Ladislav Novák (umělec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Ladislav Novák
Ladislav Novák ve svém bytě v Třebíči, jaro 1987
Ladislav Novák ve svém bytě v Třebíči, jaro 1987
Narození 4. srpna 1925
Turnov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 28. července 1999 (ve věku 73 let)
Třebíč
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Starý hřbitov
Povolání spisovatel a malíř
Ocenění Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Novák (4. srpna 1925, Turnov[1][2]28. července 1999, Třebíč[1], publikoval i pod pseudonymem Ladislav Hadlíz[3]) byl český malíř a spisovatel.[3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny spolumajitele jirchárny v Třebíči, mezi lety 1936 a 1944 studoval na Gymnáziu Třebíč[2] (i s Antonínem Bartuškem). V roce 1941 se stal členem tamního surrealistického kroužku. Odmaturoval v roce 1944 a nastoupil do rodinného podniku a učil se na jircháře. V roce 1945 pak nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval češtinu a dějepis, studia ukončil v roce 1950 s diplomovou prací Rým a asonace v díle Vítězslava Nezvala.

Nezískal zaměstnání v Praze a tak nastoupil v roce 1950 do střední školy chlapecké v Turnově jako učitel, od roku 1950 do roku 1951 pak působil v jednotřídce ve Smržově u Českého Dubu. Následně nastoupil na povinnou vojenskou službu, tu ukončil v roce 1954 a nastoupil jako zástupce ředitele ve škole v Rovensku pod Troskami. Podle jiných zdrojů nastoupil na vojenskou službu roku 1950 a ukončil ji v roce 1952.[2] Roku 1951 se oženil s Eliškou Bumbovou a v roce 1952 se narodil syn Petr.[2]

V témže roce se však vrátil na západní Moravu a začal učit na škole v Budišově. Mezi lety 1954 a 1961 pak působil jako učitel na tehdejší SVVŠ v Třebíči (nynější gymnázium Třebíč). Mezi lety 1961 a 1964 pak působil na základní škole v Hasskově ulici v Třebíči a od roku 1964 do roku 1979 opět působil na SVVŠ a později Gymnáziu Třebíč. Po nuceném odchodu z gymnázia[2] učil mezi lety 1979 a 1985 na Střední průmyslové škole stavební v Třebíči, posléze odešel do důchodu.[3]

V roce 1995 zemřel jeho syn a o několik měsíců později i manželka.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl předním českým představitelem surrealismu. Vynikl také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. (Novák nejprve zmuchlal kvalitní akvarelový papír, zmuchlaný papír narovnal a potřel jej zředěnou čínskou tuší, aby zviditelnil vzniklé rýhy. Rýhy, které mu něco připomínaly, zvýraznil tuší a doplnil akvarelem.)

Od poloviny padesátých let působil v třebíčském ochotnickém divadle, mezi lety 1957 a 1958 se začal věnovat konkrétní poezii, od roku 1962 se pak věnovat fonické poezii.

Již mezi lety 1944 a 1945 publikoval v ilegálním časopise Vítr vydávaném v Třebíči, již tam vydal první sbírku Zpívající tulák. První básně publikoval v roce 1943 v Lidových novinách a následně v časopise Akord. Od roku 1958 pak publikoval v časopisech Světová literatura, Host do domu, Tvář, Sešity pro mladou literaturu, Výtvarná práce, Literární noviny, Orientace a v Kulturním zpravodaji (vydávaný v Třebíči). Mezinárodně pak publikoval např. v časopisech Invencao (Brazílie), Manuskripte (Rakousko), Die Sonde (Německo), Nesyo (Německo), Antipiugiu (Itálie), Akzente (Německo) a dalších.

Od roku 1970 nesměl veřejně publikovat, publikoval tak v samizdatové literatuře, např. byly vydány knihy Z Receptáře či Receptář nebo publikoval ve sbornících Pozdravy Jaroslavu Seifertovi, Zima, Pohledy 1 nebo Na střepech volnosti.

