Přeskočit na obsah

Čerepovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čerepovec
Череповец
Čerepovec – znak
znak
Čerepovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastVologdská
Čerepovec na mapě
Vologdská oblast na mapě Ruska
Čerepovec
Čerepovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha120,9 km²
Počet obyvatel301 040 (2023)[2]
Hustota zalidnění2 490 obyv./km²
Správa
StarostaVadim Germanov
Vznik1777
Oficiální webwww.cherinfo.ru
Telefonní předvolba(+7)8202
PSČ162600–162627
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerepovec (rusky Черепове́ц) je město v Rusku, největší město Vologdské oblasti a administrativní centrum Čerepoveckého rajónu. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 312 310 obyvatel, v dalších letech se odhaduje mírný nárůst. Město se nachází na ústí řeky Šeksny do Rybinské přehrady.

Původ jména není zcela jistý, ale existují dvě varianty, kdy první se skládá ze dvou slov, lebka (rusky череп, čerep) a voda (finsky vesi), kdy slovo lebka, měl být název pro kopec na kterém se město nachází.[3] Druhá varianta počítá, že vepsové vytvořily název, kdy Čerepovec má v překladu znamenat Vepsovská rybářská vesnice.[4]

Historie města zasahuje až do střední doby kamenné kdy se dochovaly různé předměty, pazourky a keramika až z 3. tisíciletí př. n. l.[5] Od desátého století zde ležely rybářské osady, nejdříve obydlené vepsany, ale později i slovany. Osady se hlavně soustředily na lov zvěře a zemědělství.

První zmínka o osadě Čerepovec pochází z roku 1362, založením Čerepoveckého kláštera vzkříšení, založen žáky svatého Sergeje Radoněžského. Klášter vzkříšení, stejně jako ostatní ruské kláštery té doby, plnil roli nejen náboženského, ale i hospodářského centra, vlastnil rybářství a ryby se vyvážely do Moskvy.

První plánek města Čerepovec

V roce 1764 byl klášter dekretem Kateřiny II. zrušen a jeho majetek byl převeden do státní pokladny.

V roce 1777 byl výnosem Kateřiny II. Čerepovec povýšen na město a stalo se také o tři roky později krajským městem v Novgorodské gubernerii.

Na konci 18. století, rozhodl Pavel I. o zrušení nadbytečného města Čerepovec. Nejprve se stalo městysem a později se měl městys celkově zničit. V roce 1797 odjel obchodník Jefim Krasilnikov do Moskvy projednat zachování osady. Pavel I. poté sepsal dekret, kdy Čerepovec mohl zůstat osadou. O pět let později se Čerepovec znovu na dekret Pavla I. městem.

V 19. století se město rozvinulo hlavně díky Mariinské vodní cestě, město bylo jediná velká osada v okruhu 400 kilometrů a díky tomu zde vznikl přístav. [5]

Na začátku 20. století zde bylo postaveno mnoho škol a univerzit. Každý šestý občan v té době byl studentem. V roce 1904 byla dokončena železniční stanice která propojila město s Petrohradem. Na začátku 20. století se vývoj města rapidně zrychloval, kdy počet obyvatel v roce 1915 dosáhl milníku 10 tisíc. [5]

V 30. letech 20. století se rozhodlo o postavení Rybinské přehrady a postavení hutního závodu Čerepovci, v okolí se nenacházela ložiska, tak byla ruda dovážena z poloostrova Kola. V roce 1941 byla plněna Rybinská přehrada, ta zaplavila i podstatný kus přístavu v Čerepovci, přístav byl rekonstruován a přeložen více k městu.[5]

Za druhé světové války byly zde nemocnice, závody pro výrobu střeliv a zajatecké tábory.[6]

Po válce v roce 1952 byla zde postavena vysoká pec a o tři roky později se zde začalo vyrábět surové železo a ocel, tahle událost se považuje za založení Čerepoveckého hutního závodu, dnes závodu Severstal. Dříve byla zdejší vysoká pec největší na světě.[7]

V 60. letech 20. století bylo založeno více podniků hlavně chemické podniky a rozšiřování hutního podniku.

V 70. letech byl otevřen Okťabrský most přes řeku Šeksna a v 80. letech dosáhlo město milníku 300 tisíc obyvatel.

Významné stavby

[editovat | editovat zdroj]
  • Čerepovecký klášter vzkříšení
  • Galské panství

Od roku 1953 zde působí hokejové kluby Severstal Čerepovec, který je účastník KHL a Almaz Čerepovec, účastník MHL. Oba dva celky hrají své domácí zápasy ve víceúčelové hale Ledovyj dvorec.

FK Šeksna Čerepovec byl fotbalový klub, který v roce 2012 zanikl, ale v roce 2014 se vrátil zpět pod názvem FK Čerepovec.

Dále se ve městě hraje basketbal a volejbal.

Čerepovec se nachází mezí Petrohradem a Moskvou, mezi kterýma od města vede silniční, železniční, vodní i letecká doprava.

Čerepovec ma železniční stanici otevřenou v roce 1904, která leží na trati PetrohradVologda. Železniční stanice se rozlišuje na Čerepovec I., která je osobní stanicí a Čerepovec II., která je nákladní stanicí.

Ve městě funguje tramvajová a autobusová městská doprava, 18 km severně se nachází letiště.

Přes řeku Šeksnu propojuje město Okťabrský most, je to první lanový most v Rusku.[8]

Osobnosti města

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Počet trvalé populace Ruské federace pro obce k 1. lednu 2023 (s ohledem na výsledky všeruského sčítání lidu 2020). 18. srpna 2023. Dostupné online.
  3. Канал 12 Череповец : Легенды нашего города. История происхождения названия города Череповец.. www.kanal12.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-03. 
  4. Череповец: к этимологии названия: (реализация древне-вепсской традиции номинации населенных пунктов) | Рябининские чтения – 2003| Электронная библиотека | Музей-заповедник «Кижи». kizhi.karelia.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  5. a b c d Череповец. Краеведческий альманах. Выпуск 1. www.booksite.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  6. MASCHKE, Erik. K historii německých válečných zajatců druhé světové války. Bielefeld: Vydavatel Ernst a Werner Gieseking, 1962. 
  7. Знакомьтесь, новый Политех!. polytech.one [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-31. (rusky) 
  8. 7 чудес России. ruschudo.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-24. 
  9. Nikolai Vereshchagin. family archive. ik-ptz.ru [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. 
  10. BRANDON. Vasily Vereshchagin Biography (1842-1904) - A Russian Painter Life. Totally History [online]. 2013-02-10 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BLOKS, Moniek. Anna Demidova - A devoted servant [online]. 2018-01-26 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ВАЛЕНТИНА БОРИСЕНКО. Федерация шахмат России [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (rusky) 
  13. Sergey Fokichev - SpeedSkatingStats.com. www.speedskatingstats.com [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. 
  14. Bloomberg Billionaires Index. Bloomberg.com. 2023-07-05. Dostupné online [cit. 2023-07-05]. (anglicky) 
  15. Vadim Shipachyov at eliteprospects.com. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Valery Chkalov Museum, Chkalovsk. lpsphoto.top [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. 
  17. NEWSDESK. Dissident Joseph Brodsky to Brezhnev: I belong to Russian culture | -europeantimes.news- [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Nikolay Soskov: biography, personal life, creativity. Russian musician Nikolai Ivanovich Soskov. Biography Nicholas Socks Official. thestrip.ru [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]