Škofja Loka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Škofja Loka
Škofja Loka, Kapucínský most
Škofja Loka, Kapucínský most
Škofja Loka – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionHornokraňský region
ObčinaŠkofja Loka
Škofja Loka
Škofja Loka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,48 km²
Počet obyvatel11 619 (2019)
Hustota zalidnění2,6 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaIgor Draksler
Oficiální webwww.skofjaloka.si
PSČ4220
Označení vozidelKR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škofja Loka (německy Bischoflack, Laak an der Zaier) je označení nejen pro dvanáctitisícové město, ale také pro dvaadvacetitisícovou územně-správní jednotku (občinu) ve Slovinsku.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Škofja Loka je zkomolením latinského Episcopi loca (znamená „biskupova místa“), odvozen od středověkému držení biskupyFreisingu. V listině z roku 973 byl uveden slovem Lonca (1160 jako Lonka, 1192–97 Lok, 1286 se už používá název Stara Loka, další verze názvu jsou 1293 Scofolotti a 1295 Scofioloco).

Znak[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku města je korunovaná bysta Maura. Podle legendy byl zakladatel města, biskup Abrahám z Freisingu v údolí Poljanska napaden medvědem. Přítomný Maur (z biskupova doprovodu ?) se medvěda nebál a zabil ho šípem. Biskup mu z vděčnosti slíbil, že ho „proslaví, aby si ho pamatovalo mnoho generací“. Korunovaný Maur se stal znakem freisingské diecéze a následně i města Škofja Loka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Centrum města s věží kostela sv. Jakuba
Městský trh s mariánským sloupem
Cankarův trh s kostelem sv. Jakuba

Počátky dějin města se datují do roku 973, kdy císař Ota II. svou darovací listinou potvrdil Locus (latinsky, množné číslo Loca) Abrahámovi, biskupoviFreisingu. Tehdejší Loka ležela v historické části (Stara Loka). Biskup měl misijní úkol, christianizaci slavonského území Kraňska a severní Itálie.

Jádrem sídelního území v raném středověku byla oblast na soutoku řek Selška Sora a Poljanska Sora. V 11. a 12. století zbudovali biskupové na kopci Kranjcelj nad soutokem řek románskou Horní věž a hrad, který se stal sídlem biskupského správce. Roku 1248 je Škofja Loka poprvé jmenována také trhová obec v podhradí, městská privilegia obdržela v roce 1274 od krále Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století bylo zbudováno městské opevnění s pěti obrannými věžemi a pěti branami.

Roku 1476 město napadlo vojsko Osmanské říše. Město bylo v roce 1511 vážně poškozeno zemětřesením, ale brzy bylo znovu zbudováno. Znovu bylo město poškozeno při požárech v letech 1660 a 1698. Městské opevnění postupně zastarávalo a většina jej byla odstraněna spolu s městskými branami v roce 1789.

Po roce 1803 bylo zrušeno freisinské biskupské panství a město připadlo pod Kraňské vévodství – součást Habsburské monarchie. Škofja Loka bylo první město v Kraňsku, které získalo elektrické osvětlení, už roku 1895.

Za druhé světové války bylo město 13. dubna 1941 obsazeno italskou armádou, o několik dní později, 17. dubna, ji vystřídala německá okupační správa. Během říšskoněmecké okupace neslo město oficiální pojmenování Laak an der Zaier. Během války byly v okolí města aktivní jednotky partyzánů. 9. února 1944 němečtí velitelé nechali zastřelit 50 občanů odplatou za smrt jednoho německého vojáka zabitého partyzány.

Škofja Loka zůstala do současnosti jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst ve Slovinsku. Roku 1987 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jakuba – gotický kostel z 15. století
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie – raně barokní klášterní kostel z roku 1660
  • Kapucínský klášter s kostelem sv. Anny ze začátku 18. století s významnou knihovnou čítající 30 tisíc svazků
  • Kostel s bývalým klášterem voršilek
  • Kostel Panny Marie Bolestné z roku 1710 u bývalého městského špitálu
  • Kapucínský most (Kamenný most Františka Josefa I.) – gotický most ze 14. století přes řeku Selška Sora, se sochou sv. Jana Nepomuckého
  • Škofjeloški grad – středověký hrad na kopci nad městem přestavený na zámek
  • Mariánský sloup - barokní statue se sochami Panny Marie Immaculaty, sv. Rocha a sv. Floriána (1751)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jurij Dalmatin (1547-1589) – protestantský teolog a spisovatel
  • Šlechtická rodina Apfaltrerů; Ernest Apfaltrer (1701-1767) byl jezuita, matematik a teolog

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Škofja Loka na slovinské Wikipedii, Škofja Loka na anglické Wikipedii a Škofja Loka na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]