Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 Průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie z ulice Matky Boží | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
| Obec | Jihlava |
| Souřadnice | 49°23′40,92″ s. š., 15°35′16,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanství | jihlavské |
| Farnost | Jihlava-Matky Boží |
| Status | farní kostel |
| Užívání | mše každý den |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský sloh, gotika, baroko |
| Výstavba | pol. 13. století |
| Další informace | |
| Kód památky | 45491/7-4877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky minoritský klášter v Jihlavě) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě je farní kostel farnosti Jihlava-Matky Boží[1] a jakožto část funkčního celku minoritského kláštera kulturní památka[2] v Jihlavě. Byl zbudován v polovině 13. století v přechodném, románsko-gotickém stylu, v 30. letech 18. století byl barokizován. Iniciátorem výstavby kostela byl řád minoritů, jehož jihlavský konvent jej dosud spravuje, [3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je svým průčelím v ulici Matky Boží začleněný do městské zástavby, k východní straně přiléhá Minoritské náměstí. Stojí v blízkosti brány Matky Boží na západní straně středověkého městského opevnění kolem městského jádra Jihlavy.
Kostel není orientovaný, tj. kněžiště kostela nesměřuje na východ, jak bývá obvyklé, snad kvůli okolní zástavbě. Podle legendy směřuje jižním směrem, tedy k rodnému městu zakladatele řádu sv. Františka z Assisi.[4]
Kostel je majetkem Provincie Řádu minoritů v ČR; v kostele se denně slouží mše svaté.
Kostel není orientovaný, jeho protáhlé kněžiště směřuje k jihu. Má tři lodi, od nichž je kněžiště odděleno příčnou lodí. V západní straně příčné lodi je zřízena kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Se západní lodí je v severní části spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích: zcela nahoře socha Panny Marie, v prostřední dvojici svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, ve spodní dvojici svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy.[3][5]
Z výzdoby interiéru kostela lze uvést zejm. nástěnný obraz Přepadení Jihlavy v r. 1402, snad nejstarší veduta znázorňující město Jihlavu, a dále trojici soch světic Barbory, Markéty a Kateřiny.[5] V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven veliký betlém.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl spolu s klášterem v počátcích města Jihlavy, snad kolem poloviny 13. století. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí i klenby lodí i kněžiště. Rozšířen byl kostel v 80. letech 14. století o dvě kaple při západní lodi a nad křížením o osmibokou zvonici. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště, uzavřeno pětibokým závěrem a na jeho východní straně přistavěna kaple svatého Wolfganga. Barokní přestavby se kostel dočkal ve 30. letech 18. století. Bylo zbudováno průčelí s dvěma dvojicemi pilastrů a výklenky pro sochy a vstupní předsíň. Nad předsíní pak v roce 1756 kruchta.[3][5]
Hřbitov při kostele byl zrušen ve druhé polovině 16. století. S výstavbou přilehlých měšťanských domů kostel pozbyl své původní dominantní postavení. Podobné důsledky mělo i zvýšení okolního terénu kostela o 100–120 cm.[5]
-
Kostel s přilehlým klášterem minoritů -
pohled do hlavní lodi -
pravá postranní loď -
nástěnné malby
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Za josefínských reforem byla při kostele Matky Boží zřízena roku 1784 farnost se světským farářem, jemuž byli minorité kaplany; správu farnosti převzali minorité roku 1800.[3] Klášterní komplex byl Provincii Řádu minoritů v ČR vrácen jako historický majetek roku 1998.[6]
V klášterní zahradě jsou umístěny zbylé čtyři plastiky ze zaniklé Křížové cesty.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 118.
- ↑ Záznam v rejstříku nemovitých kulturních památek č. 45491/7-4877
- ↑ a b c d BARTUŠEK, Antonín; KÁBA, Arnošt. Umělecké památky Jihlavy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě, 1960. 64 (147) s. S. 28–29.
- ↑ S.R.O., Via Aurea. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu minoritského kláštera | Objekty | Jihlavský architektonický manuál. jam.jihlava.cz [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-03-20.
- ↑ a b c d JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. 1. vyd. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2002. 169 s. ISBN 80-86382-07-9. S. 29–51.
- ↑ Řád minoritů v ČR. Chrám Nanebevzetí Panny Marie [online]. Jihlava: Řád minoritů v ČR [cit. 2010-04-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě na Wikimedia Commons - Chrám Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Fotogalerie: Turistické informační centrum v Jihlavě Archivováno 14. 6. 2008 na Wayback Machine.
