Nemocnice Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nemocnice Třebíč
Ústřední budova nemocnice, místo ředitelství
Ústřední budova nemocnice, místo ředitelství
Právní forma příspěvková organizace
IČO 00839396
Založeno 2003, Jihlava
Zakladatel Jaroslav Bakeš
Sídlo Třebíč, Česko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidé Ing. Eva Tomášová, MUDr. Edita Richterová, Alena Hošková, Ing. Radka Mahrová, Marie Veselá, František Kalina, BA (Hons), MSc
Rozsah působení okres Třebíč
Služby zdravotnictví
Výsledek hospodaření -83 130 000 Kč
Celková aktiva 229 916 tis. Kč
Majitel Krajský úřad Kraje Vysočina
Oficiální web nem-tr.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemocnice Třebíč, plným názvem Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace je zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči ve spádové oblasti okresu Třebíč. Zřizovatelem je kraj Vysočina. Nemocnice sídlí od svého založení v roce 1902 v jejkovském Radostíně.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice Třebíč má 18 lůžkových oddělení a 8 komplementárních oddělení (s laboratoří a traktem operačních sálů a jednou ústavní lékárnou). Na celkem téměř 680 lůžek připadá 940 zaměstnanců, z toho 147 lékařů a 433 zdravotních sester.[1]

Nemocnice Třebíč má dvě detašovaná pracoviště: pracoviště léčebny dlouhodobě nemocných na náměstí Svobody 358 v Moravských Budějovicích (100 lůžek) a v ulici Družstevní 1320 v Třebíči-Domcích (55 lůžek).

V Nemocnici Třebíč má od 1. září 2007 své ředitelství Základní škola a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních kraje Vysočina.

V roce 2016 získala nemocnice Třebíč ocenění v celostátní soutěži Bezpečná nemocnice druhé místo za projekt Zvyšování bezpečnost provozu operačních sálů v Nemocnici Třebíč za pomoci sofistikovaného SW. Cílem projektu je elektronizace práce na operačních sálech.[2]

Nemocnice má v roce 2017 problém s personálem, celkem se nedostává personál na 12 míst. Nově se však stabilizovala situace v oddělení urologie, kdy nastoupil nový primář Ivo Šabacký a další dva lékaři.[3]

Oddělení[editovat | editovat zdroj]

Lůžková[editovat | editovat zdroj]

Komplementární[editovat | editovat zdroj]

  • Centrální laboratoř
  • Centrální operační sály, sterilizace
  • Léčebná výživa a stravování
  • Lékárna
  • Patologie
  • Radiodiagnostika
  • Centrální dispečink sanitářů
  • Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Budovy nemocnice v roce 1920

Historie třebíčské nemocnice těsně souvisí se zajišťováním lékařské péče v Třebíči. Funkci zdravotnických zařízení ještě dříve plnili též lazebníci v lázních; v roce 1573 jsou v Třebíči doloženy hned troje. Lazebníci byli zároveň „ranhojiči a zubotahači“. První špitál vznikl v Třebíči kolem roku 1505; později byl nazýván „sousedský“. Na Jejkově měla špitál jednota bratrská v místě dnešního katolického gymnázia, a to až do roku 1640. Druhý „sousedský“ špitál stával u podklášterského mostu. Roku 1668 ho přesunuli do dnešní ulice Sirotčí do míst, v nichž dnes stojí budova okresního ředitelství Policie České republiky. V Pomezní ulici v Zámostí byla zbudována nemocnice („Krankenhaus“) v roce 1852 pro židy. Roku 1854 došlo k zřízení nového městského špitálu. Nemocné navštěvovali městští lékaři MUDr. Miloslav Haněl a nikoli akademicky vzdělaný František Dreuschuch jako „lidový lékař“. Pro nízkou úroveň špitálu a fakt, že pro chirurgické zákroky bylo třeba dojíždět do vzdáleného Brna, Jihlavy nebo Znojma, rozhodlo město roku 1899 postavit novou nemocnici.[4]

