Střední skupina vojsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Sovětští důstojníci ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, zima 1985

Střední skupina vojsk (rusky Центральная группа войск, zkratka ЦГВ) bylo vojenské uskupení Sovětské armády, umístěné od 24. října 1968 do 21. června 1991 v Československu.

Sovětská vojenská uskupení[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce přestala být Sovětská armáda organizována v podobě frontů a velká sovětská vojenská uskupení se začala nazývat skupinami vojsk.

Z jednotek Rudé armády, nacházejících se na konci druhé světové války na území Československa a Rakouska, byla vytvořena Střední skupina vojsk, umístěná v Rakousku a Maďarsku. Po vyhlášení neutrality Rakouska v roce 1955 Sovětská armáda z Rakouska odešla a Střední skupina vojsk zanikla. Sovětská vojska v Maďarsku se přeměnila v tzv. Zvláštní sbor, který tvořil základ budoucí Jižní skupiny vojsk, dislokované v Maďarsku.

Nová Střední skupina vojsk byla vytvořena po sovětském vpádu do Československa v roce 1968.

Vpád do Československa[editovat | editovat zdroj]

Nehoda autobusu se sovětským tankem T-72 u vojenského prostoru Ralsko v roce 1985
Související informace naleznete také v článku Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadly do Československa vojenské jednotky Bulharska, Maďarska, Východního Německa, Polska a Sovětského svazu, aby vojensky potlačily reformní proces pražského jara (tzv. Operace Dunaj). Po násilném zvrácení reformního procesu velká část intervenčních jednotek z Československa odešla. Pět divizí pozemního vojska a jedna letecká divize Sovětské armády však v Československu zůstaly a vytvořily tak základ nově zformované Střední skupiny vojsk. Pobyt Střední skupiny vojsk na území Československa byl označován jako „dočasný“, přestože trval skoro 23 let.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Střední skupina vojsk se skládala ze dvou tankových divizí, tří motostřeleckých divizí, tří brigád raketových vojsk, jedné brigády dělostřelectva a jedné úderné brigády výsadkářů. Celkem šlo o přibližně 85 000 mužů. Hlavní stan byl umístěn v Milovicích. Čtyři z pěti sovětských pozemních divizí byly dislokovány v české (Milovice, Mladá Boleslav, Vysoké Mýto a Bruntál) a jedna ve slovenské (Zvolen) části federace. Na počátku roku 1987 zahrnovala výzbroj Střední skupiny vojsk 1 500 tanků, 650 děl, 90 víceúčelových raketometů a 300 letadel (z toho 120 helikoptér), včetně bitevníků Su-25. Některé zdroje uvádějí, že na Libavé v prostoru Kozlov, Přáslavice a Stará Voda byly dislokovány rakety s jadernými hlavicemi SS-12/22 Scaleboard. Rakety s automobily MAZ byly připraveny v bunkrech Granit a jaderné hlavice byly skladovány asi 200 m od těchto úkrytů ve speciálním bunkru průchozím z obou stran.[1]

Hlavním úkolem Střední skupiny vojsk bylo udržet sovětskou kontrolu nad Československem a posílit síly Varšavské smlouvy na jejím západním předmostí.

Odchod z Československa[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci byla za dohledu Michaela Kocába jako předsedy parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z Československa uzavřena československo-sovětská dohoda o odchodu Sovětské armády z Československa.[2] Poslední železniční transport Sovětské armády opustil československé území 21. června 1991. Velitel Střední skupiny vojsk Eduard Vorobjov odletěl z Československa 27. června 1991.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.photius.com/countries/slovakia/national_security/czechoslovakia_national_security_soviet_central_group~789.html
  2. Petr Třešňák. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46-50. [www.respekt.cz Dostupné online]. ISSN 0862-6545. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]