Pojišťovnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojišťovnictví je specializovaná oblast finančnictví, jež pomáhá zajišťovat veškeré hodnoty včetně zdraví a života, které jsou ohrožovány řadou rizik. Majetek může být ukraden, zničen, poškozen. Předmětem pojištění není jen majetek, ale také veškeré hodnoty včetně zdraví a života. Tady je velký prostor pro specializované instituce, které nazýváme pojišťovnami.

Pojišťovnictví můžeme charakterizovat jako specifický ekonomický obor řešící minimalizaci rizik ekonomických i neekonomických činností člověka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pojištění nebylo zprvu prováděno na komerční bázi, ale hlavně na bázi "vzájemnostního pojištění" pro uzavřenou skupinu osob. Vznikaly různé vzájemné pojišťovací spolky, které sdružovaly finanční prostředky. Ty kryly z části následky vzniklých nahodilých událostí jednotlivých členů skupin a to podle stanov těchto spolků. Později nabývala ochrana proti riziku stále častěji komerčního charakteru. Další vývoj pojišťovnictví souvisel nejen s nástupem nových rizik a rozvojem ekonomiky, ale také s lidským poznání na poli několika dalších oborů (medicína, matematika, statistika).

První případy mající základní znaky pojišťovnictví jsou doložené z archeologických nálezů pocházejících už ze starého Egypta z období kolem roku 2500 před naším letopočtem. Z této doby jsou známy dohody kameníků, kteří společně hradili náklady na pohřeb svého druha (dohody kameníků při stavbě pyramid). V Aténách kolem roku 400 př. n. l. vznikla obdoba sociálního pojištění, kdy při zmrzačení ve válce dostali vojáci odškodné. Později ve starověkém Řecku sjednávali majitelé lodí s kupci dohody, že při ztroskotání lodí a ztrátě nákladu ponesou vzniklé ztráty společně. Tato jednání měla již první znaky solidárnosti jako základního kamene budoucího pojišťovnictví.

Historicky první datovaná pojišťovací smlouva[1] byla uzavřena dne 13. února 1343 mezi Amiguetem Pinellem a Tomasem Grillem, za účasti notáře v Pise, Itálii. Do té doby byly substituovány veškeré oficiální pojišťovací dohody pouze námořními smlouvami.

S rozvojem průmyslové revoluce a vytvářením městských aglomerací přestala původní forma vzájemné solidarity vyhovovat a začaly se budovat první zárodky moderního pojišťovnictví připomínající formu, jakou známe dnes. Mezi průkopníky počátků moderního pojišťovnictví patřily především přímořské státy. Postupem času si mezi nimi vedoucí postavení vybudovala Anglie, která měla dostatek kapitálu a zájem potenciálních klientů. 

Podle profesorky Evy Ducháčkové je vhodnější považovat za datum počátku působení až rok 1827, kdy byla založena první pojišťovna. Uvádím podle osobního sdělení ze dne 21. 11. 2017. Datum 1827 je považováno za samozřejmý počátek pojišťovnictví v Českých zemích i ve třetím díle Miroslava Marvana. Uvádí zde například plaketu vydanou Českou státní pojišťovnou k výročí 150 let českého pojišťovnictví (1977), ale i vydané poštovní známky. Přikláním se k datu (počátku pojišťovnictví) vydání císařského patentu, nikoliv k navázání vzniku pojišťovnictví až na vznik soukromé firmy.

Za datum oficiálního vzniku pojišťovnictví na území Českých zemí můžeme považovat datum vydání císařského patentu, tedy 4. září 1819, nikoliv až následný vznik soukromé pojišťovny. Na našem území již totiž minimálně tři cizozemské pojišťovny působili, ovšem bez oficiálního povolení.

Členění pojištění[editovat | editovat zdroj]

Pojištění můžeme členit z mnoha věcných i formálních hledisek.

Povinné pojištění[editovat | editovat zdroj]

Zákonem je uložena firmám a osobám povinnost účastnit se vymezeného druhu pojištění. Povinná účast na pojištění sleduje především zajištění sociálních jistot lidí a zabezpečení proti škodám způsobených jinými osobami při provozu motorových vozidel.

Zařadíme sem:

Tato pojištění jsou koncipována tak, aby zajistila v případě pojistné události plnění na nejnižší sociální únosné hranici. Pokud má klient zájem pojistit se na vyšší plnění může si vybrat z nabídky komerčních pojišťoven.

Dobrovolné pojištění[editovat | editovat zdroj]

Toto pojištění není povinné, v Česku je pestrá nabídka komerčních pojišťoven.

Trh pojišťovacích služeb v ČR[editovat | editovat zdroj]

Pojišťovny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 byly zaregistrovány celkem tři pojišťovny. Od roku 2001 je již 31 společností sdruženo v České asociaci pojišťoven.

