Helenín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Helenín
Stará část Helenína
Stará část Helenína
Základní informace
Charakter sídla osada
Lokalita
Statutární město Jihlava
Historická země Morava
Katastrální území Helenín (1,56 km²)
Zeměpisné souřadnice
Helenín
Helenín
Další údaje
Kód části obce 59820
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helenín je osada, tvořící evidenční část krajského města Jihlava. Leží ve stejnojmenném katastrálním území, 2 km východně od centra města. Roku 2010 zde žilo 447 obyvatel. Část obce vznikla k 22. říjnu 2018[1] poté, co zastupitelstvo města Jihlavy schválilo v červnu 2018 zřízení nové části obce.[2]

Z občanské vybavenosti se v Heleníně nachází poštovní úřad, Střední uměleckoprůmyslová škola, mateřská škola a hostinec U Kačaby. Osada se rozprostírá v údolí řeky Jihlavy a je tvořena dvěma částmi: blokem činžovních domů a areálem bývalé textilní továrny (dnes textilní školy) při řece Jihlavě a samotnou osadou z rodinných a řadových domků výše na kopci. V současnosti zde probíhá čilý stavební ruch a v dohledné době se plánuje spojení Helenína s vlastní Jihlavou zástavbou rodinných domků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1856 vystavěl jihlavský židovský podnikatel V. J. Morawitz na místě tehdejšího Zlatého mlýna textilní továrnu, která se během prvních dvaceti let značně rozvíjela. V 70. letech 19. století továrna zaměstnávala až 1 500 lidí. V roce 1864 vedení podniku rozhodlo o výstavbě čtrnácti domků pro zaměstnance v sousedství továrny. V následujících letech zde vyrostla dělnická kolonie, která se stala jádrem dnešní osady. Původní lidové názvy zněly: Schmaldorf, Helenenthal a Helenov. Roku 1888 dostala osada oficiální název Kolonie Františka Josefa I., který byl užíván do roku 1918. Ve 20. letech 20. století osada úředně získala jméno Helenín.

V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl partyzány z Jermaku vyhozen do povětří místní železniční most trati Brno-Jihlava, po kterém právě projížděl vojenský vlak. Podle historika Jiřího Vybíhala se jednalo o jednu z největších diverzních akcí partyzánů na území protektorátu. Zahynulo 65 německých vojáků a 115 bylo zraněno.[3] Trať nebyla až do konce války opravena. Po skončení války byl v prostorách textilní továrny krátce umístěn internační tábor pro jihlavské Němce, roku 1948 zde byla zřízena textilní škola (nyní Uměleckoprůmyslová škola), která tu působí dodnes.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 51 domech 367 obyvatel. 277 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 84 k německé. Žilo zde 307 římských katolíků, 12 evangelíků a 44 příslušníků Církve československé husitské.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2018 [online]. Cuzk.cz [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  2. Usnesení ZM 27/2018 z 27. zasedání Zastupitelstva města Jihlavy, konaného dne 12. 6. 2018 [online]. Jihlava.cz [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  3. Útoky na železniční dopravu v Protektorátu Čechy a Morava
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná