Náměstí Přemysla Otakara (Litovel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náměstí Přemysla Otakara
Radnice a morový sloup
Radnice a morový sloup
Umístění
Město Litovel
Poloha 49°42′5,24″ s. š., 17°4′32,32″ v. d.
Další údaje
PSČ 78401
Kód ulice 325317
Mapa náměstí Přemysla Otakara a přilehlých ulic
Mapa náměstí Přemysla Otakara a přilehlých ulic
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí Přemysla Otakara leží v centru města Litovel jižně od náhonu a ramena řeky Moravy zvaného Dušní Morava.

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Pohled na náměstí z věže radnice; někdy před rokem 1939
Původní podoba západního sestupu k Nečízu; v pozadí dnes již neexistující pranýř

Náměstí má téměř čtvercový půdorys, ke kterému se sbíhá devět ulic: Kostelní, Vlašímova, Masarykova, Šafaříkova, Husova, Poděbradova, 1. máje, Boskovicova a Šerhovní. Přirozenou architektonickou dominantou je budova radnice na západní straně náměstí s 65,4 m vysokou věží, pod kterou protéká Nečíz, původní mlýnský náhon.[1]

Mezi jeho další ozdoby patří morový sloup od Václava Rendera a pohled na odkrytou část toku Nečízu, který pod náměstím protéká od poloviny 19. století.[2] Přístup k Nečízu, jehož sedláci využívali ke svlažování dobytka, byl z hygienických důvodů změněn, byl ohrazen a vedou k němu schody. Historický Langův dům v severozápadní části náměstí je stejně jako radnice kulturní památkou České republiky.

Do roku 1817 na náměstí stával pranýř, jehož dřevěné a kamenné základy byly objeveny během rozsáhlé rekonstrukce náměstí v roce 2014, po které bylo místo s pranýřem v nové dlažbě vyznačeno a popsáno. Během ní byly také odkryty pozůstatky mostu snad z 16. století a starou dlažbu, která se svažovala k Nečízu.[3] Archeologický průzkum také ukázal, že uliční síť v Litovli se shoduje s tou z doby založení města v polovině 13. století.[4]

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Náměstí mělo původně, stejně jako další litovelské ulice, jen německé názvy a pro hlavní náměstí se používalo prosté Ringplatz (náměstí, rynek). Oficiálně tak bylo pojmenováno v roce 1893.[5] Od roku 1895 byly tabulky s názvy ulic dvojjazyčné s němčinou nahoře, nicméně na přelomu století se vyvinula debata o přechodu na pouze české názvy. Proti tomu se ohrazovala německá menšina, ale nakonec radní rozhodli pro českou verzi názvů i proto, že německá menšina česky uměla.[6]

Rozhodovalo se také o novém názvu náměstí, a proti sobě stály dva návrhy. Německý je chtěl pojmenovat na památku císařových 70. narozenin Císaře Františka Josefa, český prosazoval název po zakladateli města, Přemyslu Otakarovi II., který získal většinu hlasů.[7]

Využití náměstí[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí se nachází turistické informační centrum, pobočky pojišťoven a bank a řada restauračních podniků. Významnou budovou je bývalý hotel Záložna, jež je poprvé zmiňována v roce 1625 coby hostinec U Černého medvěda. Po rekonstrukci dokončené v roce 2011 jsou v interiéru restaurace umístěny dekorace připomínající historii litovelského pivovaru.[8]

Na náměstí pravidelně probíhají lokální události, mezi jinými například červnový festival Hanácké Benátky nebo prosincové slavnostní rozsvícení vánočního stromu.[9][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. S.R.O., Turistika.cz. Litovel - Náměstí Přemysla Otakara. www.turistika.cz [online].  [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  2. S.R.O., as4u.cz,. Litovel - Města a obce - Litovelské Pomoraví - Litovel. www.litovelsko.eu [online].  [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Pod dlažbou litovelského náměstí ležely kromě mostu i základy pranýře. iDNES.cz [online]. 2014-08-16 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  4. Most a dlažbu ze středověku našli archeologové pod náměstím v Litovli. Rozhlas.cz. . Dostupné online [cit. 2017-06-10]. (česky) 
  5. KUBÍČKOVÁ, Ivana. Názvy litovelských ulic v minulosti a dnes. Olomouc : R. Kašparová - DANAL, 2015. 173 s. ISBN 80-85973-98-7. S. 153.  
  6. KUBÍČKOVÁ, Ivana. Názvy litovelských ulic v minulosti a dnes. Olomouc : R. Kašparová - DANAL, 2015. 173 s. ISBN 80-85973-98-7. S. 35-41.  
  7. KUBÍČKOVÁ, Ivana. Názvy litovelských ulic v minulosti a dnes. Olomouc : R. Kašparová - DANAL, 2015. 173 s. ISBN 80-85973-98-7. S. 35-41.  
  8. Po letech otevřená litovelská restaurace Záložna láká na pivo i swing. iDNES.cz [online]. 2011-07-25 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  9. S.R.O., as4u.cz,. Vánoční strom je na místě - Město Litovel. Město Litovel [online].  [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.  (česky) 
  10. Nejhezčí vánoční strom kraje je v Litovli. Tady jsou výsledky hlasování. Olomoucký deník. 2016-12-23. Dostupné online [cit. 2017-06-11]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBÍČKOVÁ, Ivana. Názvy litovelských ulic v minulosti a dnes. Olomouc : R. Kašparová - DANAL, 2015. 173 s. ISBN 80-85973-98-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]