Portál:Třebíč/Článek/2009
Archiv článků měsíce Portálu Třebíč za rok 2009
06[editovat zdroj]
Založení článku: 26. 12. 2006, Frettie
Významní přispěvatelé: Nostrifikator
Jejkov (s předložkou 4. pád na Jejkov, 6. pád na Jejkově) je část města Třebíče. Rozprostírá se na východě města na pravém břehu řeky Jihlavy. Počet obyvatel Jejkova činí 270, jeho nadmořská výška se pohybuje od 395 m n. m. do 455 m n. m.
Jejkov je staré třebíčské předměstí. Ve 20. století zde byla postavena řada budov veřejných institucí a průmyslových objektů. Významnou součástí dnešního Jejkova je Průmyslová čtvrť v jeho jižní části a vedle ní i dvojice sportovních zařízení – zimní stadion Horácké Slavie Třebíč a fotbalové hřiště HFK Třebíč. Jejkov dále zahrnuje areál Nemocnice Třebíč, ze škol pak Katolické gymnázium Třebíč a Hotelovou školu Třebíč.
Jako Jejkov se v Třebíči též označuje farní kostel Proměnění Páně, případně celá Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov. Farní kostel je součástí komplexu bývalého kapucínského kláštera, jenž vyrostl na bývalém bratrském sboru.
07[editovat zdroj]
Založení článku: 28. 4. 2006, Z.e.o
Významní přispěvatelé: Frettie, Ria
Doprava v Třebíči. Již ve starověku vedly v blízkém okolí Třebíče významné obchodní stezky: Haberská, která vedla přes Čáslavice, Kojetice, Stařeč, Přibyslavice a Brtnici, v Brtnici se křížila se stezkou Lovětínskou, později zvanou i Třebíčská stezka, ta vedla od starého Brna, přes Zastávku u Brna, Vladislav, Trnavu a končila v Lovětíně. Další důležitou křižovatkou stezek byl tehdejší Brod, ten se nacházel na místě, kde se nachází dnešní Vladislav, zde se křížily stezky Libická a Lovětínská.
Nyní je Třebíč dopravním uzlem okresního významu. Městem prochází silnice první třídy č. 23 (Písek - Brno) a krajská páteřní komunikace druhé třídy č. 360 spojující město s dálnici D1 u Velkého Meziříčí. V těsné blízkosti města odbočuje ze silnice I/23 silnice druhé třídy č. 405 spojující Třebíč s krajským městem Jihlavou. V současné době prochází obě krajské komunikace výraznou rekonstrukcí.
Železniční síť Třebíčí vede ve východozápadním směru. V okolí Třebíče je nejvýznamnější železnice č. 240 z Jihlavy do Brna. Přímo v Třebíči se nachází železniční stanice Třebíč a zastávka Třebíč-Borovina. V současné době se připravuje rekonstrukce a elektrifikace celé železniční trati i rekonstrukce stanice Třebíč, včetně přednádraží, podle představ OS Metropolis měla rekonstrukce proběhnout již v roce 2005 a 2006. Poblíž města také vede trať č. 241 z Vídně do Jihlavy.
08[editovat zdroj]
Založení článku: 13. 6. 2006, Frettie
Významní přispěvatelé: Nostrifikator
Karlovo náměstí (lidově nazývané také Rynek) je centrální náměstí v Třebíči. Svou plochou dosahující 2,2 ha náleží k největším českým náměstím.
Náměstí pravděpodobně vyměřil sám lokátor Třebíče, měšťan Herman (zřejmě Heřman - původem Němec), jak ho dokládá listina z roku 1277 poprvé dokládající městský status Třebíče. To on stanovil hranice osídlení, tržiště a stavebních ploch; tehdy vytyčené úzké, ale dlouhé parcely jsou patrné ještě dnes: v části parcely přiléhající na náměstí si měšťané stavěli svůj dům, v střední části parcely bývala hospodářská stavení, stavení čeládky a dál často zahrady. Velikost náměstí svědčí o snaze vytvořit nově zakládanému městu podmínky proto, aby mohlo konkurovat královským městům.
K roku 1335 se váže obehnání města hradbami. Jejich zbytky jsou patrné podél řeky a v několika úsecích na jih od náměstí. Přímo vjezd na náměstí střežila dvojice bran, dnešním pojmenováním Jihlavská brána na západě (zbořena 1868) a Jejkovská brána na východě (zbořena 1898). Na jihu, nikoli však už na náměstí, je doplňovala Vídeňská brána (zbořena 1844). V místě Jejkovské brány se zdařilo útočícím vojskům krále Matyáše Korvína překonat obranu města, což posléze vedlo k jeho úplnému zničení a opuštění.
Náměstí zdobila trojice kašen ozdobená sochami světců od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Voda do nich tekla dřevěným potrubím z rybníka Baby a později i dalších rybníčků. Do velkého požáru v roce 1822 taktéž měly domy na náměstí renesanční a barokní štíty. Jak kašny, tak ozdobné štíty nařídil v uvedeném roce odstranit jihlavský krajský úřad: u kašen z hygienických důvodů a u štítů proto, že v souvislosti s velkým požárem došlo ke zřícení jednoho štítu a usmrcení pěti osob a ke zranění několika dalších.
Tak jako jiné části nebo společně s nimi, bylo i vnitřní město se svým Karlovým náměstím několikrát stiženo ničivými požáry. Nejstrašnější požáry jsou doloženy v letech 1822 (shořelo 200 domů, včetně radnice, fary, městské školy, kostela a městské věže) a 1847 (v celém městě lehlo popelem 116 stavení).
