Žerotínovo náměstí (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žerotínovo náměstí
Žerotínovo náměstí. Pohled směrem ke staré podklášterské radnici
Žerotínovo náměstí. Pohled směrem ke staré podklášterské radnici
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoTřebíč
Městská částZámostí
Poloha
Napojené uliceBlahoslavova, Podklášterský most, V. Nezvala, Komenského náměstí, Na Výsluní, 9. května, Svojsíkovo nábřeží, Pod Zámkem a Jihlavská brána
Historie
Pojmenováno poKarel starší ze Žerotína
Další údaje
Typnáměstí
Délka80 m
Šířka50 m
Počet adres19
PSČ674 01
Kód ulice604925
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žerotínovo náměstí je náměstí v Třebíči na Podklášteří.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Žerotínovo náměstí v roce 1907

Prostor Žerotínova náměstí zřejmě sloužil jako tržiště ještě před založením města Třebíče; je tedy pravděpodobně nejstarší ve městě. Vzniklo při brodu přes řeku Jihlavu. Vedla tudy obchodní cesta od jihu z Rakous. Ta se pak v Týně spojovala s další obchodní cestou ze střední Moravy (Rajhrad) a Uher. Z Týna pak cesta vedla dál na Přibyslavice a do jižních Čech (Chýnov), resp. ke Kamenici a Polnou do Čech (Libici, Chrudimsko).[1] Po založení benediktinského kláštera roku 1101 se hlavní místní tržiště přesunulo k němu, aby těžilo z výhod blízkosti klášterního opevnění. V době vrcholného stavebního rozmachu kláštera sahalo jeho opevněné předhradí v místech dnešního finančního úřadu až k řece.[2]

Žerotínovo náměstí bylo jádrem někdejší Obce Podklášteří, sloučené v roce 1944 s Třebíčí.[3] Před rokem 1945 nemělo žádný úřední název. Poté dostalo jméno slavného moravského šlechtice Karla staršího ze Žerotína, který byl od roku 1614 manželem Kateřiny z Valdštejna, majitelky třebíčského panství.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Samo náměstí[editovat | editovat zdroj]

Žerotínovo náměstí má téměř tvar obdélníka ve směru severozápad-jihovýchod. Dosahuje délky asi 70 m a šířky asi 35 m. Svou nadmořskou výškou se pohybuje v rozmezí 395–400 m n. m. Jeho plocha bez bočních prostranství dosahuje 0,3 ha.

Jižní strana náměstí plynule přechází do 53metrového podklášterského (Masarykova) mostu, spojující Podklášteří s Vnitřním Městem a Stařečkou. Mostem vede a Podklášteří protíná silnice č. 351 běžící dále na Račerovice. Na náměstí jsou zastávky městské hromadné dopravy.

Některé budovy na náměstí[editovat | editovat zdroj]

Bývalý zájezdní hostinec U Rakouského císaře

Z širšího prostoru Žerotínova náměstí, z místa zvaného Na Sálku býval přímý přístup do kláštera vstupní bránou. Hlavní vstup do zámku z ulice 9. května zbudovali až Osovští z Doubravice. Ze zbytku bývalé hlavní vstupní brány je dnes dům čp. 163. Aby došlo k opětovnému spojení baziliky s Žerotínovým náměstí, muselo by dojít k majetkovému vypořádání dosavadních vlastníků (čp. 112) přilehlé parcely. Prostranství Na Sálku má své jméno podle toho, že v blízkosti býval zahradní taneční sál někdejšího Bittrova hostince (dnes pletárna). O výsadbě tamních kaštanů se podklášterská obec usnesla roku 1900.

V domě čp. 22 na rohu k ulici Blahoslavově míval obchod s železným zbožím Hugo Bachrach. Po odsunu třebíčských židů bylo v tomto domě vetešnictví, Třebíčany nazývané Aso. Vedle toho zde býval řezník a sedlář. Hned vedle v domě čp. 21 pak býval jeden z podklášterských hostinců – U Bouzků, nazývaný též V Tunelu pro jeho dlouhý klenutý lokál. Dům čp. 20 patřil klempířskému mistru Janu Hovězovi, dům čp. 19 náležel Karlu Pejcharovi a jeho pekařství a krupařství.[4] Na východ od těchto čtyř domů začínají Židy, třebíčská židovská čtvrť.

Před domem čp. 19 a 20 stávala trojice domků sloužících židovským obchodníkům.[5] Podnikali v nich řezníci nebo prodejci textilu. Vysoký válec vedle domků, jak je patrný na starších fotografiích, býval transformátor, sloužící jako plakátovací plocha. Domky byly zbořeny v roce 1953.

Podklášterská radnice – obecní úřad býval v domě čp. 25 zvaném Na Pančavě. Tento dům v patře mezi oběma okny nese barevný znak Podklášteří, obnovený na podzim 2008. Na radnici bývala obecní šatlava.

Naproti budově radnice přes ulici je stará budova zájezdního hostince U Rakouského císaře, dnes U Staré radnice.[6]

Dům čp. 17 hostí finanční úřad. Předtím sloužil Hospodářskému družstvu. Rozsáhlou přestavbou a přístavbou prošel v roce 1938.[7] Původně to byl mlýn.

Podklášterský most[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Podklášterský most.

Podklášterský most (původně nazývaný také Masarykův most) je spojnicí mezi Vnitřním městem a Podklášteřím a Zámostím. Původní most byl postaven v roce 1930, v roce 2009 bylo rozhodnuto, že původní most bude stržen a bude postaven nový most, ke stavbě nového mostu došlo v roce 2016 s tím, že dostavěn bude v roce 2017.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bartušek, l. c., str. 11.
  2. Bartušek, l. c., str. 44.
  3. Zpravodaj města Třebíče, 2/1978.
  4. Joura, l. c., str. 169 an.
  5. Jde o parcely č. 107/17 (16 m²), 107/18 (42 m²) a 107/19 (20 m²).
  6. Zpravodaj města Třebíče 2/1982, str. 38.
  7. Joura, l. c., str. 18.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTUŠEK, A. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2004. 193 s. ISBN 80-239-3994-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]