Hornické muzeum Příbram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Související informace naleznete také ve článku Rudné doly na Příbramsku.
Hornické muzeum Příbram
Sídlo Hornického muzea Příbram nacházející se nedaleko Ševčinského dolu
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Adresa Příbram
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornické muzeum Příbram je rozsáhlé muzeum hornictví se skanzenem budov, historickou a geologickou expozicí. Sídlí v Příbrami a její čtvrti Březové Hory, které byly v minulosti mnohokrát významným střediskem důlní činnosti v českých zemích. Jde o největší hornické muzeum v České republice. Založeno bylo v roce 1886.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pozvání ke schůzi "komitétu pro založení musea v Příbrami", která se pod vedením L. Malého konala v prosinci 1886

Hornické muzeum Příbram navazuje na dvě muzeální instituce vzniklé už v 19. století. Už od roku 1852 byla přístupná část sbírek podnikového hornického muzea zdejšího horního závodu, šlo hlavně o sbírky minerálů. Díky řídicímu učiteli Ladislavu Malému bylo 12. prosince 1886 založeno také Krajinské muzeum v Příbrami, v němž se rovněž od počátku uchovávaly památky na zdejší hornickou historii, jak exponáty z moderní doby, tak středověké, a dokonce také archeologické nálezy z keltské doby.

Přestože obě instituce existovaly paralelně dlouhá desetiletí, zásadní změnu přinesla do historie muzea až myšlenka vedoucího hornického oddělení Národního technického muzea Jiřího Majera, aby byly hlavní báňské stavby v Příbrami zachovány i po ukončení jejich provozu pro vzniklé hornické muzeum. Podle těchto plánů převzalo technické muzeum sbírky podnikového hornického muzea a získalo v roce 1957 úřednický objekt u Ševčinské šachty (nynější mineralogická expozice) jako sídlo své hornické pobočky.

V roce 1963 bylo nově založené muzeum začleněno do Okresního muzea v Příbrami, které bylo přímým pokračovatelem někdejšího Krajinského muzea.

Diskuse v 70. letech 20. století vedla k určení vybraných objektů, které by měly patřit v budoucnu Hornickému muzeu, z plánovaných převodů ale byla uskutečněna jen část. Muzeum na konci 70. let získává cáchovnu Ševčinského dolu, kde buduje historickou expozici, hornickou chalupu a později i vlastní šachetní budovu Ševčinského dolu. Další dva areály plánované k zařazení do muzea (doly Vojtěch a Anna) ale chátrají, je stržena těžní věž dolu Anna a na dole Vojtěch se bourá památkově chráněná kotelna.

Až v první polovině 90. let se plány naplňují. Ševčinský a Anenský důl procházejí rekonstrukcí, důl Anna i s parním těžním strojem z roku 1914 přechází do péče muzea. Důl Vojtěch s parním strojem z roku 1889 kupuje muzeum od původních majitelů, kteří získali areál zpět v restituci; veřejnosti je zpřístupněn po rekonstrukci v roce 2000. Nově se realizuje venkovní expozice důlní techniky z 2. poloviny 20. století i replik středověkých důlních mechanismů.

Od r. 1998 je pro muzejní účely využívána Prokopská štola, v níž je zprovozněn důlní vláček. Muzeum se vrací k pojmenování Hornické muzeum Příbram a je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.

Od konce 90. let disponuje muzeum také několika objekty mimo Příbram, které nespadají do hornického záběru jeho činnosti. Z iniciativy prezidenta Václava Havla a podle vládního usnesení vybudovalo muzeum také Památník Vojna na místě někdejšího komunistického tábora nucených prací, který byl zprovozněn v květnu 2005.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Podle počtu stálých expozic je Hornické muzeum Příbram největším muzeem v Česku.[1]

Důl Vojtěch, jeden z objektů Hornického muzea v Příbrami
Vrchní část vodního kola v podzemí dolu Drkolnov
  • Ševčinský důl
    • Strojovna (důlní kompresor), těžní věž
    • Budova sýpů - expozice, výstavní síň
    • Cáchovna - historická expozice
    • Rekonstrukce důlního žentouru, kopie středověkého rumpálu a havířské zvoničky
    • Expozice důlní techniky 2. poloviny 20. století
  • Mineralogická expozice
  • Hornická chalupa ze 17. století
  • Důl Vojtěch
    • Parní těžní stroj Breitfed-Daněk z r. 1889
    • Výstava připomínající dosažení hloubky 1000 m v roce 1875
    • Mariánská štola
    • Věž
  • Důl Anna
    • Parní těžní stroj z r. 1914
    • Prokopská štola - jízda důlním vláčkem
    • Vodní štola Anna z 16.-18. století
  • Vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, průměr 12,4 metru

Muzeum pečuje také o další nehornické expozice, jako jsou:

Publikační a vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vydává ve spolupráci se Státním okresním archivem vlastivědný sborník Podbrdsko a různé příležitostné publikace. Stojí také v čele pořádání pravidelných sympózií Hornická Příbram ve vědě a technice.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vyhrálo I. ročník národní soutěže muzeí České republiky Gloria musaealis 2002. Ocenění si vysloužilo za projekt záchrany a využití dolu Vojtěch a anenské vodní štoly.

Za záchranu a zpřístupnění technických památek bylo muzeum také oceněno stříbrnou medailí na 20. setkání hornických měst Evropy ve Freibergu - na Freiberger Bergstadtfestu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pořadí muzeí a památníků - statistika ministerstva kultury za rok 2005
  2. Informace o získané stříbrné medaili z Freiberger Bergstadtfestu na stránkách Hornického muzea

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]