Pístov (Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pístov
Stavení čp. 6
Stavení čp. 6
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Počet obyvatel 151 (2011)
Domů 416 (2009)
Lokalita
PSČ 586 01
Obec Jihlava
Okres Jihlava
Historická země Morava
Katastrální území Pístov u Jihlavy (5,75 km²)
Zeměpisné souřadnice
Pístov
Pístov
Další údaje
Kód části obce 121002
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pístov (německy Pistau)[1] je velká vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Jihlavy. Prochází zde silnice I/38. V roce 2009 zde bylo evidováno 416 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 126 obyvatel.[3]

Pístov leží v katastrálním území Pístov u Jihlavy o rozloze 5,75 km2.[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Pestow (1234), Pestew (1235), Pistaw (1359), Piestaw (1678), Pistau (1718, 1720, 1751), Pistau a Pjstow (1846), Pistau a Pístov (1872), Pistov (1881) až k podobám Pístov a Pistau v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Píst.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

(Přepis záznamu o historii Pístova z podkladů v Okresním archívu v Jihlavě)

Pístov, ležící v údolí Koželužského potoka jihozápadním směrem nedaleko od Jihlavy, byla původně slovanská ves, vzniklá nejdříve ve 12. století. Nejstarší zpráva o ní je z roku 1234, kdy jí markrabě Přemysl spolu s Jihlavou a dalšími osadami jihlavského obvodu směnil tišnovskému klášteru. Objevení stříbrných rud však znamenalo, že o šest let později se už opět vrací spolu s Jihlavou do královského majetku. Pístov patří od počátku k nejstarším vsím jihlavského městského majetku, do něhož se dostal zřejmě kvůli dolování, jež existovalo od 13. století také na jeho katastru. Nový rozmach jihlavského dolování v 16. století zachytil také důlní podnikání v Pístově, v pozdějších dobách zde již patrně ustalo a zůstaly po něm jen některé do dneška patrné stopy důlních děl. V 80. letech 19. století bylo objeveno západně od vsi ložisko tuhy, pokusy o její těžbu, opakované ve 20. letech minulého století, však nedosáhly valných výsledků.

Pístov, jehož místní jméno pochází zřejmě od staročeského slova „píst“, byl v souvislosti s hornictvím ve 13. století nově kolonizován německými osadníky a udržel si svůj německý ráz až do moderní doby. Po skončení hornické činnosti se obyvatelstvo živilo vesměs zemědělstvím. Roku 1425 je zde doloženo 9 rolnických usedlostí, v následujícím století 10. Velmi ničivě zasáhla do dějin obce třicetiletá válka. Již v roce 1630 bylo obsazeno jen 8 usedlosti, hlavní katastrofa pak nastala 29. května 1647, kdy byla celá ves vypálena Švédy jihlavské posádky, aby nemohla poskytnout úkryt obléhajícím císařským vojskům. Ves však byla znovu osídlena, takže již roku 1668 se zde nachází sedm osadníků a roku 1700 osm osídlených usedlostí.

V Pístově je od 14. století doložen svobodný dvůr, který byl střídavě v majetku různých jihlavských měšťanských rodin a od 17. století byl nazýván Sitzenhof. Roku 1650 byl Adalbertu Eiesenfelderovi osvobozen od všech povinností k městu, jeho dědicové ho však roku 1684 prodali městu Jihlavě, takže až do roku 1849 byla pak již celá ves v majetku města. Roku 1778 byl dvůr raabizován a rozparcelován na 7 rolnických usedlostí. V polovině 18. století činila robotní povinnost poštovských 4 sedláků tři dny čtyřspřežní potažní roboty s voly týdně, u 3 sedláků 3 dny tříspřežní roboty. Po jejím zrušení činila vyvazovací náhrada 1301 zl. 28 kr.

Obecní katastr měl výměru 575 ha, z toho bylo 44 ha obecního majetku. Obci patřila také hájovna a kaple sv. Trojice na návsi. Pístov byl přifařen do Rančířova a přiškolen do Jihlavy. Od 14. století vedl jihlavský vodovod vodu z rybníků u Pístova. V roce 1842 zde žilo 131 obyvatel, vesměs německé národnosti v 21 domech. V roce 1900 to bylo ve 24 domech 154 Němců a 21 Čechů, v roce 1930 152 Němců a 29 Čechů. V roce 1931 získali Češi zastoupení v obecním zastupitelstvu. Ze starostů jsou doložení F. Schwarz 1929-1931, J. Franz 1931-1938 a J. Lang 1938-1945.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 26 domech 181 obyvatel. 29 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 151 k německé. Žilo zde 177 římských katolíků a 1 evangelík.[6]

Vývoj počtu obyvatel Pístova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 163 189 192 175 167 157 181 147 133 132 142 120 126 151

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 11. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 248. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 36-11. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná