Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Obec | Jihlava |
| Souřadnice | 49°23′40,92″ s. š., 15°35′16,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Jihlava |
| Farnost | Jihlava-Matky Boží |
| Status | farní kostel |
| Užívání | mše každý den |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský sloh, gotika, baroko |
| Výstavba | pol. 13. století |
| Další informace | |
| Kód památky | 45491/7-4877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Jihlava-Matky Boží[1] a jakožto část funkčního celku minoritského kláštera kulturní památka[2] v Jihlavě. Byl zbudován v polovině 13. století řádem minoritů, jehož jihlavský konvent jej dosud spravuje, v přechodném, románsko-gotickém stylu, v 30. letech 18. století byl barokizován.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je svým průčelím v ulici Matky Boží začleněný do městské zástavby, k východní straně přiléhá Minoritské náměstí. Stojí v blízkosti brány Matky Boží na západě hrazeného jádra města Jihlavy.
Kostel je majetkem Provincie Řádu minoritů v ČR; v kostele se denně slouží mše svaté.
Kostel není orientovaný, jeho protáhlé kněžiště směřuje k jihu. Má tři lodi, od nichž je kněžiště odděleno příčnou lodí. V západní straně příčné lodi je zřízena kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Se západní lodí je v severní části spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích: zcela nahoře socha Panny Marie, v prostřední dvojici svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, ve spodní dvojici svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy.[3][4]
Z výzdoby interiéru kostela lze uvést zejm. nástěnný obraz Přepadení Jihlavy v r. 1402, snad nejstarší veduta znázorňující město Jihlavu, a dále trojici soch světic Barbory, Markéty a Kateřiny.[4] V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven veliký betlém.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl spolu s klášterem v počátcích města Jihlavy, snad kolem poloviny 13. století. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí i klenby lodí i kněžiště. Rozšířen byl kostel v 80. letech 14. století o dvě kaple při západní lodi a nad křížením o osmibokou zvonici. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště, uzavřeno pětibokým závěrem a na jeho východní straně přistavěna kaple svatého Wolfganga. Barokní přestavby se kostel dočkal ve 30. letech 18. století. Bylo zbudováno průčelí s dvěma dvojicemi pilastrů a výklenky pro sochy a vstupní předsíň. Nad předsíní pak v roce 1756 kruchta.[3][4]
Hřbitov při kostele byl zrušen ve druhé polovině 16. století. S výstavbou přilehlých měšťanských domů kostel pozbyl své původní dominantní postavení. Podobné důsledky mělo i zvýšení okolního terénu kostela o 100–120 cm.[4]
-
průčelí kostela -
pohled do hlavní lodi -
pravá postranní loď -
nástěnné malby
,--Matky-Bo%C5%BE%C3%AD-1012-(33).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Za josefínských reforem byla při kostele Matky Boží zřízena roku 1784 farnost se světským farářem, jemuž byli minorité kaplany; správu farnosti převzali minorité roku 1800.[3] Klášterní komplex byl Provincii Řádu minoritů v ČR vrácen jako historický majetek roku 1998.[5]
V klášterní zahradě jsou umístěny zbylé čtyři plastiky ze zaniklé Křížové cesty.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 118.
- ↑ Záznam v rejstříku nemovitých kulturních památek č. 45491/7-4877
- ↑ a b c d BARTUŠEK, Antonín; KÁBA, Arnošt. Umělecké památky Jihlavy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě, 1960. 64 (147) s. S. 28–29.
- ↑ a b c d JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. 1. vyd. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2002. 169 s. ISBN 80-86382-07-9. S. 29–51.
- ↑ Řád minoritů v ČR. Chrám Nanebevzetí Panny Marie [online]. Jihlava: Řád minoritů v ČR [cit. 2010-04-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Chrám Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Fotogalerie: Turistické informační centrum v Jihlavě Archivováno 14. 6. 2008 na Wayback Machine.
