Malovaný dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Malovaný dům

Rohový malovaný dům
Účel stavby
dům, galerie
Základní informace
Sloh renesance
Výstavba konec 16. století
Stavitel Francesco Calligardi
Další majitel Jan Janek Strážnický, Bolzanové, Dominik Bissato,
Současný majitel město Třebíč
Poloha
Adresa Karlovo náměstí, Třebíč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Malovaný dům
Red pog.svg
Malovaný dům
Další informace
Kód památky 42109/7-3141 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arkýř se sgrafity

Malovaný dům je renesanční rohový dům se sgrafity na třebíčském Karlově náměstí. Nachází se na jihozápadním rohu Karlova náměstí, při křížení s Hasskovou ulicí. Jeho číslo popisné je 53. V domě je umístěno informační centrum, v roce 1990 v domě bylo i rozhlasové studio, síň pro slavnostní události a také výstavní síň,[1] kde poprvé po roce 1989 vystavoval básník a malíř Ladislav Novák, měl zde výstavu ke svým jubilejním 65. narozeninám.[2] V Galerii Malovaný dům v roce 2016 proběhla výstava třebíčského umělce Miroslava Řídkého, věnována je k jeho nedožitým sedmedesátinám.[3] V Malovaném domě je od roku 2017 umístěn stereoskop Kaiserpanorama, který dřív býval ve stejném místě umístěn. Dříve byl stereoskop uložen od roku 1960 v třebíčském muzeu, nyní bude k dispozici na promítání stereoskopických obrazů. Stereoskop byl upraven a promítání je digitální, iluze však je původní. Ředitel Muzea Vysočiny Jaroslav Martínek uvedl, že uvedení stereoskopu je pro něj splněný sen.[4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Malovaý dům z počátku 20. století
Malovaný dům v roce 1904

Malovaný dům byl postaven koncem 16. století benátským kupcem Francescem Calligardim[6] a sloužil jako obchod s koloniálním zbožím, v roce 1617 byl dům prodán bratrem Francesca Mikulášem do rukou Jana Janka Strážnického, který dům prodal Bolzanům a ti jej později prodali rodu Dominika Bissata, jehož syn se později počeštil tak, že se stal kronikářem městským.[1] Zanedlouho se začalo domu říkat Františkovský dům, v tu dobu již byl pokryt sgrafity. Později byla sgrafita zakryta,[6] obnovena byla až roku 1903 odbornou péčí profesora třebíčského gymnázia Josefa Kozlanského.

V sedmdesátých letech se zdi domu začaly vychylovat do ulice. Na sedm let byl proto uzavřen a opravován. Znovu otevřen byl 30. dubna 1987.[7] Vyčistěna byla i sgrafita. V nově upraveném přízemí našla prostor výstavní síň a naproti bylo v roce 2002 otevřeno informační centrum. V patře je umístěna i obřadní síň.

V roce 2006 bylo promítáno na boční stěnu z protější městské knihovny tablo třídy TLB4 ze Střední průmyslové školy Třebíč.

Sgrafita[editovat | editovat zdroj]

Pod římsou jsou výjevy lovce a vlka, mezi okny jsou biblické postavy. Arkýř je zdoben Pannou Marií se třemi anděly a na boční straně z Hasskovy ulice jsou postavy s loveckou výstrojí. Na levé straně domu je žena hrající na loutnu, Panna Maria a další světské postavy. To vše je orámováno ornamentální výzdobou. Spodní část je zdobena portréty měšťanů.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PALEČEK, Richard. Dům bohatě zdobený sgrafity. Horácké noviny. 29. 8 1990, roč. 1, čís. 19, s. 4.  
  2. POSPÍŠIL, Leopold. Mistr FROASÁŽE. Horácké noviny. 5. 9 1990, roč. 1, čís. 20, s. 4.  
  3. DOČEKAL, Jan. Obrazy Miroslava Řídkého lákají do třebíčské galerie [online]. Třebíčský deník, 2015-12-31, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  4. MAHEL, Luděk. VIDEO: Předchůdce biografu se vrací do Malovaného domu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-03 [cit. 2017-03-08]. Dostupné online.  
  5. JAKUBCOVÁ, Hana. V Třebíči oživují předchůdce dnešního kina, takzvanou světelnou panoramu. iDNES.cz [online]. 2017-03-06 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  6. a b EMMEROVÁ, Petra. Malovaný dům byl v Třebíči postaven z lásky. Obchodu se v něm ale nedařilo [online]. Český rozhlas, 2016-01-07, [cit. 2016-01-12]. Dostupné online.  
  7. MARKOVÁ, N.. Malovaný dům otevřen. Třebíčský zpravodaj. 5/1987, roč. 1987, čís. 5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]