Bernhard Grueber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bernhard Grueber
Bernhard Grueber na portrétní kresbě Georga Kordika z roku 1853
Bernhard Grueber na portrétní kresbě Georga Kordika z roku 1853
Narození27. března 1807
Donauwörth
BavorskoBavorsko Bavorsko
Úmrtí12. října 1882 (ve věku 75 let)
Schwabing
BavorskoBavorsko Bavorsko
Povoláníarchitekt
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
DětiErwin Grueber
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernhard (Bernard) Grueber (27. března 1807, Donauwörth12. října 1882, Schwabing) byl německý architekt působící v Čechách, první profesor architektury na Akademii výtvarných umění v Praze a historik umění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi v Praze, přestavěný podle návrhu B. Gruebera

Grueber vystudoval malířství a architekturu na mnichovské Akademii výtvarných umění (Akademie der Bildenden Künste München).

Od roku 1830 byl asistentem architekta Josepha Daniela Ohlmüllera při stavbě kostela v Au.[1] Po studiích se jako architekt podílel na obnově katedrály v Řezně a v letech 1833-44 vyučoval na tamější Královské polytechnice (Königlichen Polytechnischen Schule Regensburg). V letech 1834 a 1837 podnikl studijní cesty do Itálie. Roku 1844 ho povolala Společnost vlasteneckých přátel umění, aby se stal profesorem architektury na nově zřízené stolici architektury pražské Akademie. Romantický styl architektury importovaný z Bavorska se měl stát alternativou k rakouskému státnímu utilitarismu.

Od 30. let trpěl vážnou ztrátou sluchu, která mu ztěžovala kontakt s kolegy a své působení na pražské Akademii ukončil roku 1870. Po roce 1848 sílil odpor domácích historiků proti Grueberově nacionální německé předpojatosti v interpretaci historie. Grueber se proto roku 1874 vrátil do Schwabingu, kde roku 1882 zemřel.[2]


Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stavby a rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Publikace autora (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, Wien 1871-1879, 4 svazky
  • Die Elemente der Kunsttätigkeit, Leipzig 1875
  • Über die Entwicklung der Bautechnik in Böhmen, Technische Blätter 3, 1871, s. 217-224
  • Die Kathedrale des heil. Veit zu Prag und die Kunstthätigkeit Kaiser Karl IV.: Eine architektonisch-archäologische Studie, Praha 1869 archive.org
  • Die Kathedrale des Hl. Veit zu Prag und die Kunsttätigkeit Kaiser Karls IV. Eine architektonisch-archäologische Studie, Praha 1869
  • Dřevěné stavby v Čechách, Zprávy spolku architektů a inženýrů v království Českém 4, 1869, s. 37-41
  • Die Junker von Prag. Steinmetzen des 15. Jahrhunderds, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 4, 1866, s. 172-178
  • Die Kaiserburg zu Eger und die an diesen Bauwerk sich anschliessender Denkmale, Prag 1860
  • Charakteristik der Baudenkmale Böhmens, Wien 1856

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lubomír Slavíček, in: L. Slavíček (ed.), 2016, s. 358
  2. K. Benda, Vocelovi pokračovatelé a současníci, in: Chadraba R (ed.), 1986, s. 112-119

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 357-358, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha 1986
  • Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, ed. Vlček P, Praha 2004
  • Bernhard Grueber a jeho příspěvek k počátkům novorenesance v Čechách, Horáček M, Umění, sv. 51, č. 1, (2003,) s. 30-43

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]