Trbovlje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trbovlje
Komín elektrárny v Trbovlje, výška 360 m
Komín elektrárny v Trbovlje, výška 360 m
Trbovlje – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionZasávský region
ObčinaObčina Trbovlje
Trbovlje
Trbovlje
Trbovlje, Slovinsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,6 km²
Počet obyvatel16 000
Hustota zalidnění1 269,8 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaVili Treven
Oficiální webwww.trbovlje.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trbovlje (německy Trifail) jsou město ve Slovinsku, v Zasavském regionu. Leží ve středu země, nedaleko od řeky Sávy, v údolí říčky Trboveljščica, která se do ní vlévá. V roce 2013 zde žilo 14 842 obyvatel. Město je správním centrem občiny Trbovlje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na ulici v Trbovljích v roce 1960.

Trbovlje jsou známé hlavně díky svým bohatým zásobám uhlí. Právě rozvoj těžby uhlí po roce 1804 umožnil rozvoj malé osady do podoby současného města. V roce 1849 byly připojeny na Rakouskou jižní dráhu (spojení Vídně s Terstem), což umožnilo ještě intenzivnější růst města. Obyvatelstvo bylo v této době smíšené (slovinsky a německy mluvící). Boj za postavení slovinského jazyka probíhal v této době pod vedením Any Dimnik.

V období meziválečného jugoslávského království se staly místem několika stávek a protestů dělníků proti těžkým pracovním podmínkám. V roce 1924 zde došlo k násilným střetům mezi horníky a sympatizanty organizace ORJUNA. Město si tuto události připomíná Dnem města, který je stanoven na výročí událostí dne 1. června. V roce 1934 se zde uskutečnila stávka, během níž odmítli horníci vyfárat na povrch.

Po druhé světové válce došlo k rapidní modernizaci původně malého sídla a výstavbě nových částí města především v jeho jižní části. Vznikla organizovaná výstavba, sídliště a výškové budovy, které jsou umístěny na svazích říčky Trboveljščice. Statut města získaly Trbovlje v roce 1952.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Obytné bloky.

Město patřilo k nejvíce industrializovaným lokalitám ve Slovinsku. Kromě dolů zde stojí i elektrárny, cementárna, továrny chemického průmyslu. Je považováno za jedno z nejvíce znečištěných v celém Slovinsku.[zdroj?]

Místní uhelná elektrárna má nejvyšší komín v Evropě – 360 m .[1] Také je zde cementárna.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Při jižním okraji města prochází hlavní železniční trať E70 LublaňDobova, která je spojnicí Lublaně se Záhřebem či Mariborem.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Trbovljích se rovněž nachází i městské muzeum, jehož expozice je věnována převážně těžbě uhlí.

Historicky nejstarší dům v obci pochází z roku 1582.

Z historických staveb ve městě vyniká kostel sv. Martina, původně románský kostel, jehož původ dnes připomíná jen část hlavní lodi. Novější kostel svatého Mikuláše pochází z 18. století.

Oblíbeným výletním místem v okolí je vrchol Kum s nadmořskou výškou 1220 m n m. Na vrcholu se nachází turistický dům (slovinsky Planinarski dom) a kostel sv. Anežky.

Ve městě byla v roce 1980 založena hudební skupina Laibach.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie elektrárny. www.tet.si [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-27. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]