Dálnice A1 (Slovinsko)

Avtocesta A1
Mapa
Základní údaje
Celková délka	248 km
v provozu:	241,4 km
Stát	Slovinsko
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Objekty na trase
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovinská dálnice A1 (Slovenika) spojuje slovinsko-rakouskou státní hranici s Mariborem a hlavním městem Lublaní, odtud pak pokračuje směrem k přístavnímu městu Koper. Navazuje na rakouskou dálnici A9.
S délkou 248 km je nejdelší slovinskou dálnicí.

Výstavba dálnice[editovat | editovat zdroj]

Výstavba dálnice A1 začala po bouřlivých sporech v roce 1970 a první úsek Vrhnika-Postojna byl otevřen 29. prosince 1972. Úsek měřil 30,1 km a jednalo se o první dálnici na území Slovinska i tehdejší Jugoslávie.^[1]
Spojení Lublaně s městem Koper bylo dokončeno v roce 2004. 12. srpna 2005 byl otevřen úsek Trojane – Blagovica – stavebně nejnáročnější část trasy dálnice, kde je na necelých 11 kilometrech 8 mostů a 2 tunely. Poslední 10,5 km dlouhý úsek (obchvat Mariboru) byl uveden do provozu 14. srpna 2009.^[2]

Dopravní stavby na dálnici[editovat | editovat zdroj]

Mimoúrovňové křižovatky[editovat | editovat zdroj]

Součástí dálnice A1 je 8 mimoúrovňových křižovatek, na kterých se oddělují další slovinské dálnice a rychlostní silnice:

Dragučova (dokončena v roce 2008) – severovýchodně od Mariboru se odděluje dálnice A5 směřující přes Murskou Sobotu na hranici s Maďarskem,
Slivnica (dokončena v roce 2009) – jižně od Mariboru se odděluje dálnice A4 směřující přes Gruškovje na hranici s Chorvatskem,
Zadobrova (dokončena v roce 1999) – u Lublaně navazuje rychlostní silnice H3 (severní část lublaňského okruhu),
Malence (dokončena v roce 1993) – jižně od Lublaně začíná křížení dálnice A1 s dálnicí A2, zde se připojuje jižní větev vedoucí do Obrežje na hranicích s Chorvatskem (obě dálnice pak vedou v krátkém úseku společně),
Kozarje (dokončena v roce 1979) – západně od Lublaně se od dálnice A1 odděluje severní větev dálnice A2 směřující k Tunelu Karavanky na hranicích s Rakouskem,
Razdrto (dokončena v roce 2000 – u města Postojna odbočuje rychlostní silnice H4 Razdrto-Vrtojba,
Gabrk (dokončena v roce 1998) – odděluje se dálnice A3 směřující přes Fernetiči na hranice s Itálií,
Srmin (dokončena v roce 2004) – u Koperu se dálnice A1 napojuje na rychlostní silnici H5, směřující od Škofije na hranicích s Itálií podél pobřeží Jaderského moře na hranice s Chorvatskem.

Mosty a tunely[editovat | editovat zdroj]

Dálnice překonává terén 10 tunely a 38 mosty. Její součástí jsou i dvě stavby s rekordní délkou: Viadukt Črni Kal, který je nejvyšším a nejdelším mostem ve Slovinsku a tunel Trojane, který je nejdelším slovinským dvoutubusovým tunelem.

Zpoplatnění[editovat | editovat zdroj]

Na dálnici A1 se dříve používal otevřený způsob placení mýtného. Po zavedení dálničních známek se tento způsob nadále používá již jen pro autobusy a nákladní automobily.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Výběr mýtného (Pesnica, směr Šentilj)
Dálnice poblíž Celje
Tunel Trojane (jižní portál)

Pohled z Limbarské hory
Výběr mýtného (Kompolje)
Most Ljubljanica

MÚK Malence
Před dokončením dálnice
(Postojna, léto 1999)
Před MÚK Gabrk

Tunel Dekani, vjezd směrem od Koperu
Před MÚK Srmin

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Článek o úseku Vrhnika-Postojna na stránkách DARS (slovinsky). www.dars.si [online]. [cit. 2010-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-20.
↑ Článek o předání dálničního obchvatu Mariboru do provozu na stránkách DARS (slovinsky). www.dars.si [online]. [cit. 2009-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-20.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice A1 na Wikimedia Commons

[1] Článek o úseku Vrhnika-Postojna na stránkách DARS (slovinsky). www.dars.si [online]. [cit. 2010-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-20.

[2] Článek o předání dálničního obchvatu Mariboru do provozu na stránkách DARS (slovinsky). www.dars.si [online]. [cit. 2009-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-20.

[1]

[2]