Operace Wolfram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Operace Wolfram byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava Štábem pro vybudování branné moci (ŠVBM).

Složení a úkoly[editovat | editovat zdroj]

Desant tvořili kapitán Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, radista rtn. Karel Svoboda a četař Robert Matula. Jejich úkolem bylo s použitím vlastního materiálu provádět sabotážní činnost na území Moravy, popř. Slovenska, dále likvidovat významné konfidenty a udržovat spojení s Londýnem, provádět partyzánskou činnost a zároveň organizovat další partyzánské oddíly. Pro komunikaci s Londýnem byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Olga (či Jindra).

Jako jediný z výsadků vyslaných z Londýna neměl plnit zpravodajské, ale sabotážní úkoly a organizovat a provádět partyzánskou činnost. Jednalo se o výraz dobré vůle vůči Sovětskému svazu a jeho požadavku po větší partyzánské činnosti na území Protektorátu (exilové velení československé armády se k této činnosti stavělo dost skepticky).[1]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Desant seskočil při dvou průletech 14. září 1944 poblíž osad Nytrová a Kotly v obci Morávka v okrese Frýdek-Místek. Při seskoku došlo k rozptýlení členů skupiny. Později se skupina s výjimkou Svobody sešla na smluveném místě. Svoboda zabloudil a po pěti dnech byl zadržen četníky a předán gestapu, tomu se z něj podařilo dostat informace o zakopaném materiálu, více však neprozradil a na radiovou protihru gestapa nepřistoupil. Skončil v koncentračním táboře Flossenbürg, ve kterém se dožil konce války.

Skupině se podařilo kontaktovat Radu tří a další paraskupiny (Calcium, Clay a Carbon). Jejich prostřednictvím odvysílali do Londýna žádost o odeslání materiálu, ale ústředí nic neposlalo, neboť se domnívalo, že desant pracuje pod kontrolou gestapa. Zároveň příslušníci Wolframu začali spolupracovat s 1. partyzánskou brigádou Jana Žižky v Beskydech a ruským výzvědným oddílem vedeným kapitánem Rudé armády Adamem Niščimenkem. Díky nim přes Moskvu do Londýna znovu odeslali žádost o materiál.

Dne 19. října byl jedním z partyzánů, Stanislavem Kotačkou, kvůli finančním prostředkům zavražděn a okraden rtn. Josef Bierský. Kotačka vše následně oznámil brněnskému gestapu. Velitel skupiny kpt. Otisk nařídil odpoutání od partyzánů, neboť se partyzánský oddíl stal cílem dalších konfidentů, Jaroslava Mezla (udal lesníky, kteří partyzánům pomáhali) a Marie Riplové (kterou ale partyzáni odhalili a popravili). Přibrali i šestici partyzánů včetně vraha Bierského. Krátce na to byl partyzánský oddíl rozprášen a samotná skupina zaměřena. Po úplném odpoutání od partyzánů se jim podařilo vyklouznout z německého obklíčení. Dostali se do Líšně u Brna, kde u Otiskových příbuzných přečkali zimu.

V březnu 1945 v lesích na jihovýchodní Moravě zorganizovali z českých vlastenců, uprchlých sovětských zajatců a zbytku dvou ruských paraskupin partyzánský oddíl. Zbraně získali přepadem německého stanoviště 13. dubna 1945 a začali provádět ozbrojené útoky a drobné sabotáže na ustupujících německých jednotkách mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha : Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9. S. 361.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.. [s.l.] : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2011. 86 s. Dostupné online.  
  • PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha : Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.  
  • HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem : ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]