Osvědčení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Osvědčení je úkon správního orgánu, který má specifickou listinnou formu a správní orgán při něm úředně potvrzuje skutečnosti, které jsou v něm uvedeny. Orgán v něm pouze potvrzuje skutečnosti úředně zřejmé, předmětem osvědčení je totiž věc, o které není právní spor ani jiná pochybnost, a při jeho vydání proto není třeba ve věci rozhodovat.[1] Je veřejnou listinou, platí pro něj presumpce správnosti a proti obsahu se lze bránit důkazem opaku.

Při vydání osvědčení správní orgán nezasahuje přímo do něčích práv (není bezprostředně zaměřeno na vznik, změnu či zánik práv nebo povinností a ani v určité věci neprohlašuje, že dotčená osoba má nebo nemá nějaká práva a povinnosti).[2]

Osvědčení může vydat jakýkoli věcně příslušný správní orgán, jestliže to nevylučuje jeho povaha. Pokud jsou splněny předpoklady k vydání osvědčení a je-li o to správní orgán požádán, bez dalšího tak učiní. Jestliže správní orgán shledá, že osvědčení není možné vydat, je na požádání dotčené osoby povinen ji písemně informovat a sdělit jí důvody, které k tomu vedly.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HORZINKOVÁ, Eva; NOVOTNÝ, Vladimír. Správní právo procesní. 3. aktualizované a doplněné. vyd. Praha : Nakladatelství Leges, 2010. 360 s. ISBN 978-80-87212-34-9. Kapitola 15.2. Vyjádření, osvědčení, sdělení, s. 322. Dále jen „Horzinková, Novotný“. 
  2. Horzinková, Novotný, kapitola 15.1. Obecně k jiným postupům, s. 319.
  3. § 155 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

Související články[editovat | editovat zdroj]