Partizánske
| Partizánske Šimovany / Baťovany | |
|---|---|
 letecký pohled na město | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°38′ s. š., 18°22′ v. d. |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Partizánske |
| Tradiční region | Horní Nitra |
  Partizánske | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22,29 km²[1] |
| Počet obyvatel | 20 338 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 912,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | okresní město |
| Primátor | Jozef Božik (nezávislý)[3] [4] |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Partizánske nám. SNP 212/4 958 01 Partizánske tel.+421 38 53 63 011 |
| Telefonní předvolba | 038 |
| PSČ | 958 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PE |
| NUTS | 528099 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Partizánske (do roku 1948: Šimonovany (maďarsky Simony), 1948-1949: Baťovany) je okresní město ležící na jihu Trenčínského kraje. Do roku 1960 bylo sídlem okresu. Mezi lety 1960 – 1995 okres Topoľčany a od 1997 znovu sídlo stejnojmenného okresu. Leží na úpatí pohoří Tribeč, na soutoku řek Nitra a Nitrica. Žije zde přibližně 20 tisíc[2] obyvatel.
Části města
[editovat | editovat zdroj]Město Partizánske je členěno na 9 městských částí:
- Centrum-Baťovany
- Luhy I
- Luhy II
- Malé Bielice
- Návojovce
- Šimonovany
- Šípok
- Štrkovec
- Veľké Bielice
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území dnešního města Partizánske bylo osídleno v neolitu, bylo zde sídliště volutové kultury, popelnicové pohřebiště lužické kultury z mladší doby bronzové, slovanské pohřebiště z doby velkomoravské. Obec je listinně doložena kolem roku 1260, kdy se zmiňuje cesta vedoucí kolem ní. Název obce je doložen z roku 1260 jako Symoni, z roku 1773 jako Sminowany, z roku 1786 jako Ssimnowany, z roku 1808 jako Ssimoňovany, z roku 1920 jako Šimunovany, Šimoňany, z roku 1927 jako Šimonovany, z roku 1948 jako Baťovany, z roku 1949 jako Partizánske.[5]
V roce 1324 Šimonovany patřily zdejším zemanům Simonyiovým, v letech 1332 – 1337 je doložen farní kostel Panny Marie. V letech 1681–1734 zde bylo artiktonické místo evangelické církve. V roce 1436 měla obec 11 port, v roce 1601 mlýn a 38 domů, z toho 10 šlechtických, v roce 1715 měla 10 poplatníků a tři řemeslníky, v roce 1828 měla 74 domů a 500 obyvatel. Zabývali se zemědělstvím. Za I. ČSR obyvatelé pracovali na velkostatku E. Salzbergera, kde byl lihovar. V roce 1938 odkoupila firma Baťa velkostatek a v katastru začala budovat obuvnický závod a obytné budovy. Vzniklo zde průmyslové město Baťovany. Stalo se důležitým centrem protifašistického boje. Město obsadili partyzáni 29. srpna 1944. Z dělníků se vytvořily ozbrojené jednotky, které 3. – 7. září 1944 vedly o město boj s fašistickými jednotkami. Město bylo vyznamenáno Řádem rudé hvězdy, Řádem SNP I. třídy a Pamětní medailí SNP a v roce 1949 přejmenováno na Partyzánské. Stalo se střediskem obuvnického průmyslu na Slovensku. Většina obyvatel pracovala v průmyslu. Partyzánské má přiznán statut města.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání v roce 2001 žilo ve městě 24 907 obyvatel, z toho 97,7 % tvořili Slováci a malé menšiny Čechů a Maďarů. Dominantní náboženské vyznání bylo římskokatolické (72 %), 18 % bylo bez vyznání a necelá 3 % evangelíci.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Božského srdce Ježíšova – funkcionalistický kostel postavený ve 40. letech 20. století podle návrhu českého architekta Vladimíra Karfíka
- Vodní hrad Šimovany ze 14.–15. století[6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Antonín Baťa (1898–1965), český podnikatel
- Ján Geleta (* 1943), bývalý slovenský fotbalista a československý reprezentant
- Karol Jokl (1945–1996), fotbalista, reprezentant Československa
- Peter Dvorský (* 1951), operní zpěvák, tenor
- Marián Kochanský (1955–2006), hudebník, skladatel a zpěvák, lídr skupiny Lojzo
- Igor Otčenáš (* 1956), prozaik, publicista, literární kritik a překladatel
- Miroslav Dvorský (* 1960), operní zpěvák, tenor
- Peter Bebjak (* 1970), filmový herec, režisér, producent a scenárista
- Rastislav Kostka (* 1972), bývalý fotbalista
- Branislav Gröhling (* 1974), podnikatel a politik
- Pil C (* 1986), rapper
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází silnice I/64 Nitra – Prievidza a železniční trať Nové Zámky – Prievidza.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Bajina Bašta, Srbsko (2017)
Benešov, Česko (2016)
Krapkowice, Polsko (2017)- Otrokovice, Česko (2016)
Svit, Slovensko (2016)- Valašské Meziříčí, Česko (2014)[7]
Vukovar, Chorvatsko (2017)
-
Soutok řeky Nitry s řekou Nitrice -
Vodní hrad Šimonovany -
Kostel Božského srdce Ježíšova -
Socha Tomáš Bati
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Partizánske na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-16 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Tvrz Šimonovany, kaštieľ Simonyiovcov, Vodný hrad, Partizánske. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-28.
- ↑ Partizánske uzavrie partnerstvo s troma ďalšími mestami [online]. mytopolcany.sme.sk [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Partizánske na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Průvodce Partizánske ve Wikicestách- Muzeum Partizánske
