Eduard Vorobjov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eduard Arkaďjevič Vorobjov
Narození 25. října 1938 (81 let)
Voroněž
Země Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RuskoRusko Rusko
Alma mater Frunzeho vojenská akademie
Ocenění Řád rudé hvězdy
medaile Na památku 100 let od narození Vladimira Iljiče Lenina
Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani
medaile 20 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945
Jubilee Medal "60 Years of the Armed Forces of the USSR"
… více na Wikidatech
Funkce poslanec Státní dumy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Arkaďjevič Vorobjov (rusky Эдуард Аркадьевич Воробьёв, * 25. října 1938, Voroněž) je bývalý ruský voják, od roku 1988 v hodnosti generálplukovníka. V letech 1995–2007 byl poslancem Dumy zprvu za Demokratickou volbu Ruska, poté za Svaz pravicových sil. Byl posledním velitelem sovětských vojsk, které byly v Československu od invaze v srpnu 1968 do roku 1991.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Voroněži na jihozápadě Ruska. Jeho otec, kapitán Rudé armády, padl v roce 1945 při dobývání Vratislavi.

Vojákem byl Eduard Vorobjov od roku 1957, v roce 1961 dokončil studium na vojenské vysoké škole v Baku. Pak sloužil dva roky na západní Ukrajině a od roku 1963 ve Východním Německu. V roce 1968 byl velitelem v hodnosti kapitána invazních sil z Německa do Československa.[1][2] Pak vystudoval vojenskou akademii Michaila Vasiljeviče Frunzeho, velel motostřeleckému pluku ve Lvově a motostřelecké divizi v Arménii a v roce 1981 byl povýšen na generálmajora.

Roku 1985 byl jmenován velitelem 38. armády, následující rok byl přeložen do Turkestánského vojenského okruhu na post 1. zástupce velitele okruhu, zde zodpovídal za výcvik vojsk posílaných do Afghánistánu.

Do Československa se vrátil v roce 1987 na pozici velitele Střední skupiny vojsk, v které zůstal až do roku 1991, kdy poslední ruský voják odešel ze země. Pak postoupil do funkce zástupce velitele pozemních sil pro bojovou přípravu a od roku 1992 1. zástupce velitele pozemních sil. V létě 1992 současně velel mírovým silám v Moldávii a na podzim vedl jednání s Tádžikistánem o osudu ruských vojsk na jeho území. V prosinci 1994 byl určen jako velitel v Čečensku, ale to odmítl a odešel z armády, formálně ze zdravotních důvodů.

V Sovětském svazu byl poslancem Nejvyšších sovětů Ukrajiny, Arménie a od roku 1989 i lidovým poslancem SSSR. Po odchodu z armády se přidal k pravicové Demokratické volbě Ruska, za kterou byl roku 1995 zvolen do Státní dumy. Ve volbách 1999 a 2003 úspěšně kandidoval za Svaz pravicových sil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Воробьёв, Эдуард Аркадьевич na ruské Wikipedii.

  1. Ukázali jste servilitu, vy Češi, říká sovětský generál. Aktuálně.cz. 2010-11-17. Dostupné online [cit. 2017-11-23]. (česky) 
  2. Vorobjov: Nemám pocit, že bych byl v cizí zemi. ČT24. 2011-08-18. Dostupné online [cit. 2017-11-23]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]