Novo mesto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Novo mesto
Novo mesto v zimě
Novo mesto v zimě
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška202 m n. m.
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionJihovýchodní slovinský region
ObčinaNovo mesto
Novo mesto
Novo mesto
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel22 415
Správa
StatusMěsto
Oficiální webwww.novomesto.si
Označení vozidelNM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novo mesto (německy Rudolfswerth nebo Neustadtl) je město ve Slovinsku. Leží na jihu země, u hranic s Chorvatskem na řece Krce. Je centrem historického regionu Dolní Kraňsko (Dolenjsko), statistického Jihovýchodního slovinského regionuměstské občiny Novo mesto. Je vzdálené 70 km jihovýchodně od Lublaně a na polovině cesty ze slovinské metropole do hlavního města Chorvatska, Záhřebu. Žije zde 22 415 obyvatel (v celé občině 40 925). Leží v nadmořské výšce 202 m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast byla osídlena od doby bronzové, zejména od doby železné. Novo mesto představuje jedno z nejdůležitějších archeologických nalezišť v halštatské kultuře, které se vyvinulo mezi lety 1200 a 500 př. n. l. Po příchodu Římanů byla oblast součástí provincie Panonie. V 7. století sem přišli Slované.

Novo mesto vzniklo v roce 1365, bylo založeno na dosud ještě neosídleném místě, v meandru řeky Krka. Jeho zakladatelem byl Rudolf IV. Habsburský, jehož název město po nějakou dobu i neslo. Z roku 1428 pochází první zmínka o místní katedrále. V letech 1576 a 1664 vyhořelo při požáru; v roce 1599 jej zasáhla epidemie moru. Až do roku 1768 bylo obehnáno hradbami. V rámci rozšiřování a modernizace města měly být strženy, přesto se ale malé úseky hradeb dochovaly až dodnes. V polovině 18. století bylo do Nového města umístěno sídlo správní jednotky, což znamenalo příchod úředníků, ale také obavu z germanizace celé oblasti. V roce 1784 bylo ve městě založeno z rozhodnutí císařovny Marie Terezie gymnázium, které spravoval místní františkánský klášter, a to až do roku 1870, kdy bylo školství plně sekularizováno.

19. století, za napoleonských válek, vládli městu krátkou dobu Francouzi; v jeho druhé polovině zde probíhalo národní obrození Slovinců. Roku 1850 byl ustanoven místní soud. V roce 1873 byl dokončen slovinský Národní dům. V letech 1861 a 1867 zněl oficiální název města Rudolfswerth, název Neustadtl byl používán nejprve od roku 1783 a poté do až do roku 1918.

Výstavba železnice a rozvoj průmyslu zajišťovaly další růst města. První vlak z Lublaně přijel v roce 1894. V roce 1905 byla vybudována nová radnice, která nahradila původní objekt z 18. století. Období dynamického rozvoje utnulo vypuknutí první světové války v roce 1914. Výsledkem války bylo odpojení města a celého Slovinska od Rakouska-Uherska. Po první světové válce bylo město součástí státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, který se od 3. října nazýval Království Jugoslávie. Od roku 1929 bylo Novo mesto součástí tzv. Drávské bánoviny, administrativní jednotky, která zahrnovala většinu území současného Slovinska.

Za druhé světové války bylo zabráno fašistickou Itálií, po roce 1943 pak okupováno německým wehrmachtem. Město bylo několikrát bombardováno, především v roce 1943. Svrchovanost Jugoslávie a tím příslušnost města do tohoto státního útvaru byla obnovena v březnu 1945. Ve druhé polovině 20. století se město zmodernizovalo, vzniklo zde mnoho nových závodů. Městem procházela také celojugoslávská dálnice, zbudovaná v roce 1958 za pomoci dobrovolnických brigád. V 60. letech byla zbudována místní poliklinika a v letech sedmdesátých nový silniční most. Od roku 1991 je Novo mesto součástí nezávislého Slovinska.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Drtivá většina obyvatel Nového mesta jsou Slovinci, zastoupeny jsou i příslušníci dalších národností, především z oblastí bývalé socialistické Jugoslávie.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Františkánský klášter.
Hrad na historickém vyobrazení.
Střed města.
Hlavní náměstí (Glavni trg).

Dochované je historické město, které zabírá prostor obklopený ze tří stran řekou Krkou. Jeho středem je náměstí (Glavni trg).

  • Hrad Graben na pravém břehu řeky Krky je umístěn na soutoku místních vodních toků, necelé dva kilometry po proudu od středu města. První jeho obyvatelé byli zmíněni v písemném dokumentu z roku 1170; „Graben.
  • Zámek Grm
  • Kapitulní kostel sv. Mikuláše s gotickým presbytářem z 15. století, s oltářem od Tintoretta a několika obrazů od Jeana Metzingera.
  • Františkánský kostel s novogotickou fasádou (od roku 1866).
  • Františkánský klášter. Františkáni působí v Novém mestu přes 500 let.
  • Starý most
  • Muzeum regionu Dolenjsko (slovinsky Dolenjski muzej).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Velký význam pro město měl automobilový průmysl, v Novom mestě dříve sídlil závod Industrija motornih vozil (Revoz[1]), který vyráběl ve spolupráci se západoevropskými automobilkami vozy typu Renault, Auto Union a spolupracoval s |Německo|německým koncernem Daimler AG. Kromě něj zde například sídlí firma Krka (výrobce léčiv), dále také textilní firma Labodlesnický podnik Novoles. Vyráběny zde byly rovněž i karavany společností Adria mobil.

V okolí města se dobře daří vinařství.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Severně od Nového mesta je vedena dálnice A2, která spojuje Lublaň se Záhřebem (dříve dálnice Bratrství a jednoty). Silnice 1. třídy č. 105 směřuje do pohraničního města Metlika na hranici s Chorvatskem.

Železniční spojení z Nového mesta vede do Lublaně (přes město Trebnje), dále do chorvatského Karlovace. Západním směrem směřuje z města vlečka do města Straža k průmyslovým podnikům. Město má celkem tři železniční stanice (Novo mesto, Novo mesto Center a Novo mesto Kandija).

V blízkosti města se nachází sportovní letiště Prečna.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Novom meste se nachází také pět základních škol (OŠ Grm, OŠ Bršljin, OŠ Drska, OŠ Center, OŠ Šmihel), střední školyvysokoškolské centrum.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Novo mesto má vlastní polikliniku (slovinsky Zdravstveni dom).

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí několik fotbalových týmů:

V Novém mestu se nachází Sportovní hala Marof (dokončená v roce 1960 a obnovená v roce 1991) a fotbalový stadion Portovald.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Novo mesto patří k turisticky málo dotčeným částem Slovinska, především proto, že v okolí se nenacházejí atraktivní památky ani architektonicky nápadné objekty. V 2. dekádě 21. století jej navštívilo ročně okolo několika desítek tisíc návštěvníků, z toho tři čtvrtiny byli návštěvníci ze zahraničí. Dominují turisté především z Itálie, Německa, Izraele a dalších zemí). V roce 2015 bylo v Novém městu uskutečněno 2015 přenocování.[2]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam uvádí významné rodáky či osobnosti žijící ve městě:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statistické regiony Slovinska

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. COX, John K. Slovenia: Evolving loyalties. New York: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-415-27431-1. S. 148. (angličtina) 
  2. Turistická strategie Nového města Šablona:Si

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]