Domžale

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Domžale
Poloha
Souřadnice
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Region Středoslovinský region
Občina Občina Domžale
Domžale
Domžale
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 11 582 (občina 29 902)[1] (2002)
Správa
Status Město
Oficiální web www.domzale.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domžale (německy Domschale) je označení nejen pro město, ale také pro územně-správní jednotku (občinu) ve středu Slovinska, ve Středoslovinském regionu.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla osídlena v předřímské i římské době.[2] Domžale vzniklo v roce 1925 spojením několika samostatných osad – Zgodnje i Spodnje Domžale, Stob, Studa i Depala vas.[2] Nejstarší písemné záznamy o těchto osadách pocházejí z dvanáctého až čtrnáctého století.[2] Domžale bylo symbolem industrializace: v samotném městě existovalo v té době deset továren. Po roce 1866 se začali ve městě usazovat tirolští Němci, kteří do města původně přicházeli kvůli obchodu.[3] V roce 1890 byla postavena železnice LublaňKamnik, jež městem procházela. Městem také procházela cesta Lublaň – Celje, což spolu se železnicí prospělo rozvoji.[4]

Po první světové válce se místní průmysl orientovaný na výrobu slaměných klobouků a dalších výrobků ze slámy ocitl v krizi. Část obyvatelstva Domžale opustila.[2] Za druhé světové války bylo Domžale nejprve obsazeno Italy, po jejich kapitulaci říšskoněmeckými oddíly. Statut města získalo Domžale v roce 1952.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domžale na slovinské Wikipedii.

  1. Statistični urad Republike Slovenije. Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census [online]. 2007 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e STRAŽAR, Stane. Kratek zgodovinski, kulturni in gospodarski oris [online]. C2008-2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07. (slovinsky) 
  3. STANOJEVIĆ, St., et al. Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenačka. Knjiga I. Zagreb: Bibliografski zavod, 1925. S. 544. (srbochorvatsky) 
  4. Enciklopedija Jugoslavije. 3 Dip-Hid. Zagreb: Leksikografski zavod FNRJ, 1958. S. 55-56. (srbochorvatsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]