Josef Černota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Černota
Narození 1. srpna 1916
Břeclav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. července 2001 (ve věku 84 let)
Břeclav
Česká republikaČeská republika Česká republika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Černota (1. srpna 1916, Břeclav26. července 2001, Břeclav) byl československý voják a příslušník výsadku Wolfram.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. srpna 1916 v Břeclavi. Otec Josef byl dělník u ČSD, matka Josefa, rozená Pokorná byla v domácnosti. Měl dva sourozence.

Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v Břeclavi, kde se také vyučil na krejčího a zároveň vystudoval odbornou školu. V této profesi potom pracoval u různých firem v Břeclavi a Hodoníně. 1. dubna 1936 se podrobil odvodu, ale pro tělesnou nezpůsobilost (nedostatečná výška) nebyl odveden. Rok pracoval v Otrokovicích u firmy Baťa, poté byl již odveden, ale dostal dvouletý odklad. V Břeclavi poté pracoval jako krejčí, v Uherském Hradišti potom na stavbě Baťova kanálu.

Znovu odveden (tentokrát do německé armády) byl 9. června 1939. Krátce nato se dostal do rvačky s německými odvedenci a proto 12. června 1939 přešel hranice do Polska.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Nejprve se prezentoval do československé zahraniční armády a po připlutí do Francie podepsal závazek do Cizinecké legie. Po vypuknutí války byl 2. října 1939 prezentován do československé zahraniční armády a zařazen k 2. pěšímu pluku. Na jaře 1940 absolvoval poddůstojnickou školu a v hodnosti svobodníka se účastnil bojů na frontě. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie.

V Anglii byl zařazen k 2. pěšímu pluku a do 28. října 1942 postupně povýšen na rotného. Na podzim 1942 byl vytipován do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Absolvoval základní sabotážní kurz a parakurz. Na jaře 1943 se vrátil zpět k útvaru. Zde byl přeškolen na tankistu. V květnu 1944 byl na návrh Josefa Otiska zařazen do výsadku Wolfram. V rámci skupiny prodělal od 15. května do 10. června 1944 základní výcvik a opakovací parakurz. 11. června 1944 byl odeslán do Itálie.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Wolfram.

14. září po půlnoci byl spolu s ostatními vysazen v prostoru Nytrové. Celá skupina se sešla až 24. září. Spolu s ostatními se skrýval nejprve u Řezníčkových rodičů v Kunčicích pod Ondřejníkem a poté u bratra Josefa Otiska. Podílel se na odbojové činnosti, při příchodu Rudé armády byl krátce zadržen NKVD.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po přihlášení se na MNO byl přidělen k II. oddělení hlavního štábu. Do poloviny roku 1947 vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě bojovou zdatnost a boj zblízka. V roce 1946 byl povýšen na nadporučíka a také se oženil. Manželka krátce nato zemřela a manželství zůstalo bezdětné. Od září 1947 sloužil jako velitel výcvikové a úderné roty v Zákupech u nově vytvořeného 71. výsadkového praporu a v tom samém roce byl povýšen na kapitána pěchoty. V roce 1948 byl povýšen na štábního kapitána. V říjnu 1950 byl bez udání důvodu z armády propuštěn. V dalších letech pracoval v manuálních povoláních, později vystudoval stavební průmyslovku a pracoval v Břeclavi u podniku Povodí Moravy. V roce 1965 byl povýšen na majora výsadkových vojsk. V roce 1990 byl povýšen do hodnosti plukovníka pěchoty. Na sklonku života se oženil, manželkou se mu stala sestra Františka Kobzíka.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.. [s.l.]: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2011. 86 s. Dostupné online. Kapitola 7. Operace Wolfram, s. 32, 33. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]