Mladečské jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Související informace naleznete také v článku Třesín (národní přírodní památka).
Mladečské jeskyně

Stalagmit Mumie v Mladečských jeskyních
Údaje o jeskyni
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Mladeč
Zeměpisné souřadnice
Délka 1250 m[1]
Výškový profil 30 m
Datum objevu 1. polovina 19. století
Geologie devonské vápence
Datum zpřístupnění 1921
Počet vstupů 1
Přístup na západním okraji obce Mladeč
Otevírací doba 1. 4. – 30. 9.
Zpřístupněná délka 380 m[1]
Osvětlení elektrické
Vyhledávané objekty Dóm mrtvých
Modrá jeskyně
Panenská jeskyně
Chrám přírody
Památkový status národní přírodní památka
Kód památky 16028/8-1878 (PkMnMISSezObr)
Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně

Mladečské jeskyně jsou jeskynní prostor nacházejí se převážně pod vrchem Třesín v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Vytvořen je devonským vápencem. Ke zvonuobjevení jeskyní došlo v 19. století a přístup do nich zpočátku nebyl omezován, první průzkumy provedl až kurátor sbírky vídeňského přírodovědného muzea Josef Szombathy, který zde učinil i významné archeologické objevy. V Mladečských jeskyních byla objevena řada koster pravěkých lidí i jejich výtvory, přičemž se jedná o jednu z prvních lokalit, kde se novodobí lidé usadili, a mimo to zde byly nalezeny i pozůstatky tehdejší fauny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

 Černobílá fotografie se třemi pózujícími členy jeskynní sekce Krajinské musejní společnosti v Litovli: Otakar Douša a Josef Fürst sedí na skále a Stanislav Smékal stojí mezi nimi opřen o skálu.
Členové jeskynní sekce Krajinské musejní společnosti v Litovli. Zleva: Otakar Douša, Stanislav Smékal a Josef Fürst.

Prostor Mladečských jeskyní byl znám lidstvu tisíce let,[2] ke znovuobjevení došlo buďto roku 1815, 1826 nebo 1828,[3] když zde začal být těžen vápenec.[4] První objevenou lokalitou v jeskyni se stal úsek Bočkova díra. Přístup do jeskyní zpočátku nebyl omezen a docházelo k jejich ničení, krápníky z nich byly rozprodávány. Průzkumy jeskynního systému byly zahájeny až kurátorem sbírek vídeňského přírodovědného muzea Josefem Szombathym. S prací začal roku 1881[2] a prováděl zde úspěšná archeologická pátrání, přičemž mnoho kostí a předmětů skončilo v Přírodovědném muzeu Vídeň.[4] Do jeskyní se Szombathy vrátil mezi lety 1904 až 1905 a průzkumy začali provádět i další lidé. Od roku 1911 byly jeskyně v držení Krajinské musejní společnosti v Litovli, jež upravila jejich exteriér, před vchod byla přistavěna také turistická budova a otevřen nový vchod.[2][4] Po roce 1921 byl prostor zpřístupněn veřejnosti.[3] Roku 1951 došlo k dalších rekonstrukcím, které však poškodily ráz jeskyní. Přírodní vzhled byl jeskyním vrácen až v roce 2003,[2] další rekonstrukce, jež měla objekt vrátit do stavu na začátku 20. století, začala v roce 2010,[4] a soustředila se rovněž na opravu budovy před vchodem do jeskyně.[5]

Mladečské jeskyně jsou v držení Správy jeskyní České republiky.[2] Jeskyně jsou přístupné veřejnosti, prohlídka 380 metrového okruhu trvá okolo čtyřiceti minut.[6]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Krápníková výzdoba uvnitř Mladečských jeskyní

Mladečské jeskyně leží zhruba čtvrt kilometru od centra obce Mladeč v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Nacházejí se převážně pod vrchem Třesín.[3]

Jeskyně jsou vytvořeny z vápence, který pochází z geologického období devonu (konicko-mladečský devon; stejný vápenec vytvořil i Moravský kras). Jeskynní systém zde vyhloubily vodní toky Hradečka a Rachava, svou roli hrály také zlomy. V některých částech došlo k propadnutí jeskyní. Jednotlivé části systému propojují úzké chodby. V oblasti se vyskytují povrchové (Třesín) i podpovrchové krasové jevy, lze zde nalézt množství krápníků (stalagmity, jež zde dosahují velkých velikostí a stalaktity), přičemž u některých došlo ke zničení, a náteků horniny sintru.[7][8][9][10]

