Václav Bělohradský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o filosofovi. O soudním lékaři pojednává článek Václav Bělohradský (patolog).
prof. PhDr. Václav Bělohradský, Ph.D.
Narození 17. ledna 1944 (72 let)
Praha
Československo Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Znám jako filozof
Ocenění Medaile Za zásluhy (2013)
Politické strany nestraník za ČSSD a SZ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Bělohradský (* 17. ledna 1944 Praha) je významný současný český filosof a sociolog, žijící od roku 1970 v Itálii a působící od roku 1989 též v Česku. Je řazen k postmoderním myslitelům [1] a tzv. autentickým žákům Jana Patočky[2].

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Václav Bělohradský vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a filosofii. Rigorózní práci (PhDr.) o markýzi de Sade obhájil roku 1969. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 byl tamtéž profesorem sociologie. Dlouhá léta spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími a českým domácím disentem.

Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu. Působil též jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze.[3] Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v Česku od roku 1991. Publikuje též v Británii, USA a Kanadě.

V souladu se svým dřívějším angažováním v Itálii i v emigračním tisku vystoupil na začátku devadesátých let jako razantní obhájce progresivního, ekologicky zaměřeného liberalismu. Články psané původně pro MF Dnes jsou zahrnuty v knize Kapitalismus a občanské ctnosti (1992). V pozdějších letech však toto pojetí revidoval z levicových pozic.

Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandiduje jako nestraník za ČSSD a Stranu zelených v obvodu č. 25 – Praha 6.[4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1972Interpretazioni italiane di Wittgenstein, Milano
  • 1972Regionamento, azione, società. Sociologia della conoscenza in Vilfredo Pareto, Milano
  • 1981Il mondo della vita: un problema politico, Milano

Česká bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník českých filosofů: Václav Bělohradský
  2. FISCHER, Petr. Stísněný filozof: svědek varující davy na agoře [online]. Hospodářské noviny, 2008-01-18, [cit. 2015-01-06]. Dostupné online.  
  3. IV. Sympozium - Intelektuální reflexe - Bělohradský, Barša, Drulák, Joch, Pick
  4. Václav Bělohradský chce do Senátu za ČSSD a zelené. Novinky.cz [online]. 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 33.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 73–74.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]