Třebíč otevřela svou nemocnici v pravém slova smyslu v roce 1902 pod názvem Všeobecná veřejná nemocnice Františka Josefa I.. Vysvětil ji brněnský biskup František Saleský Bauer 12. října 1902.[5] První pacienty přijala v listopadu téhož roku. Tím prvním pacientem byla Anežka Vokounová, provdaná Brázdová z Rapotic, ani ne 18letá oběť střelby na posvícenské zábavě; pro závažnost svých zranění zůstala v nemocnici na půl roku a přes prvotní Bakešův úsudek přežila do pokročilého věku.[6][7]

Nemocnice byla oficiálně otevřena 1. ledna 1903, to měla 60 lůžek. Hlavní budova dodnes stojí; její podobu však rekonstrukce pozměnila. Zdravotní péči tehdy zajišťovali 3 lékaři a 12 řádových sester. Místo primáře třebíčská samospráva obsadila MUDr. Jaroslavem Bakešem, který vzešel z výběrového řízení. Tou dobou měl za sebou praxi na vídeňské chirurgické klinice v Brně.[8] Ve své funkci zůstal celkem osm let. Roku 1909 odešel do Brna; 1. října se jeho nástupcem stal MUDr. Stanislav Kostlivý, později první profesor chirurgie na Univerzitě Komenského v Bratislavě.[4] Ke konci první světové války se ve staré budově nemocnice usídlil válečný lazaret.[9]

Po druhé světové válce správu nemocnice převzal národní výbor. Od roku 1952 nemocnice až do 90. let náležela nemocnice okresnímu ústavu národního zdraví, organizaci zřizované okresním národním výborem. Po sametové revoluci převzal správu třebíčský okresní úřad a 1. ledna 2003 kraj Vysočina.[10] Ke konci roku 2010 v rámci konání akce Děkujeme, odcházíme podalo výpověď celkem 83 lékařů z celkového počtu 135 lékařů třebíčské nemocnice, podle ředitele nemocnice je nutné analyzovat jaké budou vazby odcházejících lékařů k dalšímu provozu nemocnice.[11]

Rekonstrukce nemocnice[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 2016 a 2017 bude postaven nový pavilon chirurgických oborů (pavilog G), kdy již na přelomu let 2015 a 2016 došlo k demolici stávajících pavilonů A a A1. Nový pavilon bude čtyřpatrovou moderní budovou a jeho součástí bude urgentní příjem, 14 ambulancí, centrální rentgen, haly urgentního a ambulantního příjmu, jednotka běžné a chirurgické intenzivní péče a jednotka ARO. Stejně tak bude součástí celkem 116 lůžek. Spojen bude s dalšími pavilony, dojde k spojení s pavilonem G a objektem centrálních operačních sálů. Současně se stavbou nového pavilonu dojde k úpravám v pavilonu O, kde vznikne vysokoprahový urgentní příjem pro sanitní vozy. Ke konci rekonstrukce dojde ke stržení budov hlavní vrátnice, transfuzní stanice a lůžkové budovy chirurgického pavilonu.[12] Stěhování z původních budov proběhlo zpočátku roku 2016, pavilon A musel být vystěhován k přelomu ledna a února.[13] Budova byla vystěhována a připravena k demolici a byla předána stavební firmě.[14] Při bourání starého pavilonu s věžičkou došlo k problémům, neboť stará budova byla probetonována, protože dříve byla střilnou, při demolici se zachovaly dřevěné stropy, ty pak byly prodány do Itálie, kde budou přebudovány na nábytek.[3]

Součástí stavby je i výstavba nového energetického centra, dvoupodlažní budova centra byla vybudována v místech, kde dříve stávala kotelna. Součástí stavby bude vybudování nové rozvodny nemocnice a také nového a výkonnějšího dieselového záložního agregátu. Další součástí stavby bude rovněž přesun zásobníků kapalných plynů a následně bude do budovy přesunuta telefonní ústředna, serverovna a dispečink kontrolora. Součástí stavby bude i napojení stávajících budov nemonice na nové technologie.[15] V rozhovoru s ředitelkou nemocnice Třebíč Evou Tomášovou bylo uvedeno že pavilon chirurgických oborů bude otevřen v druhé polovině roku 2017. Stejně tak bylo oznámeno, že následovat bude rekonstrukce interiérů budovy pavilonu G (gynekologie, ORL a LDN), posléze dojde k demolici budovy pavilonu CH a vstupní brány do areálu nemocnice.[16] V roce 2017 byla do prodeje obálkovou metodou dána budova za třebíčskou nemocnicí, jež je nazývána jako Gigant, je to bývalá ubytovna nemocnice a někdejší místo zubní pohotovosti.[17] V říjnu roku 2017 bylo oznámeno, že termín otevření pavilonu G je 21. listopadu 2017. Dne 25. listopadu bude den otevřených dveří. Pacienti budou do nových prostor přijímání od 4. ledna 2018.[18]

