Doprava v Liberci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ulice Žitavská, most silnice I/35

Doprava v Liberci je systém tvořený městskou hromadnou, železniční a silniční, případně ostatními druhy dopravy.

První významné dopravní napojení získal Liberec v roce 1859 při otevření železničních tratí do Pardubic a Žitavy.[1]

Dnes mohou lidé využít zejména možnosti městské hromadné dopravy (tramvajové i autobusové). Z Liberce vychází také pět železničních tratí a prochází jím i několik silnicí I. třídy. Na území města najdeme pět lanových drah a malé letiště. Cyklistika je propagována formou systému sdílení kol.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Městská hromadná doprava je v Liberci provozována Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou a je zapojena do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje.

Jejím centrem je terminál ve Fügnerově ulici.

Tramvajová[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Liberci a Seznam tramvajových linek v Liberci.
Tatra T3R.SLF na Masarykově třídě

Tramvaje o rozchodu 1000 mm ve městě začaly jezdit v srpnu 1897, a to na trati Nádraží–Městský lesík. V roce 1955 byla do Liberce dovedena meziměstská trať z Jablonce nad Nisou. V 90. letech bylo zahájeno postupné přerozchodování na standardní rozchod 1435 mm, které probíhá postupně dosud. V Liberci jsou proto v provozu tramvaje dvou rozchodů, část sítě je realizována tzv. kolejovou splítkou. Na městské trati již jezdí pouze vozy s podvozky standardního rozchodu, na meziměstské pak ještě s podvozky úzkého rozchodu.[2]

V roce 2018 byly v pravidelném provozu 4 tramvajové linky, na městské trati č. 2 a 3, na meziměstské č. 5 a 11. Občas se do ulic vydávají i historické linky č. 1 a 4. V minulosti byla doprava provozována i na tratích do Rochlic a Růžodolu I, ty byly ovšem na počátku 60. let zrušeny.[2] Do budoucna se počítá s obnovou rochlické trati.[3]

Ve vozovém parku převládají různé modifikace tramvají T3, dále je zde zastoupen jeden vůz EVO2. Tramvaje vypravuje vozovna Mrštíkova.[4]

Autobusová[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Liberci.
Autobus SOR BN 12 na terminálu Fügnerova

Autobusy začaly v Liberci jezdit v roce 1927. První linka vedla od radnice do Ruprechtic.

V současné době provozuje dopravní podnik autobusy sám, v minulosti mu však vypomáhalo několik subdodavatelů. Mezi lety 1994 a 2004 jím byl dopravce Ivan Pacák, mezi lety 2001 a 2008 také ČSAD Liberec.[5] Nejkontroverznější byla subdodávka semilské firmy BusLine realizovaná v letech 2009 (uzavření smlouvy) až 2019.[6]

Linky MHD zajíždějí nejen do okrajových částí, ale i do blízkého okolí města. V říjnu 2018 jich bylo v provozu celkem 45, z toho 10 školních, 6 nočních a 2 nákupní.[7]

V provozním vozovém parku dopravního podniku nalezneme poslední vozy Irisbus Citybus 12M, Karosy B941E a B961E, dále vozy SOR BN 12, Tedom Kronos 123 G a C 12 G, Irisbus Citelis 12M, Iveco Urbanway 12M a ojeté autobusy Mercedes-Benz Citaro a Citaro G z německého Schwerinu.[8] Vozy jsou vypravovány z garáže ve Vilové ulici.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlak u zastávky Krásná Studánka

Železnice byla do Liberce dovedena v roce 1859 při otevření tratí do Pardubic a Žitavy.[1]

Liberec má přímé rychlíkové spojení do Děčína a Ústí nad Labem nebo Hradce Králové a Pardubic; spojení do Prahy je špatné a nemůže konkurovat silničnímu.[9] Spěšné vlaky spojují Liberec se saskými Drážďany.

Centrální městskou stanicí je nádraží s názvem Liberec. Dále se na území města nachází stanice Liberec-Horní Růžodol, Karlov pod Ještědem a Vesec u Liberce a zastávky Krásná Studánka, Liberec-Rochlice, Machnín, Machnín hrad, Ostašov, Pilínkov a Vratislavice nad Nisou.

