Portál:Bělehrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Známé budovy ve městě Bělehrad (srbsky zvuk Београд / Beograd) je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem Jugoslávie. V roce 2011 zde žilo přes 1 160 000 obyvatel, aglomerace čítá přes 1,65 milionu lidí. Město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva.
Znak města
Znak města Bělehradu
 Vlajka města

Vlajka města Bělehradu
Geografie upravit
Celý článek…
Nadmořská výška známých budov v Bělehradě.

Bělehrad leží 116,75 m n. m. při soutoku Sávy s Dunajem na souřadnicích 44° 49' 14 s. z. š. a 20° 27' 44 v. z. d. Původní historické jádro města se nachází jižně od dnešní pevnosti Kalemegdan na pravém břehu řeky. Od 19. století bylo město rozšiřováno směrem na východ a jih. Po druhé světové válce bylo vystavěno na levém břehu řeky Sávy nové město v socialistickém stylu, známé jako Nový Bělehrad. S městem jsou spojeny menší komunity Zemun, Krnjača a Ovča, které pod něj administrativně. Samotný Bělehrad má rozlohu 360 km2 , zatímco rozloha s metropolitní oblastí činí 3 223 km2.

Severní část města v blízkosti řek Sáva a Dunaj tvoří jižní okraj Panonské nížiny. Na jihu se postupně krajina zvedá a objevují se i menší kopce (např. vrch Avala, Topčider, Banovo brdo aj.)

Viz též: Avala – Dunaj – Sáva – Ada Ciganlija – Ada Međica
Samospráva a administrativní členění upravit
Celý článek…

Město Bělehrad tvoří z formálního hlediska samostatný celek, který se dělí na několik opštin. Každá z těchto opštin se dělí na separátní sídla (srbsky naselja).

Město má svojí vlastní skupštinu, která sídlí v budově Starého paláce. Město zastupuje na venek primátor.

Znak opštiny Název Rozloha (km²) Obyvatelstvo (1991) Obyvatelstvo (2002)
Barajevo 213 20 846 24 641
Čukarica 156 150 257 168 508
Grocka 289 65 735 75 466
Lazarevac 384 57 848 58 511
Mladenovac 339 54 517 52 490
Novi Beograd 41 218 633 217 773
Obrenovac 411 67 654 70 975
Palilula 451 150 208 155 902
Rakovica 31 96 300 99 000
Savski Venac 14 45 961 42 505
Sopot 271 19 977 20 390
Stari Grad 7 68 552 55 543
Surčin 285 Do roku 2004 byl součástí opštiny Zemun. 55 000 (est.)
Voždovac 148 156 373 151 768
Vračar 3 67 438 58 386
Zemun 153.56 176 158 136 645
Zvezdara 32 135 694 132 621
CELKEM 3227 1 552 151 1 608 430
Hospodářství upravit
Celý článek…
Budova centrální banky.

Bělehrad má jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu.

Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří Národní banka Srbska, Air Serbia, Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další.

Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě, poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. V Surčinu se pak nachází mezinárodní letiště Nikoly Tesly. Metropole má rozsáhlý systém veřejné dopravy. Z města vedou dálnice do Záhřebu, Subotice, Noviho Sadu, Podgorice, Prištiny a do Skopje.

Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké strojírenské závody (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské. V okolí města, nedaleko Smedereva a Pančeva se nachází rozlehlá průmyslová zóna. Do Bělehradu vedou i četné ropovody a plynovody, které se odtud rozbíhají do střední Evropy.

Obyvatelstvo upravit
Celý článek…
Rušná křižovatka v jižní části města, na Vračaru.

Podle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve městě 1 166 763 obyvatel, v aglomeraci 1 659 440 obyvatel.

Největší podíl tvoří Srbové (1 505 448), Romové (27 325), Černohorci (9 902), Jugoslávci (8 061), Chorvaté (7 752) a Makedonci (6 970). Mnoho obyvatel sem přišlo z ekonomických důvodů z menších měst a venkova, stovky tisíc jich sem přišly jako uprchlíci z Chorvatska, Bosna a Hercegoviny následkem jugoslávských válek v 90. letech 20. století a po etnických čistkách a bombardování Kosova. V polovině 90. let se sem začali stěhovat i Číňané, kterých se tu dnes odhaduje mezi 10 000 – 20 000 lidí. Části v Novém Bělehradu, nazvané Block 70, se zde hovorově říká čínská čtvrť. PO studiích v 70. a 80. letech 20. století zde zůstalo žít i mnoho přistěhovalců z Blízkého východu, především Sýrie, Íránu, Jordánska a Iráku. V roce 2007 se v Novém Bělehradu usadilo několik kurdských rodin z Iráku.

