Akademická půda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Akademická půda jsou jak veřejně přístupné, tak veřejnosti nepřístupné prostory vysoké školy, ve kterých platí určitá práva i povinnosti akademické obce. Jde především o svobodu vědeckého bádání a svobodu vyučování, stejně jako právo konat akademické obřady. Na druhou stranu je na akademické půdě striktně zakázáno působení politických stran.[1]

V minulosti byla akademická půda téměř nedotknutelnou ze strany státní moci, protože univerzity oplývaly vlastní rozsáhlou samosprávou, projevující se mj. vlastním soudnictvím, které vykonával rektor univerzity. To skončilo už s josefínskými reformami, jako jistý nepsaný zvyk se nicméně relativní nedotknutelnost udržela i nadále. Na druhou stranu orgánům veřejné moci, jako je např. policie, ale nic ve vstupu na akademickou půdu nebránilo.[2] Po zkušenostech s komunistickým režimem byla tato nedotknutelnost v roce 1990 výslovně zakotvena ve vysokoškolském zákoně. Ten stanovil, že s výjimkami ohrožení života, zdraví nebo majetku mohou orgány činné v trestním řízení vstupovat na akademickou půdu jen na základě důvodného podezření ze spáchání trestného činu a jen se souhlasem rektora, pověřeného prorektora či děkana.[3] Pro svou přežitost ale už taková nedotknutelnost nebyla v roce 1998 do nového zákona o vysokých školách převzata a od té doby tak může být i na akademické půdě např. vykonána standardní domovní prohlídka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 2 odst. 10 a § 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  2. Důvodová zpráva k zákonu č. 558/1991 Sb., kterým se mění a doplňují trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství. Dostupné online.
  3. § 2 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.