Přeskočit na obsah

Jan Smyčka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Jan Smyčka
Starosta Litovle
Ve funkci:
1918 – 1924

Narození21. května 1855
Cholina
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. října 1927 (ve věku 72 let)
Litovel
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
PodpisJan Smyčka, podpis
CommonsJan Smyčka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Smyčka (21. května 1855 Cholina u Litovle[1]15. října 1927 Litovel[2]) byl lékař-praktik, starosta města Litovle a muzejní pracovník.[3] Jeho jméno nese Smyčkova ulice v Litovli.

Rodný dům Jana Smyčky v Cholině
Reklama Jana Smyčky v Litovelských novinách, ročník 1891, číslo 2

Narodil se v rodině půlláníka (Halbhufner) Matyáše Smyčky a jeho manželky Viktorie(?) Fialové v Cholině.[1] Studoval v Kroměříži, na Slovanském gymnáziu v Olomouci a na Německé medicínské fakultě v Praze. Jako lékař působil v České Kamenici, Olešnici, Polici nad Metují a v Litovli. Dne 23. srpna 1887 byl v Chudobíně oddán s Aloisií Coufalovou z Vísky. (V té době již byl obvodním lékařem v Litovli.)[4][p 1]

V letech 1918–1924 působil jako starosta Litovle.[5]

Aktivně se zabýval muzejní činností v Litovli a okolí. Jeho iniciativu v muzejní problematice, týkající se významu regionálních muzeí na přelomu 19. a 20. století na Moravě zmiňuje Jiří Špét v publikaci Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do roku 1945). Ve svých podnětech Jan Smyčka uvedl, že „…Zemské muzeum má býti uceleným kulturním obrazem celé Moravy“, ale to neznamená, že by mělo samo soustřeďovat všechny nejcennější předměty – stačí jejich pouhá evidence, samy sbírky mohou být uloženy v muzeích regionálních. Přitom neopomenul zdůraznit, že význam místních muzeí je nedoceňován, ačkoli právě ona přispívají nejvíce k záchraně památek a jsou hybnými pákami vlastivědného snažení.[6]

Roku 1905 jmenován konservátorem c. k. říšské komise pro ochranu památek. Zajímal se o vlastivědu a hanácký národopis. Zasloužil se o objevení a zpřístupnění mladečských jeskyní, o kterých napsal knížku Krápníkové jeskyně a pravěké nálezy v Mladči Později vydal knížku Litovel a okolí v pravěku. Spolupracoval také s moravským topografem a knězem Viktorem Pinkavou na první české monografii o Litovelsku s názvem Litovelský okres.[7] Zasloužil se také o vznik odboru Klubu českých turistů a o založení Krajinské muzejní společnosti a litovelského muzea v roce 1906. Litovelskému muzeu pak věnoval své historické a národopisné sbírky, které dnes obohacují sbírky ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Lékařskou problematiku publikoval v odborných časopisech, jako například Věstník lékařský, Časopis lékařů českých. Národopisu Litovle a okolí věnoval články s názvem Litovelské črty z Litovelska v Litovelských novinách.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SMYČKA, Jan. Krápníkové jeskyně a pravěké nálezy v Mladči. Olomouc: Vlast. spol. musejní, 1904. 11 s. 
  • SMYČKA, Jan. Návrh na organizaci práce museální a archeologické na Moravě In: Pravěk 5 [online]. 1909 [cit. 2013-04-05]. S. 91–95. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  • SMYČKA, Jan. Organisace práce museální a archeologické na Moravě. In: Pravěk 5 [online]. 1909 [cit. 2013-04-05]. S. 44–47. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  • SMYČKA, Jan. Senička. Desátky malosenické. [s.l.]: [s.n.], 2012 (2011). 103 s. 
  • SMYČKA, Jan. "Jízdní pořádky" v Seničce. [s.l.]: [s.n.], 2008 (2007). S. 60–61. 
  • ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do roku 1945). Brno: Masarykova univerzita, 2004. 137 s. ISBN 80-210-3206-5. S. 54. 
  • VESELÁ, Blanka. 150 let od narození Jana Smyčky [online]. 2007. Dostupné online. 
  1. V roce 2017 příslušná matrika sign. Ch IV 22 ještě nezdigitalizována, uložena na matričním úřadě Litovel.
  1. a b Matrika narozených, Cholina, 1847-1885, snímek 18, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
  2. Úmrtí českého vlastence dra Smyčky v Litovli. Národní politika. 18. 10. 1927, s. 5. Dostupné online. 
  3. http://aleph.vkol.cz/F?func=find-c&ccl_term=sys=000007079&local_base=svk04 na stránkách Katalog Vědecké knihovny v Olomouci
  4. Sňatek. Našinec. 17. 8. 1887, s. 3. Dostupné online. 
  5. Archivovaná kopie. www.mikroregionlitovelsko.cz [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-03. 
  6. ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do roku 1945). Brno: Masarykova univerzita, 2004. 137 s. ISBN 80-210-3206-5. S. 54. 
  7. SLAVÍK, Bedřich. Písemnictví na Litovelsku. Litovel: Městské museum v Litovli, 1937. S. 36–37. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]