Palác Adria (Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: rondokubistický palác Adria v Praze.
Palác Adria
Palác Adria v Liberci (2007)
Palác Adria v Liberci (2007)
Účel stavby

kanceláře, byty, kino

Základní informace
ArchitektMax Kühn
Výstavba1927–1929
StavitelE. A. Stroner a Co.
StavebníkRiunione Adriatica di Sicurtá
Poloha
AdresaBoženy Němcové 102/22, Rumunská 102/7, Kristiánov, Liberec, ČeskoČesko Česko
UliceBoženy Němcové
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky43958/5-5242 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Adria v Liberci polyfunkční obytná budova postavená ve stylu klasicizujícího akademismu. Nachází se na nároží ulic Rumunské a Boženy Němcové v V. liberecké části Kristiánov a tvoří hranici se IV. městskou částí Perštýn. Na protější straně v ulici Boženy Němcové sousedí s palácem Syner a Bergerovým domem. Od roku 1958 je palác Adria zapsán v seznamu kulturních památek.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác Adria

V roce 1921 odkoupila italská pojišťovna Riunione Adriatica di SicurtàTerstu původní patrový dům, který kolem roku 1880 nechal postavit penzionovaný lékaře Christof Stener. Pojišťovna tak získala urbanisticky velmi cenné nároží, které hodlala využít k postavení obytného paláce s biografemsuterénu. Technicky náročné stavby podle projektu architekta Maxe Kühna se zhostila roku 1927 liberecká firma E. A. Stroner. Ještě před výstavbou šestipatrového kubu paláce byl o jedno patro zvýšen sousední dům v ulici Boženy Němcové, který byl následně s palácem provozně propojen.

Původní kino Adria, zabírající dvě suterénní patra a mající vchod přímo z nároží, bylo po roce 1945 přejmenováno na kino Moskva. Roku 1964 došlo k celkové renovaci elektroinstalace a snížení stropu v přední části o 3 metry, čímž se zlepšila akustika sálu. Po další rozsáhlé rekonstrukci v letech 19801991 dosáhla kapacita kina 108 míst v přízemí a 55 na balkóně. Bývalé Malé kino se změnilo na videoklub pro 60 diváků. V současné době se ani jeden ze sálů nevyužívá soustavně.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-07]. Identifikátor záznamu 156302 : palác Adria. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. GÄRTNER, Eduard. Palác Riunione Adriatica v Liberci a jeho architekt. Brno, 2009 [cit. 2017-3-3]. 42 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]