Škofja Loka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Škofja Loka
Škofja Loka
Škofja Loka
Poloha
Souřadnice
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Region Hornokraňský region
Občina Škofja Loka
Škofja Loka
Škofja Loka
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 12 289 (2002)
Správa
Status Město
Starosta Igor Draksler
Oficiální web www.skofjaloka.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škofja Loka (německy Bischoflack, Laak an der Zaier) je označení nejen pro dvanáctitisícové město, ale také pro dvaadvaceti tisícovou územně-správní jednotku (občinu) ve Slovinsku.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Škofja Loka doslova znamená „biskupská louka“, což se vztahuje k jeho středověkému držení biskupyFreisingu. V roce 973 je zmíněna jako Lonca (1160 jako Lonka, 1192–97 Lok, 1286 se už používá název Stara Loka, další verze názvu jsou 1293 Scofolotti a 1295 Scofioloco)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Centrum města s věží kostela sv. Jakuba

Počátky dějin města se datují do roku 973, kdy císař Ota II. poskytl území Loky biskupoviFreisingu. Loka, o níž hovořila darovací smlouva, však není samotným současným městem, ale jeho historickou částí (Stara Loka).

Ve středověku se oblast na soutoku řek Selška Sora a Poljanska Sora začalo rozvíjet. V 11. a 12. století zbudovali biskupové na kopci Kranjcelj nad soutokem řek románskou Horní věž a hrad, který se stal sídlem biskupského správce. Roku 1248 je Škofja Loka prvně jmenována jako trhová obec, městská privilegia obdržela v roce 1274 od krále Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století bylo zbudováno městské opevnění s pěti obrannými věžemi a pěti branami.

Roku 1476 město napadlo vojsko Osmanské říše. Město bylo v roce 1511 vážně poškozeno zemětřesením, ale brzy bylo znovu zbudováno. Znovu bylo město poškozeno při požárech v letech 1660 a 1698. Městské opevnění postupně zastarávalo a většina jej byla odstraněna spolu s městskými branami v roce 1789.

Po roce 1803 bylo zrušeno freisinské biskupské panství a město připadlo pod Kraňské vévodství – součást Habsburské monarchie. Škofja Loka bylo první město v Kraňsku, které získalo elektrické osvětlení, už roku 1895.

Za a druhé světové války bylo město 13. dubna 1941 obsazeno italskou armádou, o několik dní později, 17. dubna, ji vystřídala německá okupační správa. Během říšskoněmecké okupace neslo město oficiální pojmenování Laak an der Zaier. Během války byly v okolí města aktivní jednotky partyzánů. 9. února 1944 němečtí velitelé nechali zastřelit 50 občanů odplatou za smrt jednoho německého vojáka zabitého partyzány.

Škofja Loka zůstala do současnosti jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst ve Slovinsku. roku 1987 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jakuba – gotický kostel z 15. století
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie – raně barokní klášterní kostel z roku 1660
  • Kapucínský klášter s kostelem sv. Anny ze začátku 18. století s významnou knihovnou čítající 30 tisíc svazků
  • Kostel Panny Marie Bolestné z roku 1710 u bývalého městského špitálu
  • Most Františka Josefa I. (Kamenný most) – gotický most ze 14. století přes řeku Selška Sora se sochou sv. Jana Nepomuckého
  • Škofjeloški grad – středověký hrad na kopci nad městem přestavený na zámek

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Škofja Loka na slovinské Wikipedii, Škofja Loka na anglické Wikipedii a Škofja Loka na německé Wikipedii.