Domžale
| Domžale | |
|---|---|
 Budova nádraží | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°8′45″ s. š., 14°36′6″ v. d. |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Středoslovinský region |
| Občina | Občina Domžale |
  Domžale | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 11 582 (občina 29 902)[1] (2002) |
| Správa | |
| Status | Město |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Domžale (německy Domschale) je označení nejen pro město, ale také pro územně-správní jednotku (občinu) ve středu Slovinska, ve Středoslovinském regionu. Nachází se nedaleko Lublaně, východně od něj protéká řeka Kamniška Bistrica.
Název[editovat | editovat zdroj]
První německý název města byl ve 12. století zaznamenán jako Domsselsdorf, v roce 1490 se objevuje název Dumsel a roku 1558 potom Damschale. Současný název vznikl poslovanštěním původního.
Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]
Oblast byla osídlena v předřímské i římské době.[2] Domžale vznikly v roce 1925 spojením několika samostatných osad – Zgodnje i Spodnje Domžale, Stob, Studa i Depala vas.[2] Nejstarší písemné záznamy o těchto osadách pocházejí z dvanáctého až čtrnáctého století.[2] Domžale byly symbolem industrializace: v samotném městě existovalo v té době deset továren. Po roce 1866 se začali ve městě usazovat tyrolští Němci, kteří do města původně přicházeli kvůli obchodu.[3] V roce 1890 byla postavena železnice Lublaň – Kamnik, jež městem procházela. Městem také procházela cesta Lublaň – Celje, což spolu se železnicí prospělo rozvoji.[4]
Po první světové válce se místní průmysl orientovaný na výrobu slaměných klobouků a dalších výrobků ze slámy ocitl v krizi. Část obyvatelstva Domžale opustila.[2] Za druhé světové války byly Domžale nejprve obsazeno Italy, po jejich kapitulaci říšskoněmeckými oddíly. Statut města získaly Domžale v roce 1952.[2]
V roce 1952 získalo Domžale status města. Později zde byly postaveny závody chemického a textilního průmyslu. V 80. letech zde vznikly panelové domy; nové obyvatelstvo však mnohdy pracovalo v nedaleké Lublani a tak Domžale získalo přezdívku jako noclehárna republikové metropole. Přebudován byl takto kompletně střed města. Jihovýchodně od něj byla také postavena dálnice A1, spojující Lublaň s Mariborem.
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti města se nachází velký radiový vysílač, nejvýkonnější svého druhu na území Slovinska.
Ve městě také stojí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (slovinsky Cerkev Marijinega vnebovzetja).
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do Domžale vede železniční trať z Lublaně, která pokračuje dále na sever do Kamniku. Do města také směřuje již zmíněná dálnice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domžale na slovinské Wikipedii.
- ↑ Statistični urad Republike Slovenije. Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census [online]. 2007 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e STRAŽAR, Stane. Kratek zgodovinski, kulturni in gospodarski oris [online]. C2008-2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07. (slovinsky)
- ↑ STANOJEVIĆ, St., et al. Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenačka. Knjiga I. Zagreb: Bibliografski zavod, 1925. S. 544. (srbochorvatsky)
- ↑ Enciklopedija Jugoslavije. 3 Dip-Hid. Zagreb: Leksikografski zavod FNRJ, 1958. S. 55–56. (srbochorvatsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domžale na Wikimedia Commons - (slovinsky) Domžale
