Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
Jednotku partyzánský pluk Ludvíka Svobody sestavil z místních odbojářů na Chrudimsku velitel výsadku Jan Kozina poručík Vasil Kiš, poté co se rozešel v listopadu 1944 se svojí původní jednotkou na českomoravské vrchovině. Oddíl operoval v prostoru Chrudim-Nasavrky-Luže-Přelouč, částečně i na Pardubicku. Bojové akce zahájil destrukcemi a postupně se rozrostl na velmi početnou jednotku, která během květnového povstání významněji zasáhla do otevřených bojů. Do konce války měl pluk 604 členů a vykázal 40 diverzních a 6 bojových akcí, zničil 16 vlakových cisteren s pohonnými hmotami a v květnových bojích způsobil nepříteli ztráty 1 113 padlých a 3 053 zajatých. Vlastní ztráty 26 padlých a 12 zajatých/zatčených (1 popravený) lze považovat za velmi nízké. Největší úspěch pluku představovalo vyřazení semtínské továrny z provozu od 1. dubna do konce války.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, Stříbrný, Jan. Český antifašismus a odboj. Praha : Naše vojsko, ČSPB, 1988. s. 326-327
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě: českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941 – 1945). Praha: Svět křídel, 2003. 343 s. ISBN 80-85280-93-0
- KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, STŘÍBRNÝ, Jan. Český antifašismus a odboj : slovníková příručka. Praha: Naše vojsko; ČSPB, 1988. s. 326-327.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- KNOLLOVÁ, Petra. Partyzánský pluk Ludvíka Svobody. Pardubice, 2013. 187 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Jan Němeček. Dostupné online.