1 429 170 obyvatel se hlásí k pravoslaví, dále 16 305 k Římskokatolické církvi, 3 796 k protestantismu a 3 996 je muslimů. Židovská komunita zde měla až 10 000 příslušníků, ovšem během 2. světové války a následné vlně emigrace jich je v současnosti asi 2 200.

Opština Obyvatelstvo v roce 1991 Obyvatelstvo v roce 2002 Obyvatelstvo v roce 2011
Barajevo 20 846 24 641 27 110
Čukarica 150 257 168 508 181 231
Grocka 65 735 75 466 83 907
Lazarevac 57 848 58 511 58 622
Mladenovac 54 517 52 490 53 096
Novi Beograd 218 633 217 773 214 506
Obrenovac 67 654 70 975 72 524
Palilula 150 208 155 902 173 521
Rakovica 96 300 99 000 108 641
Savski Venac 45 961 42 505 39 122
Sopot 19 977 20 390 20 367
Staré město 68 552 55 543 48 450
Surčin 34 463 38 695 43 819
Voždovac 156 373 151 768 158 213
Vračar 67 438 58 386 56 333
Zemun 41 695 152 950 168 170
Zvezdara 135 694 132 621 151 808
Architektura upravit
Palác SANU.

Během staletí, kdy se metropole Srbska rozvíjela, byl Bělehrad místem neustálých změn. Město bylo mnohokrát obléháno, bombardováno, ničeno, ale také i rekonstruováno, rozšiřováno a obnovováno. Díky tomu se lze v srbské metropoli setkat se stavbami řady architektonických stylů; od turecké architektury až po brutalismus 20. století.

Telekomunikace: Avalská televizní věž
Školy: Bělehradská univerzita – Univerzita umění – Vojenská akademie – Policejní akademie
Mosty: Most na Adi – Brankův – Gazela – Nový železniční most – Obrenovac-Surčin – Pančevský most – Pupinův most – Starý sávský most – Starý železniční most.
Moderní budovy: Beograđanka – Budova BIGZ – Budova leteckého velitelství v Zemunu – Dům odborů – Dům květin – Dům tisku – Genex Tower – Hotel Jugoslavija – Palác Albánie – Hlavní pošta – Sava centar – Tanjug
Kostely, mešity a synagogy: Chrám svaté Trojice – Chrám svatého Alexandra Něvského – Chrám svatého Marka – Chrám svatého Sávy – Chrám svatého Vasila Ostrožského – Mešita Bajrakli.
Historické památky: ? – Beogradska zadruga – Hotel Moskva – Kafana Ruski car – Kalemegdan – Palác SANU – Vítěz
Dějiny upravit
Celý článek…
Bělehrad v roce 1688.

Bělehrad, který se nachází na strategickém soutoku dvou řek, patří k velmi starým městům a místům, kde kontinuální osídlení trvá již několik tisíc let. Jako město si postupně získával strategický význam ať už díky přítomnosti na hranici mezi velmocemi, nebo jako metropole srbského a později jugoslávského státu. Nejstarší osídlení v oblasti dnešního města se datuje do dob několika tisíc let př. n. l. Před příchodem Slovanů obývali oblast dnešního města Keltové a později se zde nacházelo římské město Singidunum.

Viz též: Obléhání Bělehradu – Bělehradský mír – Tašmajdan – Terazije – Dorćol – Boje okolo Bělehradu (1914) – Bombardování Bělehradu (1941) – Bělehradská operace – Bělehradská demonstrace (1991) – Bělehradská demonstrace 5. října 2000
Související upravit
Portály

Srbsko Srbsko · Balkán

Sesterské projekty
Logo Wikimedia Commons Bělehrad na Commons ·  Bělehrad na Wikislovníku ·  Bělehrad na Wikizprávách

Geografické portály
Afrika
Amerika
Asie
Austrálie a Oceánie
Evropské státy
Evropské oblasti
Evropská města
České oblasti
Česká města
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Portál:Bělehrad&oldid=22943611“