Slovanské gymnázium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovanské gymnázium
Používaná zkratka SGO
Zřizovatel Olomoucký kraj
IČO 00601781
IZO 000601781
Ředitel RNDr. Radim Slouka
Zástupce Mgr. Romana Lachnitová
Mgr. Marek Pavlíček, Ph.D.
Mgr. Miroslav Vývoda
Ulice Jiřího z Poděbrad a Pasteurova
Zeměpisné souřadnice
Datum založení 1867
Oficiální web http://www.sgo.cz
Obory vzdělávání
  • gymnázium (osmileté)
  • dvojjazyčné gymnázium (šestileté)
  • gymnázium (čtyřleté)
Kód památky 46094/8-3128 (PkMnMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovanské gymnázium v Olomouci (oficiálním názvem Slovanské gymnázium, Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13) je nejstarší střední školou s českým vyučovacím jazykem na severní a střední Moravě. Čtyřleté studium, vyšší třídy osmiletého studia (kvinty až oktávy) a ředitelství sídlí v hlavní budově na třídě Jiřího z Poděbrad a šestiletá česko-francouzská sekce a většina nižších tříd osmiletého studia (primy až kvarty) sídlí v budově na Pasteurově ulici. Gymnázium je oceněno certifikátem Label FrancÉducation.

Založeno bylo roku 1867 a po většinu svého působení bylo jedním z hlavních center vzdělanosti na střední Moravě, protože olomoucká univerzita (založená v roce 1573) byla zrušena roku 1860 a obnovena až roku 1946. Možná i toto napomohlo zařadit Slovanské gymnázium mezi deset nejvýznamnějších českých středních škol.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dřívější budova Slovanského gymnázia na ulici Kosinova

Slovanské gymnázium bylo založeno 1. října 1867 a první maturity, u nichž byl přítomen císař František Josef I., proběhly v roce 1872. Škola však v tehdy německy orientované Olomouci dlouhou dobu neměla vlastní budovu, až od roku 1884 začala působit v budově na Kosinově ulici, vybudované z dobrovolných sbírek českých vlastenců (do té doby se vyučovalo v několika domech v Purkrabské ulici). Po změně režimu ale byla roku 1951 sloučena s Polívkovým reálným gymnáziem a současně byla přestěhována do jeho budovy na ulici Jiřího z Poděbrad, kde sídlí dodnes. O dva roky později byla dokonce degradována na jedenáctiletku.

Po určité době se ale úroveň školy začala opět zvedat. Experimentálně byly znovuzavedeny primy a sekundy (1968–1970) a v roce 1969 došlo k založení sekce Slovanského gymnázia při Vlastivědné společnosti muzejní. Roku 1986 byl otevřen obor s rozšířenou výukou matematiky a obor s rozšířenou výukou cizích jazyků. Ovšem až po sametové revoluci se škola stala opět tradičním gymnáziem, když jí byl k 3. září 1990 navrácen jak původní název Slovanské gymnázium, tak bylo zavedeno sedmileté studium a navíc založena česko-francouzská sekce, pro niž byla 13. února 1991 zprovozněna zrekonstruovaná budova v Pasteurově ulici. K 1. září 2013 pak byla otevřena dostavba budovy na ulici Jiřího z Poděbrad.

Ředitelé gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska prvního ředitele Jana Evangelisty Kosiny na Křižkovského ulici v Olomouci
  • Jan Evangelista Kosina (1867–1877)
  • Vojtěch Kotsmích (1878–1888)
  • P. Maxmilián Vrzal (1889–1907)
  • Karel Kořínek (1907–1920)
  • Vít Hřivna (1920–1924)
  • František Slavík (1924–1933)
  • František Haderka (1934–1940; poté zdravotní dovolená, zastupuje Richard Strnad, od 10. 7. 1941 zastupuje Rostislav Bartocha)
  • Rudolf Hikl (1941–1945; od 12. 5. 1945 zatímní správce PhDr. Jan Springer)
  • PhDr. Jan Springer (1945–1948)
  • PhDr. Jaroslav Hanáček (1949–1951)
  • PaedDr. Miloslav Zedek (1951–1954)
  • PhDr. František Tvrdoň (1954–1958)
  • Otto Ficner (1958–1959)
  • Miroslav Hrabovský (1960–1963)
  • Antonín Sosík (1963–1969)
  • Oldřich Medek (1969–1986)
  • RNDr. Vladimír Bukáček (1986–1992)
  • RNDr. Vladimír Zicháček (1992–2007)
  • RNDr. Radim Slouka (od 2007 dosud)

Nejvýznamnější absolventi[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-184-2. Kapitola První na Moravě, s. 77–84. 
  • KŠÍR, Josef. Budovy Slovanského gymnasia v Olomouci. Olomouc: [s.n.], 1967. S. 28–44. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]