Beograđanka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Beograđanka
Beogradjanka, Belgrade, Serbia.jpg
Výstavba 1974
Poloha
Adresa Bělehrad, SrbskoSrbsko Srbsko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beograđanka, nebo také Palata Beograd (srbsky Београђанка, Палата Београд) je výšková budova v Bělehradu. Nachází se mezi ulicemi Masarikova a Krále Milana, má adresu Srpskih vladara 38. 101 m vysoká budova má 23 pater.[1]

Budova vznikla v období mezi lety 1969 a 1974 podle projektu architekta Branka Pešiće.[2] Projektanti stavby byli Đorđe Lazarević a Milorad Ivković. Ve své době se jednalo se o první výškovou stavbu v užším centru města a také o manifestaci technických možností jugoslávské architektury konce 60. let 20. století. Po svém dokončení byla nejvyšší nejen v SFRJ, ale i na celém balkánském poloostrově. Stavba má betonovou konstrukci, která je obložená hliníkovými obklady v tmavě hnědé barvě.

Budova byla slavnostně otevřena dne 22. dubna 1974.[1] Kanceláře uvnitř sloužily řadě jugoslávských podniků, které byly dobře reprezentovány i v zahraničí (Geneks aj.) Budova je rozčleněna na dominující věž s 24 podlažími[3] a na širší třípatrový objekt v spodní části, kde se nachází obchodní dům a kancelářské prostory.

Pod budovou se nacházejí tři podzemní podlaží, která byla vyčleněna pro supermarkety a další obchodní prostory.[2]

Původně se v nejvyšším patře nacházela také restaurace s vyhlídkou na město, kterou navštěvovaly tisíce lidí. Postupně však návštěvnost klesala a nejvyšší patro si zakoupila lokální stanice RTV Studio B. Některé další významné společnosti obsadily hned několik pater. Výhledově se plánuje oprava budovy a rekonstrukce fasády.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beograđanka na srbské Wikipedii.

  1. a b Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
  2. a b BUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 237. (srbština) 
  3. BUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 239. (srbština)