Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Obec Jihlava
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát Jihlava
Farnost Jihlava-Matky Boží
Status farní kostel
Užívání mše každý den
Architektonický popis
Stavební sloh románský sloh, gotika, baroko
Výstavba pol. 13. století
Odkazy
Kód památky 45491/7-4877 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Jihlava-Matky Boží[1] a jakožto část funkčního celku minoritského kláštera kulturní památka[2]Jihlavě. Byl zbudován v polovině 13. století řádem minoritů, jehož jihlavský konvent jej dosud spravuje, v přechodném, románsko-gotickém stylu, v 30. letech 18. století byl barokizován.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Václav Kovanda, Panna Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je svým průčelím v ulici Matky Boží začleněný do městské zástavby, k východní straně přiléhá Minoritské náměstí. Stojí v blízkosti brány Matky Boží na západě hrazeného jádra města Jihlavy.

Kostel je majetkem Provincie Řádu minoritů v ČR; v kostele se denně slouží mše svaté.

Kostel není orientovaný, jeho protáhlé kněžiště směřuje k jihu. Má tři lodi, od nichž je kněžiště odděleno příčnou lodí. V západní straně příčné lodi je zřízena kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Se západní lodí je v severní části spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích: zcela nahoře socha Panny Marie, v prostřední dvojici svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, ve spodní dvojici svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy.[3][4]

Z výzdoby interiéru kostela lze uvést zejm. nástěnný obraz Přepadení Jihlavy v r. 1402, snad nejstarší veduta znázorňující město Jihlavu, a dále trojici soch světic Barbory, Markéty a Kateřiny.[4] V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven veliký betlém.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl spolu s klášterem v počátcích města Jihlavy, snad kolem poloviny 13. století. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí i klenby lodí i kněžiště. Rozšířen byl kostel v 80. letech 14. století o dvě kaple při západní lodi a nad křížením o osmibokou zvonici. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště, uzavřeno pětibokým závěrem a na jeho východní straně přistavěna kaple svatého Wolfganga. Barokní přestavby se kostel dočkal ve 30. letech 18. století. Bylo zbudováno průčelí s dvěma dvojicemi pilastrů a výklenky pro sochy a vstupní předsíň. Nad předsíní pak v roce 1756 kruchta.[3][4]

Hřbitov při kostele byl zrušen ve druhé polovině 16. století. S výstavbou přilehlých měšťanských domů kostel pozbyl své původní dominantní postavení. Podobné důsledky mělo i zvýšení okolního terénu kostela o 100–120 cm.[4]

Za josefínských reforem byla při kostele Matky Boží zřízena roku 1784 farnost se světským farářem, jemuž byli minorité kaplany; správu farnosti převzali minorité roku 1800.[3] Klášterní komplex byl Provincii Řádu minoritů v ČR vrácen jako historický majetek roku 1998.[5]

V klášterní zahradě jsou umístěny zbylé čtyři plastiky ze zaniklé Křížové cesty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 118. 
  2. Záznam v rejstříku nemovitých kulturních památek č. 45491/7-4877
  3. a b c d BARTUŠEK, Antonín; KÁBA, Arnošt. Umělecké památky Jihlavy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě, 1960. 64 (147) s. S. 28–29. 
  4. a b c d JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. 1. vyd. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2002. 169 s. ISBN 80-86382-07-9. S. 29–51. 
  5. Řád minoritů v ČR. Chrám Nanebevzetí Panny Marie [online]. Jihlava: Řád minoritů v ČR [cit. 2010-04-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]