Obléhání Bělehradu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Obléhání Bělehradu (1688).
Obléhání Bělehradu
konflikt: Osmansko-uherské války
{{{alt}}}
Osmanská miniatura obléhání Bělehradu v roce 1456
trvání: 4.–22. července 1456
místo: Nándorfehérvár, Uhersko (dnes Bělehrad, Srbsko)
výsledek: uherské vítězství
strany
Uherské království Uherské království
Srbský despotátSrbský despotát Srbský despotát
křížová výprava křížáčtí sedláci a místní rekruti
Osmanská říše Osmanská říše
velitelé
Coa Hungary Family Hunyadi János (extended) v2.svg Jan Hunyadi
Jan Kapistránský
Coa Hungary Country History Vladislaus I (1440–1444).svg Michael Szilágyi
Osmanská říše Mehmed II.
Osmanská říše Zaganos Paša

síla
Okolo 4 000 dobře vyzbrojených a vycvičených jednotek[1]
Nepravidelné jednotky o počtu 60 000 (většinou křížáčtí sedláci a obyvatelé Bělehradu)[2]
200 lodí[3]
30 000;[4] vyšší odhady okolo 100 000[5][6]
200 plavidel[7]
ztráty
neznámé 13 000 vojáků[8]
200 galér[9]
300 děl[9]

Obléhání Bělehradu (maďarsky Nándorfehérvár) bylo ozbrojené střetnutí osmansko-uherských válek, které se odehrálo ve dnech 4. července22. července 1456.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Osmanský sultán Mehmed II. oblehl Bělehrad, hájený uherským vojevůdcem Jánosem Hunyadym. Obléhání trvalo téměř dva měsíce. Hunyady se svými Uhry nakonec 22. července statečným výpadem prorazil obležení a dobyl turecký tábor. Hunyadyovým spojencem byl františkánský kněz Jan Kapistránský, jehož kázání Uhrům dodávala odvahu. V táboře vítězného vojska však vypukla epidemie moru, jíž 11. srpna padl za oběť Hunyady a po dvou měsících rovněž Jan Kapistránský.

Schéma průběhu bitvy (maďarsky)
zeleně - Maďaři
oranžově - Turci
modře - řeky; modře tečkovaně - mokřady
Alexander von Wagner: oběť Titusze Dugovicse

Připomínkou vítězné bitvy, která oddálila dobytí Uher Turky o 70 let, je dodnes polední zvonění katolických kostelů na celém světě. Tento zvyk totiž zavedl papež Kalixt III. právě na připomínku osvobození Bělehradu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177. (anglicky) 
  2. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177. (anglicky) 
  3. Stanford J. Shaw. History of the Ottoman Empire and modern Turkey, Volume 1, Empire of the Gazis: The Rise and Decline of the Ottoman Empire 1280-1808. [s.l.]: [s.n.], 1976. ISBN 978-0521291637. S. 63. (anglicky) 
  4. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 174. (anglicky) 
  5. Andrew Ayton; LESLIE PRICE. The Medieval Military Revolution: State, Society and Military Change in Medieval and Early Modern Society. London, England: I.B. Tauris, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12. ISBN 1-86064-353-1. Kapitola The Military Revolution from a Medieval Perspective. (anglicky) 
  6. John Julius Norwich. A History of Venice. New York, United States: Alfred B. Knopf, 1982. (Lecture Notes in Mathematics 1358). ISBN 0-679-72197-5. S. 269. (anglicky) 
  7. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 175. (anglicky) 
  8. Norman Housley. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. First. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0198221364. S. 104. (anglicky) 
  9. a b Tom R. Kovach. The 1456 Siege of Belgrade. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 34. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]