Z centrální stanice vychází 5 neelektrifikovaných jednokolejných tratí, z toho 4 úseky celostátní dráhy a 1 regionální dráha (036):

Vlaky jsou provozovány zejména Českými drahami (na trati 089 pak společností Die Länderbahn) a jsou zapojeny do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje, který je sdružuje do linek označených písmenem L a příslušným číslem.[10]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice I/35 u jižního vyústění Libereckého tunelu

Silniční síť na Liberecku tvoří zejména silnice I/35 (E442) tvořící průtah městem, na kterou v Turnově navazuje dálnice D10 na Prahu. Z této silnice odbočuje v Rochlicích silnice I/14 do Jablonce nad Nisou, Tanvaldu, Trutnova a Ústí nad Orlicí. Další silnice míří do Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a německé Žitavy, Ústí nad Labem a Nového Boru.

Příměstská a dálková autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Velkou část příměstských a meziměstských autobusových spojů v okolí zajišťuje společnost ČSAD Liberec většinově vlastněná krajskou společností Autobusy LK.[11]

Mezi Libercem a Prahou provozují expresní linky dopravci RegioJet a FlixBus.

Ve městě se nedaleko centrální železniční stanice nachází i autobusové nádraží Liberec, které provozuje společnost s ručením omezeným ANL. Z tohoto nádraží vyjíždí většina příměstských a dálkových spojů.[12]

Ostatní druhy dopravy[editovat | editovat zdroj]

Letecká[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Letiště Liberec.

V Ostašově na jihozápadě Liberce je nevelké soukromé mezinárodní letiště se zhruba kilometr dlouhou travnatou dráhou, které používá místní Aeroklub Liberec a Letecká záchranná služba.

Lanová[editovat | editovat zdroj]

Lanová dráha na Ještěd

V roce 1933 byla zprovozněna kabinová lanová dráha na Ještěd dlouhá 1188 m s převýšením 402 m, jejíž dolní stanice se nachází v libereckém Horním Hanychově nedaleko konečné stanice tramvaje. Provozují ji České dráhy.[13] Další čtyři lanovky v oblasti Ještědu provozují soukromé společnosti. Jen sedačková lanová dráha Liberec – Skalka (otevřená 2006) ale je v provozu i v letní sezóně, ostatní slouží pouze lyžařům.[14]

Systém sdílení kol[editovat | editovat zdroj]

V Liberci funguje i systém sdílení kol v rámci projektu Rekola.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VURSTA, Pavel. Nádraží Libereckého kraje na historických pohlednicích. [s.l.]: Liberecký kraj, 2016. 
  2. a b DVORSKÝ, Petr; GRISA, Ivan; JÄKL, Gisbert. Úzkorozchodné tramvajové provozy - Liberec. 1.. vyd. Praha: Corona, 2007. 464 s. ISBN 80-86116-49-2. 
  3. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Nová trať do Rochlice má stát stamiliony, v plánu je i tunel u Babylonu [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  4. DP Liberec - tramvaje [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  5. DP Liberec [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  6. SŮRA, Jan. BusLine končí s MHD v Liberci. Výpověď dal poté, co dopravní podnik odmítl fakturu. Zdopravy.cz [online]. 2018-07-26 [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-25. 
  7. Jízdní řády MHD Liberec [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  8. DP Liberec - autobusy [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  9. SŮRA, Jan. Praha – Liberec za 77 minut. Nekonečný příběh slibů o rychlejších vlacích pokračuje [online]. 2017-10-14 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  10. Platné jízdní řády [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  11. SŮRA, Jan. Liberecký kraj koupil ČSAD Liberec. Zkusí podobný experiment jako v Ústí [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  12. Autobusové nádraží Liberec [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20. 
  13. Kabinová lanovka Liberec - Ještěd [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  14. Seznam lanových drah v České republice [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  15. „Chytře na cestu“ – novinka pro cyklisty i chodce [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]