Název Karlovo náměstí byl zaveden v roce 1903. Od června 1951 do prosince 1989 se užívalo názvu Gottwaldovo náměstí.
09[editovat zdroj]
Založení článku: 26. 12. 2008, Nostrifikator
Významní přispěvatelé: Frettie
Libušino údolí je ulice a lesní park v Třebíči, jímž procházejí vzájemné hranice částí města Boroviny a Domků. V podstatě jde o část údolí Stařečského potoka. Překlenuje je železniční most trati Brno–Jihlava.
Lesopark Libušino údolí zaujímá plochu asi 20 ha. Parkově je upravena takřka výhradě jeho domecká část (asi 13 ha). Jeho historie sahá do poloviny 19. století. V ulici Libušině údolí je evidována jediná adresa, a to neobývaného Hluchého mlýna.
Stráně pod Kostelíčkem byly osázeny borovicemi kolem roku 1835. V následujících desetiletích byly položeny základy parku budováním sítě stezek a cest. Třebíčský okrašlovací spolek na tuto práci navázal, když počátkem 20. století upravoval cesty nad Janovým mlýnem (letopočet 1907 na kamenné lavičce nedaleko srubu). Kamenná vyhlídka tamtéž byla vybudována roku 1935.
V době kolem začátku 20. století trpěl Stařečský potok a jeho prostřednictvím i obyvatelé bydlící při něm, zejména na Horce a Stařečce značným znečištěním. Toto znečištění měla za vinu borovinská továrna, když při vyluhování začala užívat chemikálie a výkaly z luháren odcházely do potoka. Zamořené vody zahnívaly v mlýnských strouhách. Dotčení obyvatelé si městu stěžovali. O řešení město s továrnou Budišovského jednalo několik let. Roku 1916 prodalo továrně pozemky, aby posílila filtrace, a samo vykoupilo mlýn č. 79 na Horce, zrušilo jeho provoz, zasypalo jeho náhony. Odpadní vody z Budišovského továrny měly být svedeny do kanalizačního sběrače.
10[editovat zdroj]
Založení článku: 15. 6. 2007, Frettie
Významní přispěvatelé: –
Kostel svatého Martina je katolickým kostelem v Třebíči. Nachází se na Martinském náměstí ve Vnitřním Městě. Součástí kostela je 75 metrů vysoká městská věž. Kostel byl založen někdy kolem poloviny 13. století opatem Martinem, během 14. století se kostel stal samostatným a farním. Po roce 1335, po obdržení městských práv, se začaly stavět městské hradby, včetně věže.
V roce 1502 nechal Vilém z Pernštejna přestavět kostel a z této doby existují dveře u sakristie, klenby, chodby a další věci. V roce 1628 byl kostel získán Adamem z Valdštejna, dosadil po nějaké době, kdy kostelu vládli protestanti, katolického faráře. Byly opraveny varhany, zřízeny boční oltáře a byla postavena fara. Po roce 1707 byly uskutečněny barokní úpravy, zvětšena boční kaple sv. Anny a sv. Josefa a za dalších devět let byl sržen kůr a kostel byl propojen s městskou věží. V roce 1905 byla okna nahrazena kovovými a proraženy světlíky.
11[editovat zdroj]
Založení článku: 13. 10. 2006, Frettie
Významní přispěvatelé: –
SK Horácká Slavia Třebíč je třebíčský hokejový tým, který hraje znovu od roku 1997/98 1. hokejovou ligu v České republice. V rámci klubu také působí juniorské a dorostenecké družstvo. V roce 1884 vznikl na kluzišti na Polance Bruslařský klub Třebíč, jenž vedl profesor Pochop. V roce 1928 byla založena i samotná Horácká Slávie. V sezóně roků 1929/30 hrál DSK Třebíč moravské finále s Olomoucí, později oba týmy remizovali s AC Spartou. V následující sezóně se Horácká Slávie stala mistrem Západomoravské župy a také odehrála první mezinárodní utkání, s vídeňským týmem Währinger EV. V roce 1934 byl v Třebíči založen další tým - Sokol Třebíč. V roce 1940 si třebíčská Slávie vybojovala postup do první ligy, tehdy to byla Českomoravská liga. V té se ovšem třebíčský tým, udržel pouze do sezóny končíčí roku 1942. Ihned po válce se Třebíč v kvalifikačním turnaji kvalifikovala do obnovené první ligy. V roce 1955 se sloučily třebíčské týmy do jednoho. Byl nazván Spartak Třebíč. V roce 1971 byl tým převeden pod TJ Západomoravských strojíren a stál se z něj tým TJ Elitex Třebíč. V roce 1973 rozhodnuto o zastřešení stadionu, v roce 1977 byla zahájená stavba, střecha se ten rok stihla i zřítit a při této nehodě zahynuli dva lidé. V roce 1979 stavba pokračovala a v roce 1980 byla střecha dokončena. Po revoluci v roce 1989 nastaly změny a v roce 1991 došlo k přejmenování týmu na Horáckou Slavii, v sezóně 1996/97 se HS Třebíč probojovala do 1. ligy. Několikrát se i zúčastnila baráže o postup do Extraligy ledního hokeje.
12[editovat zdroj]
Založení článku: 6. 7. 2009, Nostrifikator
Významní přispěvatelé: Frettie
Kostel Proměnění Páně je kulturní památka v Třebíči. Býval součástí kapucínského kláštera na Jejkově. Dokončen byl v roce 1693 na místě bratrského sboru. Je farním kostelem farnosti Třebíč-Jejkov.
Chrám stojí na podstavci, s přístupem po schodišti. Pod schodištěm je socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z novodvorského mostu. Roh vedle schodiště zabírá malá kaplička Panny Marie Sedmibolestné.