Nálezy[editovat | editovat zdroj]

Perforované kosti nalezené v mladečských jeskyních

V Mladečských jeskyních byla objevena řada koster pravěkých lidí, přičemž se jedná o jednu z prvních lokalit, kde se novodobí lidé usadili, a mimo to zde byly nalezeny i pozůstatky tehdejší fauny.[6]

S prvním výkopem začal J. Szombathy 7. června 1881, strávil zde pět dní a informace si zaznamenával do svého deníku, který se stal jediným záznamem o tehdejších pracích. Celkem prozkoumal 100 metrů jeskyní. První den objevil lebku a stehenní kost tehdejšího člověka, ve druhém prostoru jeskyně kosti přežvýkavců. Při jeho dalších výkopech o dva dny později byla objevena kostra medvěda jeskynního a ostatky sobů. Do jeskyní se Szombathy vrátil o rok později a učinil zde další nálezy. Z roku 1904 pak pochází objev tří lebek a kosti dalších zvířat. Szombathy přijel zpět do jeskyní v roce 1925, během let 1904 až 1925 však byla velká část archeologických nálezů zničena; kvůli přístupnosti jeskyní došlo k odstranění sedimentů.[11]

V Mladečských jeskyních bylo celkem nalezeno přes 100 lidských ostatků, což bylo 7 až 8 lidí, z toho jedno dítě.[12] Byly zde například objeveny zachovalé mozkovny mužů s kódovými označeními 4, 5 a 6, kteří byli pravděpodobně vysoké postavy. U všech těchto lebek byla typická robustnost, naopak ženské lebky (1, 2) již byly stavěny moderněji.[13] Mimoto existují doklady o jejich činnosti, jako jsou ohniště nebo kamenné nástroje,[6] jejichž nálezy však zde byly vzácné. Ze zvířat byli v jeskyních nalezeni například jeskynní lvi (Panthera leo spelaea) a medvědi (Ursus spelaeus), dále kostry sobů (Rangifer tarandus) či bizonů pravěkých (Bison priscus).[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Mladečské jeskyně: Charakteristika [online]. Správa jeskyní České republiky, [cit. 2017-11-02]. Dostupné online.  
  2. a b c d e Oficiální stránky: Mladečské jeskyně, historie - SJČR. www.jeskynecr.cz [online]. Správa jeskyní ČR [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.  
  3. a b c S.R.O., as4u.cz,. Mladečské jeskyně - Obec Mladeč. www.mladec.cz [online].  [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.  (česky) 
  4. a b c d COUFALOVÁ, Drahomíra. MLADEČSKÉ JESKYNĚ [online]. SJČR, [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.  
  5. STRNADOVÁ, Lenka. Mladečské jeskyně se mění, pro návštěvníky chystají novinky. iDNES.cz [online]. 2010-10-17 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.  
  6. a b c Mladečské jeskyně. tourism.olomouc.eu. . Dostupné online [cit. 2017-06-09].  
  7. INFO@ONESOFT.CZ, Roman Brzuska,. Oficiální stránky: Mladečské jeskyně, vývoj jeskyní - SJČR. www.jeskynecr.cz [online].  [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.  
  8. INFO@ONESOFT.CZ, Roman Brzuska,. Oficiální stránky: Mladečské jeskyně, přírodní poměry - SJČR. www.jeskynecr.cz [online].  [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.  
  9. Geologické lokality - Lokalizace - Třesín - Mladečské jeskyně. lokality.geology.cz [online].  [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.  
  10. Mladečské jeskyně. www.hrad-bouzov.cz [online].  [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.  (česky) 
  11. NICOLA, M. T. Early Modern Humans at the Moravian Gate - The Mladecˇ Caves and their Remains. Vídeň : Springer, 2006. Kapitola Szombathy’s excavations in the Mladecˇ Cave and the first presentations of the results.  
  12. a b Nicola 2006, kap. Large mammal remains from the Mladec Caves and their contributions to site formation processes.
  13. SVOBODA, Jiří A. Předkové - Evoluce člověka. 1. vyd. Praha : Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2324-7. S. 371.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]