Pojišťovací zprostředkovatelé[editovat | editovat zdroj]

Všechny kategorie zprostředkovatelů musí splňovat zákonné podmínky, to je zejména povinná registrace u České národní banky, složení odborné zkoušky a čistý trestní rejstřík. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích rozeznává pět kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů:

  • Vázaný pojišťovací zprostředkovatel

Vykonává svoji pojišťovací činnost jménem jedné nebo více smluvních pojišťoven, nesmí inkasovat pojistné ani vyplácet pojistné plnění. Klientovi nesmí nabízet stejný produkt od více pojišťoven, různé produkty od různých pojišťoven ale ano. Nabízené produkty nesmějí být vzájemně konkurenční.

  • Podřízený pojišťovací zprostředkovatel

Spolupracuje na základě smlouvy s řídícím a za něj zodpovědným výhradním pojišťovacím agentem, pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem. Ve své činnosti se řídí pokyny svého řídícího pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem jedná. Nesmí inkasovat pojistné ani vyplácet pojistné plnění.

  • Výhradní pojišťovací agent

Vykonává svoji činnost výhradně jménem jedné pojišťovny na základě uzavřené písemné smlouvy. Pojišťovna, jejíž jménem výhradní agent jedná a jejíž produkty nabízí, odpovídá za škody, které při své činnosti způsobí. Je-li tím pojišťovnou zmocněn, je oprávněn vybírat pojistné, nebo zprostředkovávat pojistné plnění.

  • Pojišťovací agent

Pojišťovací agent vykonává svoji činnost na základě smlouvy s jednou nebo více pojišťovnami. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční. Pojišťovací agent odpovídá za škody způsobené svojí činností a je povinen se pro tyto případy pojistit na částku nejméně 1 200 000 eur. Je- li pojišťovnou zmocněn smí za zákonem určených podmínek inkasovat pojistné a zprostředkovat pojistné plnění.

  • Pojišťovací makléř

Je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění. V závislosti na obsahu smlouvy a přání klienta může zpracovávat analýzu pojistných rizik, navrhovat pojistný program, provádět konzultační a poradenskou činnost a správu uzavřených pojistných smluv. Je-li tím pojišťovnou zmocněn, může stejně jako agent za stejných zákonných podmínek inkasovat pojistné a zprostředkovávat pojistné plnění. Také makléř odpovídá za škody způsobené svojí činností a je povinen mít sjednáno pojištění na částku nejméně 1 700 000 eur[2]

Rozdělení pojistných služeb[editovat | editovat zdroj]

Životní pojištění[editovat | editovat zdroj]

Je sjednáváno vždy pro fyzické osoby, chrání osoby a jejich rodiny proti rizikům těžkých úrazů, jejich trvalých následků, vážných nemocí, úmrtí. Význam pro růst hypotečních úvěrů - banky požadují nutnou podmínku pro uzavření smlouvy i životní pojistku klienta. Rozmach od r. 2001, kdy parlament schválil daňové zvýhodnění.

Životní pojištění lze rozdělit:

  • rizikové - za nižší pojistné poskytuje vysokou pojistnou ochranu, nedojde-li k pojistné události, zaniká bez náhrady
  • rezervotvorné – pojistné je vyšší, protože obsahuje spořicí složku. Pojistná částka plus podíly na zisku jsou vyplaceny při pojistné události nebo na konci sjednané pojistné doby

Neživotní pojištění[editovat | editovat zdroj]

Jedná se především o pojištění movitostí a nemovitostí, u nás má tento typ pojištění vzrůstající tendenci. Tento vzrůst však vede i k nárůstu kriminality.[zdroj?]

Druhy komerčního pojištění[editovat | editovat zdroj]

Sem patří především:

1. Pojištění osob[editovat | editovat zdroj]

  • Životní pojištění – toto pojištění je dle novely zákona z roku 2000 zvýhodněno daňovými úlevami.
  • Investiční důchodové pojištění – je moderním druhem pojištění, které spojuje klasické životní pojištění s možností aktivně rozhodovat o investování finančních prostředků
  • Úrazové pojištění
  • Důchodové pojištění
  • Pojištění dětí a mládeže
  • Pojištění ušlého výdělku – pojištění pobytu v nemocnici, pojištění dlouhodobé péče, pojištění stomatologické péče, pojištění závažných onemocnění

2. Penzijní připojištění[editovat | editovat zdroj]

Je specifickým pojištěním, protože při splnění podmínek daných zákonem o penzijním připojištění se na něj vztahují výhody státního příspěvku a daňové úlevy jak pro účastníka penzijního připojištění, tak pro jeho zaměstnavatele, pokud mu na toto připojištění přispívá určitou měsíční částkou. Správcem jsou penzijní fondy.

3. Komplexní autopojištění[editovat | editovat zdroj]

  • Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
  • Havarijní pojištění základní a doplňkové (skel vozidla, zavazadel, …)
  • Úrazové pojištění osob ve vozidle

4. Pojištění majetku občanů[editovat | editovat zdroj]

  • Pojištění domácnosti
  • Pojištění nemovitosti – pojištění odpovědnosti za škodu, rekreačních plavidel

5. Cestovní pojištění a asistenční služby[editovat | editovat zdroj]

6. Pojištění podnikatelů a průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Toto pojištění zahrnuje kupříkladu pojištění elektroniky, pojištění strojů, pojištění stavební a montážní, pojištění letadel, pojištění autodopravce, pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

Ne všechny pojišťovny poskytují celé spektrum služeb. Specializace na určitý druh – např. pojišťovna pro export.

