Šeksna
| Šeksna | |
|---|---|
 Kostel obce Krochino zatopené Čerepoveckou přehradou | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 139 km |
| Plocha povodí | 19 000 km² |
| Průměrný průtok | (28 km od ústí) 172 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Bílé jezero 60°3′36″ s. š., 38°2′4″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Rybinské přehrady 59°6′45″ s. š., 37°54′12″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko(Vologdská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| bezodtoká oblast, Kaspické moře, Volha | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šeksna (rusky Шексна) je řeka ve Vologdské oblasti v Rusku. Je dlouhá 139 km.[1] Povodí řeky má rozlohu 19 000 km².[1]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Odtéká z Bílého jezera, přičemž odtok je regulován Čerepoveckou přehradou, v jejímž vzdutí se jezero nachází. Hlavními přítoky jsou Kovža zprava a Sizma zleva. Protéká lesnatou a bažinatou Mologošeksninskou nížinou. Ústí do Šeksninského zálivu Rybinské přehrady na Volze, jejímž je levým přítokem. Původně měřil tok řeky okolo 400 km, po napuštění přehrad se zkrátil na třetinu.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 28 km od ústí činí 172 m³/s. Zamrzá na konci října až v prosinci a rozmrzá v dubnu až na začátku května. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v dubnu a v květnu. Na podzim dochází k povodním, které jsou způsobené dešti.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Řeka je součástí Volžsko-baltské vodní cesty a Severodvinského vodního systému. Nedaleko ústí na břehu Šeksninského zálivu se nachází město Čerepovec, dalšími významnými sídly jsou Šeksna, Kirillov a Bělozersk. Památkami staroruské architektury jsou Kirillo-bělozerský monastýr a ženský Gorický monastýr.[2] V 19. století se v řece lovil jeseter malý, který vymizel po napuštění přehrad.[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Výraz Šeksna pochází pravděpodobně z baltských jazyků, kde označuje říční rameno.[4] V místní nářečí se vyslovuje jako Šechna, odtud se kraj v povodí řeky nazývá Pošechonie. Zdejší svérázný folklór popsal Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin v knize Pošechonské staré časy. Podle řeky se pojmenovala protitanková střela 9K116-2 Šeksna a fotbalový klub FK Šeksna Čerepovec.
Historie[editovat | editovat zdroj]
O řece a osídlení na jejích březích se zmiňuje už Pověst dávných let. V červnu 1553 utonul v řece osmiměsíční prvorozený syn Ivana IV. Dmitrij při ztroskotání lodi, kterou panovnická rodina putovala do Kirillo-bělozerského monastýru.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Registr vodních toků Ruské federace – Šeksna [online]. [cit. 2017-01-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Archivovaná kopie. vologdatourinfo.ru [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05.
- ↑ http://nason.ru/sheksnaivodohranilisha/
- ↑ Archivovaná kopie. www.tehnotour.ru [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Шексна“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šeksna na Wikimedia Commons - http://www.cpv.ru/modules/myhistory/item.php?itemid=111