Po dokončení rekonstrukce dojde k demolici pavilonu CH, což je dle hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka nejhorší nemocniční budova v kraji, budou rekonstruovány i operační sály a bude zbourána budova bývalé transfuzní stanice a vstupní brána i s bývalým ředitelstvím. Budou také upraveny komunikace a také některé nově vystavěny. Přibude také asi 20-30 parkovacích míst.[19]

V roce 2017 zakoupila nemocnice dva moderní ultrazvukové diagnostické přístroje, první pro oddělení kardiologie a druhý pro oddělení urologie.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva [online]. NEMOCNICE TŘEBÍČ, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  2. BROTHÁNKOVÁ, Monika. Bezpečnou nemocnicí 2016 na Vysočině je Nemocnice Třebíč [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-01-19, [cit. 2017-01-22]. Dostupné online.  
  3. a b JAKUBCOVÁ, Hana. Stavba pavilonu v třebíčské nemocnici pokračuje, doktoři ale chybí. iDNES.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2017-02-18]. Dostupné online.  
  4. a b Janák, l. c., str. 181.
  5. Novotný, l. c., str. 84.
  6. Novotný, l. c., str. 95–96. Novotný cituje L. Číhala: Nejvzácnější gratulant – první pacient, Svobodné slovo, 22. 11. 1967.
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. Primář vyléčil postřelenou ženu koňakem. Kulku měla v těle do smrti. iDNES.cz [online]. 2015-07-23 [cit. 2016-09-29]. Dostupné online.  
  8. Novotný, l. c., str. 83.
  9. VONDRÁK, František. Třebíčským lazaretem prošly tisíce vojáků. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-13 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.  
  10. Kraj Vysočina. Zřizovací listina Nemocnice Třebíč [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2003-03-31, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. ZK-02-2003-36, př. 16. 
  11. ČTK. Na Vysočině podalo výpověď 391 lékařů. Třebíčský deník [online]. 2010-12-29 [cit. 2011-01-03]. Dostupné online.  
  12. VONDRÁK, František. V nemocnici vyroste nový pavilon. Stěhování již začalo [online]. Třebíčský deník, 2015-08-24, [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.  
  13. VONDRÁK, František. V nemocnici vrcholí stěhování před stavbou nového pavilonu [online]. Třebíčský deník, 2016-01-19, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  14. MAHEL, Luděk. Nejstarší nemocniční pavilon půjde k zemi [online]. Třebíčský deník, 2016-02-11, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  15. Redakce. Nemocnice buduje energocentrum. Budou v něm záložní systémy pro celý areál [online]. Třebíčský deník, 2016-05-25, [cit. 2016-05-30]. Dostupné online.  
  16. MAHEL, Luděk. Ředitelka nemocnice: Nový pavilon je pozitivní signál. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-18 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online.  
  17. MAHEL, Luděk. Gigant za třebíčskou nemocnicí je na prodej. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-20 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online.  
  18. JAKUBCOVÁ, Hana. VIDEO: Za měsíc si lidé prohlédnou nový pavilon od přízemí po střechu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-18 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online.  
  19. JAKUBCOVÁ, Hana. Stavba nového pavilonu jde do finále, přeměna nemocnice tím ale nekončí. iDNES.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.  
  20. MAHEL, Luděk. Nemocnice v Třebíči pořizuje špičkové diagnostické přístroje. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-08-04 [cit. 2017-08-06]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno : Blok, 1981. 2 svazky (222 s.) S. 116.  
  • NOVOTNÝ, Gustav. Působení MUDr. Jaroslava Bakeše v Třebíči v letech 1902–1909. In Západní Morava. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-074-0. S. 83–106.
  • JOURA, J. Portréty ze staré Třebíče LXVII. In Zpravodaj města Třebíče, 1980

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]