Od šedesátých let působil i jako malíř, vystavoval od roku 1965, jak v Československu, tak i v zahraničí (např. Francie, Belgie, Německo, Švýcarsko, USA, Itálii, Španělsku, ...). Primárně se věnoval muchláži, alchymáži, veronáži a froasáži.[3] Od roku 1962 se věnoval alchymáži, od roku 1963 se pak věnoval topologické kresbě a froasáži.[2]

V 60. a 70. letech napsal textové návody k happeningům a uspořádal několik akcí v přírodním prostředí. V osmdesátých letech se věnoval primárně froasáži, ale od přelomu let 80. a 90. se věnoval tuši, techniku nazval veronáží. V roce 1999 pak vznikl cyklus trhaných růží a také několik topologických kreseb.[2]

Působil ve sdružení básníků a malířů Phases (mimo jiné v roce 1964 na velké skupinové výstavě v Bruselu).[3] Působil také ve skupinách Parabola, Svaz československých výtvarných umělců, Syndikát českých spisovatelů, Sdružení výtvarných umělců Vysočiny, TT Klub výtvarných umělců a teoretiků.[4]

Byl ovlivněn křesťanským universalismem, mimo jiné tvorbou Jakuba Demla nebo Bedřicha Fučíka.[3]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Stálá výstava jeho prací je otevřena v Galerii Ladislava Nováka v Třebíči od roku 2002, kde žil a tvořil po většinu svého života. Nová výstava děl Ladislava Nováka byla otevřena 2. března v objektu Zadní synagogy v Třebíči, nově jsou vystaveny i ukázky fonické poezie.[5][6] Jeho dílo je součástí různých sbírek, jako jsou např. Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, České muzeum výtvarných umění, Alšova jihočeská galerie, Galerie Benedikta Rejta, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění v Chebu, Východočeská galerie v Pardubicích, Moravská galerie v Brně, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě či Muzeum umění v Olomouci.[7]

Jeho dílo došlo velkého ohlasu v zahraničí. Za vzor si je vybrala např. finská modernistka Eeva-Liisa Manner. Novákovu tvorbu přímo cituje ve sbírce Fahrenheit 121. Runoja (Helsinki 1968, báseň Tunti X (Hodina X)).

V roce 1991 byl o Novákově tvorbě natočen dokument Něžné krutosti Ladislava Nováka (Petr Kotek) a v roce 1997 dokument Ladislav Novák (Karel Fuksa, Hana Vrbová).[3]

Roku 2019 byl v souvislosti s uspořádáním výstavy v Muzeu Vysočiny v Třebíči vydán katalog jeho díla s texty o Ladislavu Novákovi.[8][9] Vystaveno bylo asi 200 děl, kurátorem výstavy byl Lubomír Kressa.[10]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Novák vystavoval na mnoha výstavách, autorské jsou vypsány níže.[7][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DOČEKAL, Jan. Ladislav Novák se narodil před devadesáti lety [online]. Třebíčský deník, 2015-08-04 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h PÁLKOVÁ, Lucie. Ladislav Novák 1925-1999. první. vyd. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2019. 60 s. ISBN 978-80-86894-51-5. S. 1-2. 
  3. a b c d e f g VLADIMÍR, Novotný; PIORECKÝ, Karel; KUBĚNSKÝ, Petr. Ladislav Novák [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2015-11-20 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  4. a b Ladislav Novák [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  5. ČTK. V Třebíči se otevře obnovená výstava děl Ladislava Nováka [online]. Třebíčský deník, 2016-03-01 [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. 
  6. Dílo Ladislava Nováka je zastoupeno hned na několika výstavách. Třebíčský deník. 2017-03-05. Dostupné online [cit. 2017-03-06]. (česky) 
  7. a b KRBUŠEK, Jaroslav. Ladislav Novák [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  8. a b NOVOTNÁ, Eva. V Třebíči připomenou tvorbu Ladislava Nováka – Vysočina news [online]. Revy HB, 2019-06-20 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  9. MAHEL, Luděk. Velká výstava v muzeu připomíná pestrou tvorbu Ladislava Nováka. trebicsky.denik.cz. 2019-08-07. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. (česky) 
  10. BLAŽEK, Tomáš. Umění ze zmuchlaného papíru. Výročí slavného výtvarníka připomene výstava. iDNES.cz [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]