Nový Bělehrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Novi Beograd)
Skočit na: Navigace, Hledání
Nový Bělehrad
Beograd 10091 novi beograd.jpg
Nový Bělehrad – znak
znak
Nový Bělehrad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Nový Bělehrad
Nový Bělehrad
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
PSČ 11070
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Bělehrad (v srbské latince Novi Beograd a cyrilici Нови Београд) je jedna z částí Bělehradu, hlavního města Srbska. Od centra města je oddělen řekou Sávou, kterou překonává celkem několik mostů (např. Brankův most, Gazela, etc).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nový Bělehrad nevznikal jako řada jiných částí města v průběhu staletí, ale byl zbudován v souvislosti s pracovní akcí mládeže na přelomu 40. a 50. let 20. století ve snaze modernizovat jugoslávskou metropoli. Vznikal v prostoru bývalých močálů a bažin na břehu řek Sávy a Dunaje.[1] Nový Bělehrad nebyl velkolepou myšlenkou, kterou by zrealizovali jugoslávští komunisté sami; během období existence meziválečné Jugoslávie byla výstavba nového města na volné louce u metropole Bělehradu, která až do roku 1918 patřila Rakousko-Uhersku, dlouhodobě diskutována. První nápad se objevil v roce 1923.[2] Byly uskutečněny četné urbanistické soutěže a plány, které připravila celá řada architektů. Poslední z nich, ve které byl přihlášen i projekt známého modernistického architekta Dragiši Brašovana, byla zrealizována jen několik týdnů před vypuknutím druhé světové války v Jugoslávii. Výstavbu nového města však nakonec dokázali uskutečnit ale až komunisté, kteří se chopili moci hned po skončení konfliktu.

Původně měl být Nový Bělehrad budován v duchu socialistického realismu podobně, jako vznikala některá města v SSSR.[3] Heslem prvních budovatelů bylo Gradili smo pruge, al to nije dosta. Gradićemo Beograd, da bude ko Moskva. (Budovali jsme tratě, ale není to dost, postavíme Bělehrad a bude jako Moskva). Stavební práce započaly již v roce 1948, ale o dva roky později byly kvůli zhoršeným vztahům se SSSR a nedostatku peněz přerušeny.

Dne 20. října 1950 byl schválen nový územní plán města Bělehradu, který potvrdil návrh na výstavbu nového sídliště podle předlohy Nikoly Dobroviće z roku 1948.[4][2] Plán předpokládal vybudování města s pravoúhlou sítí ulic; s dvěma hlavními osami východ-západ a čtyřmi osami sever-jih. V centrální části na břehu Dunaje potom byla připravena výstavba vládního paláce.[5]

Nový Bělehrad "zaplnil" mezeru mezi Zemunem a samotným Bělehradem; stal se sídlem řady univerzit, ale také i úřadu Svazové výkonné rady, tedy vlády socialistické Jugoslávie. Ve známém Sava centru se konaly sjezdy Svazu komunistů, ale také i Hnutí nezúčastněných zemí.

V roce 1968 došlo právě v novém Bělehradě ke studentským nepokojům, na konci 80. let se na Ušći pořádaly nacionalistické mítinky budoucího prezidenta Slobodana Miloševiće.

Zástavbu města tvoří řada moderních výškových bodů, které oddělují rozlehlé bulváry. V roce 2002 v něm žilo přes dvě stě tisíc obyvatel, převážně srbské národnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BLAGOJEVIĆ, Ljiljana. Novi Beograd, osporeni modernizam. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2007. 331 s. ISBN ISBN 978-86-17-14795-0. S. 16. (srbština) 
  2. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 163. (srbština) 
  3. Článek na portálu pressonline.rs (srbsky)
  4. BLAGOJEVIĆ, Ljiljana. Novi Beograd, osporeni modernizam. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2007. 331 s. ISBN ISBN 978-86-17-14795-0. S. 131. (srbština) 
  5. BLAGOJEVIĆ, Ljiljana. Novi Beograd, osporeni modernizam. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2007. 331 s. ISBN ISBN 978-86-17-14795-0. S. 133. (srbština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rozšiřování Nového Bělehradu formou panelového sídliště v roce 1978
Výškové budovy v Novém Bělehradě