍNA. www.zlin.eu [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online.
- ↑ památník Tomáše Bati, Dům umění - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Památník Tomáše Bati je vrcholem Gahurovy tvorby, říká autor přestavby. iDNES.cz [online]. 2018-10-27 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online.
- ↑ VEČERKOVÁ, Renáta. Baťa ve Zlíně stále žije. Letadlo dodalo budově další rozměr. zlinsky.denik.cz. 2019-05-28. Dostupné online [cit. 2019-09-19].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník Tomáše Bati na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Památník Tomáše Bati na Archiweb.cz
- ŠPIDLOVÁ, Pavla. Památník Tomáše Bati: Proměny, jeho rekonstrukce a navrácení původní funkce objektu. Brno, 2019. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
