Mercedes-Benz Citaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mercedes-Benz Citaro v německém Essenu
Mercedes-Benz Citaro v polském městě Bílsko-Bělá

Mercedes-Benz Citaro (typové označení O 530) je nízkopodlažní autobus, vyráběný společností EvoBus, kterou vlastní koncern Daimler AG.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1997 se vyrábí v závodě v německém Mannheimu a francouzském Ligny-en-Barrois, od roku 2003 se pak některé části také vyrábějí v Holýšově na Plzeňsku. Některé součástky jsou také dodávané ještě i z Turecka.

Varianty autobusu Citaro[editovat | editovat zdroj]

Autobus Citaro v Písku
Citaro ve Weinheimu

Autobusy Citaro pro městský provoz:

  • O 530 K: délka 10,5 m, 2 nápravy, 2 dveře
  • O 530: délka 12 m, 2 nápravy, 2 (nebo 3) dveře
  • O 530 BZ: délka 12 m, 2 nápravy, 3 dveře, s vodíkovými palivovými články
  • O 530 L: délka 15 m, 3 nápravy, 2 (nebo 3) dveře
  • O 530 G: kloubový vůz, délka 18 m, 3 nápravy, 3 (nebo 4) dveře
  • O 530 GL: kloubový vůz (CapaCity), délka 19,5 m, 4 nápravy, 4 dveře
  • O 530 GL II: kloubový vůz (CapaCity L), délka 21 m, 4 nápravy, 4 (nebo 5 dveří) dveře
  • O 530 LE: částečně nízkopodlažní vůz (Low Entry), délka 12 m, 2 nápravy, 2 (nebo 3) dveře

Autobusy Citaro pro příměstský provoz:

  • O 530 Ü: délka 12 m, 2 nápravy, 2 dveře
  • O 530 MÜ: délka 13 m, 2 nápravy, 2 (nebo 3) dveře
  • O 530 LÜ: délka 15 m, 3 nápravy, 2 (nebo 3) dveře
  • O 530 GÜ: kloubový vůz, délka 18 m, 3 nápravy, 3 dveře
  • O 530 LE Ü: částečně nízkopodlažní vůz (Low Entry), délka 12 m, 2 nápravy, 2 dveře
  • O 530 LE MÜ: částečně nízkopodlažní vůz (Low Entry), délka 13 m, 2 nápravy, 2 dveře

V roce 2005 výrobce EvoBus začal s výrobou nové verze autobusu, která splňuje přísnější emisní limity, tj. Euro IV a Euro V. Kromě hlavní změny v oblasti adaptace na motory nové generace byl proveden facelift; poprvé od roku 1997 se tak změnila přední maska autobusu. Na podzim 2006 se pak přestala vyrábět starší verze. Novější modely LE a LE Ü byly vždy vyráběny již v novějším provedení. Nejnovější, kompletně přepracovaná verze s motory EURO VI byla představena v roce 2011.

Technické údaje (standardní 12m model)[editovat | editovat zdroj]

Citaro Low Entry na výstavě v Praze
  • délka: 11950 mm
  • výška: 3009 mm
  • šířka: 2550 mm
  • hmotnost: 10,9 t

Vozidlo je vybaveno automatickou převodovkou s retardérem, nízkopodlažními vstupy u předních dvou dveří a čalouněnými sedačkami.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Interiér autobusu
Autobus Citaro v německém Pasově

Citara jezdí v řadě měst, ve velkém počtu jsou v provozu v Berlíně, v Římě a v Istanbulu (v počtu 430 ks).

V Česku jezdí v České Lípě, Děčíně, Jindřichově Hradci, Kladně, Kolíně (od roku 2003), Kyjově, Liberci (ojeté vozy z německého Schwerinu), Mělníku, Mladé Boleslavi (na jejich pořízení přispěla Evropská unie), Mníšku pod Brdy (od 2004), Pelhřimově, Písku (od 2000), Praze (dopravci Veolia Transport Praha, Hotliner? a Martin Uher; od 2004), Teplicích (od 2004), Třebíči, Ústí nad Labem (od 2009) a Žďáru nad Sázavou[1] (od 2001). V letech 2006-2018 také jezdil jeden tento vůz v Břeclavi.

Významnou zemí, kde je v provozu velký počet autobusů Citaro, je Německo. Kromě Berlína, který byl již zmíněn, se lze setkat s Citary i v menších městech, jako je třeba i Pasov.

Němečtí dopravci Üstra z Hannoveru a LVB z Lipska provozují rovněž Citara, avšak se zcela jinou vozovou skříní. Jedná se o vozy, které navrhl James Irvine na světovou výstavu Expo 2000 v Hannoveru (skříň pro tato vozidla nebyla vyrobena v EvoBusu, ale v několika společnostech, jako je například Hess ze Švýcarska). Lipská vozidla byla právě tam po dobu výstavy zapůjčena, poté se však okamžitě vrátila do služby v domovském městě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace na stránce SPVD

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]