Slovanské gymnázium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Slovanské gymnázium
Používaná zkratka SGO
Zřizovatel Olomoucký kraj
IČO 00601781
IZO 000601781
Ředitel RNDr. Radim Slouka
Zástupce Mgr. Romana Lachnitová
Mgr. Marek Pavlíček, Ph.D.
Mgr. Miroslav Vývoda
Ulice Jiřího z Poděbrad a Pasteurova
Zeměpisné souřadnice
Datum založení 1867
Oficiální web http://www.sgo.cz
Obory vzdělávání
  • gymnázium (osmileté)
  • dvojjazyčné gymnázium (šestileté)
  • gymnázium (čtyřleté)
Kód památky 46094/8-3128 (PkMnMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovanské gymnázium v Olomouci (oficiálním názvem Slovanské gymnázium, Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13) je nejstarší střední školou s českým vyučovacím jazykem na severní a střední Moravě. Čtyřleté studium, vyšší třídy osmiletého studia (kvinty až oktávy) a ředitelství sídlí v hlavní budově na třídě Jiřího z Poděbrad a šestiletá česko-francouzská sekce a většina nižších tříd osmiletého studia (primy až kvarty) sídlí v budově na Pasteurově ulici. Gymnázium je oceněno certifikátem Label FrancÉducation.

Založeno bylo roku 1867 a po většinu svého působení bylo jedním z hlavních center vzdělanosti na střední Moravě, protože olomoucká univerzita (založená v roce 1573) byla zrušena roku 1860 a obnovena až roku 1946. Možná i toto napomohlo zařadit Slovanské gymnázium mezi deset nejvýznamnějších českých středních škol.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dřívější budova Slovanského gymnázia na ulici Kosinova

Slovanské gymnázium bylo založeno 1. října 1867 a první maturity, u nichž byl přítomen císař František Josef I., proběhly v roce 1872. Škola však v tehdy německy orientované Olomouci dlouhou dobu neměla vlastní budovu, až od roku 1884 začala působit v budově na Kosinově ulici, vybudované z dobrovolných sbírek českých vlastenců (do té doby se vyučovalo v několika domech v Purkrabské ulici). Po změně režimu ale byla roku 1951 sloučena s Polívkovým reálným gymnáziem a současně byla přestěhována do jeho budovy na ulici Jiřího z Poděbrad, kde sídlí dodnes. O dva roky později byla dokonce degradována na jedenáctiletku.

Po určité době se ale úroveň školy začala opět zvedat. Experimentálně byly znovuzavedeny primy a sekundy (1968–1970) a v roce 1969 došlo k založení sekce Slovanského gymnázia při Vlastivědné společnosti muzejní. Roku 1986 byl otevřen obor s rozšířenou výukou matematiky a obor s rozšířenou výukou cizích jazyků. Ovšem až po sametové revoluci se škola stala opět tradičním gymnáziem, když jí byl k 3. září 1990 navrácen jak původní název Slovanské gymnázium, tak bylo zavedeno sedmileté studium a navíc založena česko-francouzská sekce, pro niž byla 13. února 1991 zprovozněna zrekonstruovaná budova v Pasteurově ulici. K 1. září 2013 pak byla otevřena dostavba budovy na ulici Jiřího z Poděbrad.

Ředitelé gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska prvního ředitele Jana Evangelisty Kosiny na Křižkovského ulici v Olomouci
  • Jan Evangelista Kosina (1867–1877)
  • Vojtěch Kotsmích (1878–1888)
  • P. Maxmilián Vrzal (1889–1907)
  • Karel Kořínek (1907–1920)
  • Vít Hřivna (1920–1924)
  • František Slavík (1924–1933)
  • František Haderka (1934–1940; poté zdravotní dovolená, zastupuje Richard Strnad, od 10. 7. 1941 zastupuje Rostislav Bartocha)
  • Rudolf Hikl (1941–1945; od 12. 5. 1945 zatímní správce PhDr. Jan Springer)
  • PhDr. Jan Springer (1945–1948)
  • PhDr. Jaroslav Hanáček (1949–1951)
  • PaedDr. Miloslav Zedek (1951–1954)
  • PhDr. František Tvrdoň (1954–1958)
  • Otto Ficner (1958–1959)
  • Miroslav Hrabovský (1960–1963)
  • Antonín Sosík (1963–1969)
  • Oldřich Medek (1969–1986)
  • RNDr. Vladimír Bukáček (1986–1992)
  • RNDr. Vladimír Zicháček (1992–2007)
  • RNDr. Radim Slouka (od 2007 dosud)

Nejvýznamnější absolventi[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-184-2. Kapitola První na Moravě, s. 77–84. 
  • KŠÍR, Josef. Budovy Slovanského gymnasia v Olomouci. Olomouc: [s.n.], 1967. S. 28–44. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]