Karel Svoboda (výsadkář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Svoboda
Narození 18. října 1912
Slaný
Úmrtí 3. dubna 1982 (ve věku 69 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Svoboda (18. října 1912, Slaný3. dubna 1982, Praha) byl československý voják a příslušník výsadku Wolfram.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 18. října 1912 ve Slaném. Otec Karel byl majitelem sodovkárny, matka Aloisie, rozená Ziková, byla v domácnosti. Měl jednu sestru. Ve Slaném absolvoval obecnou, měšťanskou školu a dva roky obchodní školy. Poté pracoval jako kancelářský pomocník. Nakonec nastoupil u otce v sodovkárně.

Základní vojenskou službu vykonal v letech 1932–1934 jako spojař v Trutnově. Do zálohy odešel jako svobodník a nastoupil opět do sodovkárny svého otce. V roce 1936 se oženil a v letech 1936–37 pracoval v sodovkárně v Běstíně. Při mobilizaci nastoupil opět k hraničářskému praporu v Trutnově. Po demobilizaci nastoupil u původního zaměstnavatele na pobočce v Praze.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Protektorát opustil v noci z 28. na 29. června 1939. Přes Polsko, kde podepsal závazek, se dostal do Francie, kde nastoupil u Cizinecké legie. Po vypuknutí války byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády a zařazen k 1. pěšímu pluku jako spojař. Zúčastnil se bojů na frontě a po pádu Francie byl, již v hodnosti četaře, evakuován do Anglie.

Krátce po zařazení k 2. pěšímu pluku byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 20. září 1941 absolvoval základní kurz a parakurz. Kvůli utrpěnému zranění byl odvolán z výsadku Anthropoid, do kterého byl původně zařazen. Od 23. června 1942 do konce června 1943 absolvoval speciální radiokurz a již jako radista skupiny Wolfram kurz přijímání skupin a práce s Eurekou. Po zdokonalovacím kurzu odletěl 2. července 1943 do Itálie.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Wolfram.

14. září 1944 byl vysazen poblíž obce Nytrová. Při dopadu se jeho padák zachytil na střeše osamělého stavení. Do rána se mu podařilo uvolnit a skrýt stanici. Nepodařilo se mu ale setkat se s ostatními příslušníky výsadku a 16. září byl zatčen gestapem. Po sérii brutálně vedených výslechů v Českém Těšíně a Brně prozradil úkryt radiostanice. 13. ledna 1945 byl převezen do koncentračního tábora Flossenbürg. Osvobozen byl v dubnu 1945 společně s S. Zuvačem americkou armádou po třídenním pochodu smrti. Kvůli celkové zesláblosti se léčil v americké polní nemocnici a poté v Praze.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po propuštění z nemocnice se přihlásil na MNO a nastoupil zdravotní dovolenou. 2. listopadu 1945 opustil na vlastní žádost armádu. Setkal se se svým synem, který se narodil po jeho odchodu do zahraničí (manželka a rodiče byli za pomoc výsadkářům v roce 1942 popraveni, přežila pouze sestra). Začátkem roku 1946 byl povýšen na podporučíka pěchoty a v témže roce se znovu oženil. Z tohoto manželství se narodila dcera.

Po odchodu z armády pracoval jako úředník na ministerstvu zahraničí. V roce 1948 byl z tohoto místa propuštěn. Poté pracoval na hydrometeorologické stanici na Ruzyni a následně v Hydrometeorologickém ústavu v Komořanech. Během roku 1948 jej kontaktoval bývalý štábní kapitán Václav Knotek, který jej chtěl zapojit do odboje. Karel Svoboda se podle některých zdrojů[1][2] domníval, že jde o provokaci ze strany StB a udal Václava Knotka StB. Na domluvené schůzce Václava Knotka a Karla Svobody došlo k zadržení Václava Knotka. 9. května 1965 byl povýšen do hodnosti poručíka a následně nadporučíka pěchoty. Až do své smrti byl sledován StB.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb : Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.  
  • ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.. [s.l.] : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2011. 86 s. Dostupné online. Kapitola 7. Operace Wolfram, s. 33-35.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HISTORIE: O umění zatýkání. [[1]] [online]. 2009-8-24 [cit. 2012-9-23]. Dostupné online.  
  2. ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka [online]. [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]