Pojištění v arabských zemích[editovat | editovat zdroj]

V arabských zemích, které jsou pod vlivem islámu (ať faktickým nebo jen pod vlivem formálním) se koncept pojištění zakládá na společném, podílném nesení rizik, tzv. takáful. Na podobném principu vzájemného podílnictví funguje princip P2P, ,,peer too peer". Princip takáfulu je odlišný od principů pojišťovnictví, nicméně během bankovní krize 2008- 2010 se v zásadě velice osvědčil. Principy takáfulu rovněž nestaví před pojišťovny otazníky, které před ně kladou záporné úrokové míry. Např. kam investovat získané peníze, když klientům slíbili zisk- ale státní dluhopisy nesou záporný výnos.

Zajišťovny[editovat | editovat zdroj]

Jsou specifické instituce, která pojišťuje rizika pojišťoven (pojišťovna pro pojišťovny) musí být kapitálově velmi silné, proto jsou na našem trhu především zahraniční zajišťovny.

Životní pojištění a penzijní připojištění[editovat | editovat zdroj]

Tato pojištění jsou dobrovolná. Každý občan si může vybrat ze široké nabídky různých pojištění. Existuje novela penzijního připojištění, která byla přijatá v roce 1999. U životního pojištění to bylo v roce 2000. Oba druhy pojištění mohou být se státním příspěvkem. V budoucnu se toto pojištění plánuje jako doplněk důchodu – sníží se stávající nevyhovující poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem

A) životní pojištění[editovat | editovat zdroj]

Od 1. 1. 2001 jsou platná významná zákonná ustanovení o daňových výhodách pro fyzické osoby i zaměstnavatele, kteří jim přispívají.

Daňové výhody se týkají:

  • pojištění pro případ dožití
  • pojištění pro případ smrti nebo dožití
  • důchodové pojištění

Daňové výhody jsou podmíněny tím, že výplata pojistného plnění nastane nejdříve po 60 kalendářních měsících trvání pojištění a současně nejdříve v kalendářním roce dožití věku 60 let.

B) penzijní připojištění[editovat | editovat zdroj]

Od 1. 1. 2000 platí zákonná ustanovení o daňových výhodách, které se vztahují na všechny smlouvy o penzijním připojištění bez ohledu na datum jejich uzavření.

Daňové výhody[editovat | editovat zdroj]

Daňové výhody občanů[editovat | editovat zdroj]

  • Životní pojištění – každý občan, který si sám hradí pojistné, může toto pojistné zaplacené na dané zdaňovací období odečíst od základu daně, a to maximálně částkou 12 000 Kč ročně.
  • Penzijní připojištění – každý občan má možnost snížit svůj základ daně o jím zaplacené příspěvky na penzijní připojištění a to o částku převyšující 6 000 Kč ročně, maximálně však 12 000 Kč za zdaňovací období.

Daňové výhody zaměstnanců[editovat | editovat zdroj]

  • Životní pojištění – pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění je osvobozeno od daně z příjmu fyzických osob do výše 12 000 Kč ročně.
  • Penzijní připojištění – zaměstnanci nezdaňují příspěvky, které za ně zaplatí jeho zaměstnavatel a to až do výše 5% jeho hrubé mzdy.

Zaměstnanec je zároveň občan, proto může uplatnit obě daňové výhody u životního pojištění a obě daňové výhody u penzijního připojištění (odečet pojistného jím samotným a osvobození pojistného zaplaceného jeho zaměstnavatelem)

Daňové výhody zaměstnavatelů[editovat | editovat zdroj]

  • Životní pojištění – pojistné, které zaměstnavatel zaplatí na pojištění zaměstnance za zdaňovací období nebo jeho část, je nákladem snižujícím základ daně z příjmu zaměstnavatele a to maximálně do výše 24 000 Kč za toto zdaňovací období.Tato částka může být v libovolném poměru rozdělena mezi životní pojištění a penzijní připojištění.
  • Penzijní připojištění – pro zaměstnavatele byl dříve příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance uznán jako daňový náklad až do výše 3% vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. fakticky do 3% hrubé mzdy za zdaňovací období. Toto již neplatí.

Veškeré příspěvky od zaměstnavatele na životní a penzijní připojištění jeho zaměstnanců jsou osvobozeny od placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatele.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historicky první pojišťovací kontrakt [online] [1]
  2. WEIKERT, Vladko. Základy pojišťovnictví [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KŘIVOHLÁVEK, Václav, J. Zárybnická. Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Eupress, 2005. 215 s. ISBN 80-200-0797-0. 
  • MARJANKO, ZBYNĚK: Etické aspekty v pojišťovnictví; rozpracovaná disertační práce, 2018, ETF UK, rukopis.
  • DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 80-86754-48-0.