Vladimír Řezníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Řezníček
Narození 18. června 1919
Kunčice pod Ondřejníkem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 10. ledna 2001 (ve věku 81 let)
Kunčice pod Ondřejníkem
Česká republikaČeská republika Česká republika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Řezníček (18. června 1919, Kunčice pod Ondřejníkem10. ledna 2001 Kunčice pod Ondřejníkem) byl československý voják a příslušník výsadku Wolfram

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 18. června 1919 v Kunčicích pod Ondřejníkem. Otec František byl dlaždič, matka Žofie, za svobodna Seydlová byla v domácnosti. Měl dva bratry.

Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v rodné obci a poté se začal ve Zlíně učit u firmy Baťa. Ze zdravotních důvodů učení přerušil a pracoval u svého otce. 14. března 1939 se podrobil odvodu, ale základní vojenskou službu nevykonal.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

14. srpna 1939 se strýcem překročili hranice do Polska (strýc byl ale zatčen a vrácen zpět). V Malých Bronovicích byl zařazen do československého legionu v Polsku a s ním se po vypuknutí války dostal přes Rumunsko a Sýrii do Francie. 30. října 1939 byl v Agde zařazen k 1. pěšímu pluku. Bojů na frontě se zúčastnil po absolvování poddůstojnické školy. 1. června 1940 byl povýšen na svobodníka. Po pádu francouzské fronty byl evakuován do Anglie.

V Anglii byl zařazen k 2. pěšímu praporu a postupně povýšen na četaře. Poté, co byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů absolvoval od 9. ledna do začátku března 1943 sabotážní kurz a parakurz. Poté byl povýšen na rotného a vrátil se ke svému útvaru. Absolvoval tankový a ženijní výcvik a byl vyškolen jako řidič tanku. Zde si ho do tvořícího se výsadku Wolfram vybral Josef Otisk. Spolu s dalšími příslušníky skupiny absolvoval od 15. května do poloviny června 1944 základní výcvik, parakurz a konspirační kurz. 1. července byl přepraven do Itálie.

Nazazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Wolfram.

14. září po půlnoci byl spolu s ostatními vysazen v prostoru Nytrové. Celá skupina se sešla až 24. září. Spolu s ostatními se skrýval nejprve u svých rodičů a poté u bratra Josefa Otiska. Podílel se na odbojové činnosti, při příchodu Rudé armády byl krátce zadržen NKVD.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po přihlášení se na MNO byl přidělen k II. oddělení hlavního štábu. Do srpna 1945 byl postupně povyšován až na poručíka pěchoty. Do poloviny roku 1946 vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích taktiku, poté, již v hodnosti nadporučíka z armády odešel a nastoupil jako vychovatel mládeže. V roce 1947 se oženil, z manželství se narodily čtyři děti. Od roku 1949 pracoval poblíž svého rodiště v kamenolomu a od roku 1962 až do důchodu v Tatře Kopřivnice.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.. [s.l.]: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2011. 86 s. Dostupné online. Kapitola 7. Operace Wolfram, s. 30. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]